Reklama

Reklama

Billy Kid a kulečníkový upír

  • Velká Británie Billy the Kid and the Green Baize Vampire (více)

Obsahy(1)

Bizarní podívaná propojující horor, rockovou operu a ostentativně kašírovanou mizanscénu ve stylu gothic byla v éře premiérky Thatcherové vnímána jako podobenství se sociálněkritickým akcentem. Billy Kid se svou cockney angličtinou je mladý proletář a démonický kulečníkový šampion Maxwell Randall zase bezohledný kořistník, ale právě tak tu jde o symbolicky pojatý konflikt dvou generací či dobra se zlem. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (13)

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Billy Kid a kulečníkový upír je beze sporu ten nejobskurnější muzikál, jaký jsem zatím viděl. A dost možná i jeden z nejpodivnějších filmů, s jakými jsem měl tu čest se dosud obeznámit. A ano, opravdu je to jen o tom, že Billy Kid a upír spolu hrají snooker. Je to těžko popsatelné - nelze odhadnout, jaký byl záměr tvůrců při natáčení tohoto snímku. V každém případě charaktery, promluvy, chování, ba dokonce i jména postav jsou jako z jiné dimenze a divák se díky tomu opravdu skvěle baví. Přes neotřelé herectví, šílené texty písní a další pochybné složky tohohle bizáru v tom lze zahlédnout i záblesky opravdu dobré režie a zajímavé vedení kamery. Opravdu bizarní vykopávka! [KVIFF 2018] ()

RUSSELL 

všechny recenze uživatele

Totální zhovadilost! Obskurní kulečníkový muzikál plný bizarních postaviček, které jsem si rychle oblíbil – zejména upír Maxwell je nezapomenutelný. Avšak v tomhle filmu neuvidíte upíra sát lidem krev, nýbrž drtit je ve snookeru. Okrajová záležitost i na poli kultovních šíleností. Postavy jsou ztřeštěné a vyhnané do krajnosti – všichni herci extrémně přehrávají a solí jednu přiblblou hlášku za druhou. Nejvíce fascinujícím aspektem filmu jsou pro mě dialogy a texty písní. Ty jsou tak moc uhozené a místy i smysl postrádající, že vám z toho půjde hlava kolem. Na filmu je znát, že jej točil zkušený režisér, který měl řemeslo v malíku – natočené je to dostatečně poutavě a hravě se spoustou zajímavých kamerových postupů. Proto si myslím, že film je mnohem chytřejší, než se na první pohled může zdát. Pro hledače polozapomenutých braků je Billy Kid a kulečníkový upír něco jako Svatý grál. Vidět to na velkém plátně byl sám o sobě obrovský zážitek – díky moc KVIFF, bez kterého bych na to možná nikdy nenarazil. Někdy příště si to třeba dáme na Festivalu otrlého diváka. ()

Reklama

Mylano 

všechny recenze uživatele

Náhodou jsem si na tenhle film vzpomněl při jedné reklamě. Když koukám na hodnocení, tak pořád přemýšlím, jestli tu píšeme o tom samém... Podle mého byl naprosto perfektní - přiřadil bych do škatulky ještě "komorní", jelikož zde nebyly točeny žádné exteriéry. Vše se odehrávalo někde uvnitř a když bylo potřeba záběru někde z venku - např. cesta autem, tak to bylo točeno schválně ve studiu a dynamiku dodával pouze foukaný igelit - geniální - nikde později jsem to neviděl !! Překrásná je zde scéna z upírova "běžného" života, kdy si také musí vydělávat na živobití - točením reklamy na ústní spray. Jinak jsem to viděl také v běžné distribuci - v kině U hradeb v Praze (ani nevím, jestli ještě existuje..). ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Názorná ukázka toho, jak se od sebe liší teoretické pojmy příběh a vyprávění. Striktně řečeno tento film sestává pouze z jednoho kulečníkového duelu a předchozího představení jeho protagonistů a organizátorů. Jenže právě ztvárnění tohoto dění ve zdejším vyprávění je úchvatně okouzlující – tedy pokud se člověku neštítí moderní muzikály. V minimalisticky strohých kulisách, ale s o to barvitěji stylizovanými figurami film rozehrává fantasmagorickou férii o ultimativní bitvě dvou generací a jejich životních a (pop)kulturních stylů. Film člověku během prvních minut vyloudí na tváři přitroublý úsměv, jenž nezmizí až do závěrečných titulků. Na MFF Karlovy Vary 2018 film uvedli bratři Cabanové jako svou carte blanche s tím, že si film vůbec nepamatují a rádi se na něj kouknou znovu (což je mimochodem super přístup k jinak zarytě navážno branému dramaturgickému konceptu). Překvapivě ale díky loňskému uvedení jejich "Don Gio" na témže festivalu se při sledování rozjařilého a hyper stylového i chudě minimalistického britského muzikálu ukazovaly některé překvapivé paralely s cabanovským debutem - především v minimalistické výpravě a avantgardní teatrálnosti, které vyvažuje hyperexpresivnost postav, ale také ve způsobu bravurních kamerových inscenací. ()

plechulka

všechny recenze uživatele

Bože, tohle ani v běžné distribuci nebylo !!! To kdysi dávno (milé děti...) byla "takový divný věc" jmenovalo se to FILMOVÝ FESTIVAL PRACUJÍCÍCH a na ten se fasovaly lístky přes ROH. Když jste měli aktivní rodiče v ROH nebo známého referenta, který lístky rozdílel, za vzornou práci při budování socialismu jste byli odměněni vstupenkami na filmy, které se tady promítali třeba jen pár dní a do běžné distribuce ani nešli - viz Billy Kid.... Docela by mne to dnes zajímalo - tenkrát - v pubertálním období - mne to přišlo sice západní, leč blbé - což se těžko přiznávalo! ()

Galerie (11)

Reklama

Reklama