Curse of the Queerwolf
Obsahy(1)
Režisér samouk, mistr 8mm kamery, zarputilý zastánce co nejnižších rozpočtů (protože ty prachy, co by do filmu vrazil, už beztak nikdy neuvidí, tak proč se zbytečně rozšoupávat) a zakladatel produkční společnosti Pirromount Mark Pirro způsoboval poprask ve videopůjčovnách svými bezskrupulózními snímky, kterým dával právě za účelem poprasku rozverné názvy jako Nejslabší, máte elektrické křeslo (Deathrow Gameshow), Nudistická kolonie mrtvých (Nudist Colony of the Dead) nebo Prdelucha (Rectuma). Zasloužený úspěch mezi VHS geeky tak sklidil i tento snímek. Prokletí queerodlaka je jímavý příběh spokojeného heterosexuála Ládi Pidiřitě, který si žije svůj maloměstský život se svou sexy Lidunkou a pejskem, a jen tu a tam si zajde vyhodit z kopejtka s kolegou Ríšou Trapkou. Ríša je svobodný mládenec, svádí Láďu k nepravostem a hoši potom v baru berou, co se jim namane. Když tu najednou na Láďův život padne oční stín... Ne, tady ani spoilerovat nelze. Zkrátka a dobře, těsně poté, co Láďovi vystartuje po zadnici švarný queerodlak, mu vyrazí po krku místní domobrana a stejný krk se mu zároveň snaží zachránit nejrůznější okultní figurky. A Láďa si aspoň tentokrát musí zachránit prdel. (Festival otrlého diváka)
(více)Recenze (3)
Podzimní sklizeň festivalu Otrlého Diváka, Kino Aero, 28.10.2023-Viděno s živým dabingem. Od ostatních podobných filmů se Queerodlak odlišuje, že se jeho obětí po kousnutí mění v drag queens. Je skvělý, že takový námět vznikl už v osmdesátkách, dnešní akční filmy by se od něj mohly inspirovat. ()
Typický produkt Pirromountu aneb one-man-band produkce Marka Pirra, který jako mnozí další patlalové na přelomu 80. a 90. let našel solidní odbytiště pro své naivistické ptákoviny na věčně hladovém videotrhu. Pirra a jeho soukmenovce vlastně můžeme vnímat jako předchůdce domněle mileniálního trendu mockbusterů. Respektive nám ukazují, že trend zesměšňování a parazitování na středním proudu není vlastní jen současnému diváctví, vyvěrajícímu z memů a parodií na sociálních sítích, ale že stejně tak se mu dařilo žít ze zvědavosti filmových fandů už v době VHS (přičemž v dřívějších dekádách trend sytily parodické porno produkce či soft core dreky pro grindhouse kina). Jen namísto zhůvěřilých CGI byli vyzbrojeni pouze zoufalými humory a prvoplánovými aluzemi. "Prokletí queerodlaka" je názornou a do jisté míry i nejlepší ukázkou Pirrova tvůrčího stylu. Základem je praštěná premisa konstatovaná názvem filmu, která sama o sobě dává příslib absurdní zábavy na úkor důvěrně známých schémat. Od oné premisy se odvíjí hrstka scének, ideálně parafrázujících tematicky spřízněné známé klasiky (zde konkrétně "Vysvobození", “Vymítač ďábla" a pochopitelně všemožné vlkodlačí filmy v čele s "Americký vlkodlak v Londýně"). Jenže v praxi to prostě nevydá na celovečerní stopáž. Zbytek filmu tedy Pirro vyplní zcela náhodnými jalovými humory ve stylu časopisu Sorry, které s hlavní linií filmu sdílejí pouze totožně kolísavou úroveň mezi póly trapná debilita a nápaditá debilita. Co se pak týče titulního queer motivu, Pirro samotný tu neřeší žádné otázky stran korektnosti, prostě sází jakékoli humory, které ho jen tak napadnou. Díky tomu vlastně zůstává na divákovi, jestli bude "Prokletí queerodlaka" vidět jako progresivní zesměšnění konzervativců a genderových stereotypů, nebo jako snůšku homofobních klišé, nebo jen jako jalovou pakárnu. ()
Mark Pirro tyhle bejkoviny s přitroublým humorem o jednom nápadu umí. Vidět to o samotě doma se ale rozhodně nemůže rovnat zážitku, jaký naskýtá projekce v plném kinosále. [Podzimní sklizeň Festivalu otrlého diváka 2023] ()
Galerie (3)
Photo © Pirromount Pictures
Reklama