Proba de microfon
Microphone Testing
Obsahy(1)
Zkouška mikrofonu nezískala podobně jako Výlet po Dunaji v Rumunsku (ani jinde) žádné ocenění, navíc byla ostře kritizována "dvorními" filmovými kritiky loajálními vůdci a režimu. Stejně jako Výlet se Zkouška inspiruje bezprostřední rumunskou realitou na konci 70. let, aniž by ji zkrášlila či jinak přebarvila. Tímto Daneliuc formálně splnil jedno ze zásadních kritérií komunistické kulturní propagandy: "umění se má inspirovat skutečností". A to režisér téměř po celou dobu dělal, avšak se této zásady držel až příliš. "Jeho" skutečnost byla až moc "skutečná", určitě mnohem "skutečnější", než by soudruzi snesli. Protože "jejich" realita, která měla fungovat jak v rámci propagandy, tak být představována "oficiálním" uměním, vypadala úplně jinak, než ukázaly Daneliucovy (a také Pitovy a Pintilieho) filmy. A právě proto papaláši takové umělce doslova nenáviděli: jednak kvůli nekonformní (a rovněž nonkonformistické) tvorbě a jednak kvůli tomu, že arsenál propagandy byl dost chudý proti těm, kteří inspirací ze skutečnosti "dodržovali" stranickou linii. A právě o tom Zkouška mikrofonu je: dokázat, že dodržování falešných a pokryteckých zásad oficiální propagandy vede jen k sebezničení na individuální a společenské úrovni, k selhání mezilidských vztahů, k propadu a znehodnocování časem ověřených morálních hodnot. Hlavní postava kameraman Nelu (hraje ho sám Daneliuc) se pokouší prosadit osobní alternativu vůči oficiálně akceptovanému a propagandou silně podporovanému způsob života za socialismu. Nelu se vzdává dlouhodobého milostného vztahu s kolegyní reportérkou Luizou a pokouší se vybudovat společnou cestu v lásce a v životě s krásnou, ale nespolehlivou a falešnou dívkou z podsvětí Ani, do níž se beznadějně zamiloval. Jenže teď se ke společenskému dramatu přidává drama individuální: proti (už ne povinně socialistické) společnosti rebelující Nelu z ní přece jen pochází a je poznamenán její mentalitou a bezbranností proti "skutečné realitě", kterou představují lidé jako Ani. A právě proto ztrací hlavní postava všechno včetně sama sebe. - Mircea Dan Duta (Letní filmová škola)
(více)Recenze (5)
Na tomto Daneliucově filmu mě nejvíc upoutala první třetina a to i přesto, že jsem se během ní chvílemi ptal, zda jde vůbec o film nebo jen volnou sérii porůzných televizních reportáží zachytávaných z pohledu filmařského štábu (a dění kolem jejich natáčení), a také přesto, že více reportáží bych zrovna neoznačil na nejzáživnější. Ale rozhodně měly cosi do sebe onou autentičností a realismem dobových reálií i možností sledovat samotného pana režiséra v akci s kamerou. Stále se tu cosi dělo a kdyby ze Zkoušky mikrofonu zůstal filmový experiment v tomto duchu až do konce, popravdě by se mi asi líbila i víc, než v podobě, do jaké zašla pak. Postupně se už začne čím dál víc věnovat zejména milostným a erotickým zážitkům hlavní postavy Neluho v podání samotného režiséra a bohužel mi to připadalo stylem natočení a zpracováním dost chladné a odtažité, aby ve mě Neluho život a jeho intimní zážitky vyvolaly alespoň drobné stopy po nějakých emocích či zájem o postavy. To už příliš nepomůže ani vyvrcholení ke konci, které obsahově zaujme díky zásadnímu zvratu, ale tím chladným pojetím ke mě doléhalo rovněž chladně. [55%] ()
Strašně mi celý film znepříjemnil český dabing. Jinak nádherná sonda do totalitního režimu Rumunska. /// 37. LFŠ UH 2011 ()
Role televize v totalitním režimu je velmi důležitá. V době předinternetové (a samozřejmě do značné míry i dnes) to byl skvělý prostředek pro ovládání mas. Ukázat fungování této instituce - pomyslné morální autority - způsobem, jakým to udělal Mircea Daneliuc to vyžadovalo za Ceausesca dávku odvahy.... Škoda jen, že jsme museli na LFŠ 2011 protrpět český dabing, který naprosto potlačil původní zvukovou stopu a místy působil nechtěně směšně. Oliva je prostě Bodie a ne rumunský kameraman představovaný režisérem Daneliucem..... ()
Další snímek v režii Mircea Daneliuca, v tomto filmu navíc vytvořil hlavní mužskou roli. Děj se točí kolem televizního režiséra středního věku, který ještě stále bydlí u svých starých rodičů, navíc ani nevlastní svůj automobil. Sledujeme ho při jeho práci, při natáčení různých reportáží a zároveň se věnujeme jeho sexuální životu s ženami. Jelikož se film odehrává v prostředí televize a natáčení, můžeme vidět v detailních záběrech různé filmové přístroje jako jsou kamery, pásy tak i další záznamové zařízení. Zajímavým avšak ne úplně pro mě pochopeným prvkem, bylo, že přes celý film posloucháme různé výpovědi lidí, které vůbec nesouvisejí s daným obrazem, jelikož v záběru vidíme úplně něco jiného, než co slyšíme. Kromě těchto zřetelných faktorů mě ale film příliš neoslovil. ()
Velmi zajímavá ukázka doby (ve které bych rozhodně nechtěl žít), která je pozadím pro osobní příběh hlavního hrdiny. Pomalé plynutí času, ne-černobílost postav, absurdita komunistické byrokracie... řekl bych, "jako život". Osobně mi tento rumunský snímek v tomto připomínal filmy Claude Sauteta. Konec byl však bohužel na moje divácké nervy až příliš dlouhý. ()