The Last Winter

Nevydarený pokus o psychologický horor, ktorého najväčším bremenom je nulová snaha o budovanie atmosféry. Prostredie, pripomínajúce Carpenterovu Vec a mysterióznosť, odkazujúca trebárs na Shyamalanove Znamenia sľubovali zaujímavý zážitok, lenže Fessendenova snímka na poli hororu absolútne zlyháva a za najvydarnejšie okamžiky snímky by som označil scény, keď sa film celkom zdatne snaží pôsobiť viacej ako realistická dráma než horor, lenže všetky zaujímavé scény sú vzápätí celkom úspešne zhatené nízkym rozpočtom a značne rozpačitým scenárom. Herecké obsadenie taktiež nebolo zvolené najsprávnejšie a až na neprehliadnuteľného Rona Perlmana, ktorý bol pre mňa hlavným lákadlom snímky, je zvyšok castingu úplne nezaujímavý. Last Winter je filmom, na ktorý najmä kvôli svojej nevýraznosti veľmi rýchlo zabudnete, ale treba podotknúť, že snímka mohla mať rozhodne väčšie ambície... (12.01.2008)

Filmečky odehrávající se v ledových či zasněžených pustinách mám docela rád, zvláště když se jedná o nějaké psychologické drama, nebo takovou Carpenterovu Věc a tento film je k ní mnohými přirovnáván. S čímž se nedá moc souhlasit, protože spolu nemají společného téměř nic. A vzhledem právě k tomuto přirovnání, na které jsem se nechal nalákat, jsem byl po rychlém „vystřízlivění“ tak trochu zklamán. Nejde vyloženě o špatný film, ale přece jenom jsem očekával něco jiného. Hlavní problém je v tom, že něž se tam začne vůbec něco opravdu zajímavého dít (nepočítám handrkování milostného trojúhelníku) je skoro polovina filmu v prdeli. Jako ono se fajn kouká na zasněženou krajinu a pozvolna stupňující se napětí na základně – psychologická stránka filmu byla totiž mnohem lepší a propracovanější než ta hororová, co si budeme (nebo spíš nebudeme) nalhávat, ale když už šlo o horor, tak jsem tak nějak očekával i tu hororovou náplň příběhu a ta přišla až záhy. Ovšem ve formě, že mi málem vylezli oči z důlku tou digitální hrůzou (duch losa ve formě Wendiga, žádné velké terno se tak tedy nekonalo). Asi nejlepší je pasáž s pádem letadla a jeho následky. V těchto chvílích byly mé choutky alespoň částečně ukojeny. To co však následovalo v samotném závěru, se však nedá snad ani slušně okomentovat. Nemyslím tím onen postapokalyptický záběr na opuštěné město, nýbrž putování dvojice Pollack – Hoffman a jejich osud. Bída třená nouzí a jeden z nejubožejších závěrů u podobně laděných filmů. Až jsem se divil, že Ron Perlman do něčeho takového lezl. Dalo se z toho rozhodně vytěžit mnohem více. Takhle jde jen o obyčejný průměr nic víc. 50% (28.07.2019)

Podobných hororov ako je Vec o bezvýchodnej situácii skupinky ľudí uväznených za polárnym kruhom nie je veľa. Veľkou prednosťou The Last Winter je tajomno. Nijak sa tu nevysvetľuje prečo sa deje to čo sa deje, čo tentoraz nie je na škodu, práve naopak. Divák sa teda môže ľahko stotožniť s postavami. A staré známe pravidlo, že čo nie je vidieť toho sa bojíme najviac, tu platí ukážkovo, čoho sa tvorcovia nevzdali až do samotného záveru a ten ma potešil tak, že i vzhľadom na súčasné hodnotenie s kľudným svedomím prihodím ešte jednu hviezdu, pretože takéto malé vydarené filmy majúce svoje kúzlo si zaslúžia podporiť. PS: To počasie je fakt nejaké divné! (05.03.2008)

Včera mě sejmula chřipka, se kterou přišla i horečka, a proto abych se trochu zchladil, pustil jsem si Last Winter. Ale mrazivé a znepokojivé dění kolem arktické stanice zapůsobilo přesně naopak. Rozjezd: pozvolný. Napětí: stupňující se. Nebezpečí: neznámé. Psychika zúčastněných: roztékající se. Úmrtí (mrtvoly): odpudivé. Nebezpečí: stále neznámé. Finále: zajímavé, vizuálně slabší. Konec: skvělý. Carpenterova Věc je sice jenom jedna, ale Poslední zima jí má (nejen) atmosférou nadohled. Během filmu stejně jako postavy netušíte, co na vás kdy a odkud vybafne, s kým máte tu čest se poprvé bleskově dozvíte ze záznamu na videokameře, který sice není tak infaktově lekavý jako v Pádu do tmy, ale vyznačuje se rozhodně strašidelným nádechem a je rozhodně jedním z vrcholů filmu. Tím dalším je okamžik, kdy polární stanici rozpůlí přistávající letadlo, a odtud chybí už jen kousek k finálovému rozuzlení, které se sice neřadí k tomu nejpovedenějšímu ve filmu, bohatě mi to ale vynahradil samotný bezmocný závěr. Po skončení snímku jsem se neodvážil změřit si teplotu, nerad bych hledal po pokoji kuličky rtuti, protože jsem měl pravděpodobně tak 54 Celsiových stupňů. Nadstandardně dobrý kousek, který (pro zajímavost) ale v USA šel pouze v šesti! kinech. (07.01.2008)

„Ne, v Boha nevěřím."„Ježíši Kriste, Jame...." Ano, nevěřil v Boha, ale poznal Peklo. Psychologický ekohoror, odehrávající se na polární základně, má asi nejblíže k Věci. Zatímco se speciální tým snaží vymyslet, jak dostat k základně těžkou techniku pro těžbu ropy a divák mezitím sleduje prostřihy na drancování naší planety, ukáže se, že v nepřirozeně rychle tající půdě se skrývá cosi zlověstného. Až do konce divák netuší, zda ony síly pocházejí z pradávných časů Země, nebo se jedná o mimozemské organismy. Ono je to nakonec jedno, jelikož snímek podobně jako právě Věc směřuje ke katastrofě, kterou ještě podtrhne závěrečná otevřená scéna. Herecky solidní, trikově laciné a mizerné. Snad jen exploze letadla a masky obstojí. Na druhou stranu slušné stupňující se napětí, kdy se jen zdánlivě nic neděje, ale tušení hrozivého neznáma sílí. Po rozležení v hlavě hvězdu přihodím, i když objektivně bych to viděl tak na 2,5*. (07.09.2019)