Nekonečná - nevystupovat

Majka odletěla na Gurun a nechala po sobě na Zemi rakety a všelijaká další udělátka... co s tím? No ano, zrecyklovat v dalším filmu. Celou dobu jsem litoval, že si s sebou Majka nevzala i hlavního dětského hrdinu, jehož nechutný knírek tak vesele zkazil další snímek. A skutečně se nedal přehlédnout, protože ten kluk tradičně převyšoval minimálně o hlavu okolní drobotinu. Mimochodem, asi jsem úchyl přes vousy, ale nešlo si nevšimnout, že takový Zedníček měl ten svůj smeták sice jakž takž udržovaný, ale přesto by člověk neměl sebemenší problém při delším pohledu na něj vrhnout. Kdyby mě chtěl políbit, tak to nedám, a né jen proto, že jsem heterosexuál. Chudák Šplechtová, ta určitě měla na víc. V tomto ohledu to naštěstí trochu zachránil Satinský, protože se film točil v době, kdy měl ještě nějaké to estetické cítění. Zajímavost: Režisér Cvrček posloužil jako inspirace pro postavu popleteného režiséra Kohoutka, kterého v Trháku hrál Smoljak. Při natáčení totiž Cvrček špatně pochopil větu ve scénáři "pionýři vystřelí Zedníčka do vesmíru". Samozřejmě se mělo jednat o Pavla Zedníčka, na kterého měli pionýři pěknou pifku, neboť jim pomocí svých dokonalých půvabů (fáro, háro, sluneční brejle, knír & titul Ing.) neustále odváděl jejich vedoucí Miluši Šplechtovou, takže místo koupání museli hrát jakési přihlouplé branné hry. Tím by taky bylo logicky vysvětlené, proč tak ochotně s vystřelováním pomáhali Lasica se Satinským, kteří si sami na krásnou Šplechtovou brousili zuby a patrně i něco jiného. No ale Cvrček místo toho zavádí na scénu malého pionýra jménem Zedníček, který se tak stává prvním dětským kosmounatem. Holt si asi myslel, že když první kosmonaut byl slévač a první kosmonautka šička, tak první kosmonautče musí být také od nějakého řemesla. (06.07.2013)

Tady se na českých filmech strašně šetří... přitom ukažte mi podobnou rozmarnou komedii z posledních třiceti let. Ti hodní večerníčkové mě nesčetněkrát rozesmáli, jaké měli raňajky aj s míšeňským porcelánem, jak stříleli raketu na měsíc i s kosmonautem, jak byli blázny se vší vážností a kdo to dneska umí? Tady já šetřit nebudu. (01.04.2023)

Film, ktorý je pre mä jednoznačne veľke "guilty pleasure." Zabavil som sa, užil som si film, rád si ho pozriem keď je v televízií, ale je tu veľmi vidno jeho nedostatky. V prvom rade si povedzme, že decká na tábore sú proste len decká na tábore, máme tu tvrdého vedúceho (videli sme spracované lepšie) a milú vedúcu (tiež sme videli) a chlapca, ktorý sa nechce podriadiť nikomu a ničomu. Je to určené skôr pre decká, sú tu príjemné a aj celkom zapamätateľné skladby... no dôvod, pre ktorý sa na tento film rád pozerám sú Lasica a Satinský, odkiaľ prichádzal všetok humor. Napríklad Lasica urobí z ich dovolenkovej chaty súkromný pozemok, aby im tam decká nechodili a dievčatko začne plakať. Lasica: "Ona plače, čo mám robiť?" Satinský odpovie: "Daj tam ceduľu plakať zakázané." Je to detské, ale nenásilné a príjemne vtipné. Bez nich by ten film bol o poznanie horší. Lebo inak by sme sa dívali len na obyčajný detský tábor. (14.07.2014)

"Veď som dospelý. - Tak sa ožeň. - Tak dospelý zas nie som." Dva slovenští dovolenkáři řádili tak, že jsem se u tohoto snímku dokázal skvěle bavit a to vždy až do okamžiku, než se vše vrátilo k tomu důležitému - pionýrskému tábornictví. Být to film pouze o Milanovi s Julem, tak bych hvězdami nešetřil, ale oni jsou jen takovou zábavnou vsuvkou v dětském filmu, který by mě bez nich bavil asi jako prázdniny na brigádě v uranových dolech. (07.09.2016)

40% - Milan Lasica a Július Satinský byli dokonalí, ale se svou filozofující nadsázkou se hodili víc do Srdečných pozdravů ze Zeměkoule než do tohoto dětského filmu. Pokud si je odmyslíme, zůstane nám tuctový "pionýrský" příběh, jaké se v té době točily, o potřebě spolupráce a soudružské disciplíny, který je i přes účast obou zmíněných pánů mnohem méně nápaditý a zábavný než "moralita" o pionýrech, kteří si opraví hrad (a pánům Svěrákovi a Lipskému za to budiž nehynoucí sláva). (26.05.2019)