The Last Winter

Podobných hororov ako je Vec o bezvýchodnej situácii skupinky ľudí uväznených za polárnym kruhom nie je veľa. Veľkou prednosťou The Last Winter je tajomno. Nijak sa tu nevysvetľuje prečo sa deje to čo sa deje, čo tentoraz nie je na škodu, práve naopak. Divák sa teda môže ľahko stotožniť s postavami. A staré známe pravidlo, že čo nie je vidieť toho sa bojíme najviac, tu platí ukážkovo, čoho sa tvorcovia nevzdali až do samotného záveru a ten ma potešil tak, že i vzhľadom na súčasné hodnotenie s kľudným svedomím prihodím ešte jednu hviezdu, pretože takéto malé vydarené filmy majúce svoje kúzlo si zaslúžia podporiť. PS: To počasie je fakt nejaké divné! (05.03.2008)

Ekologický horor, inspirovaný trochu Věcí, trochu Dnem trifidů, ale svým způsobem svůj. Dobře filmařsky zvládnutý, i když kamera a střih jsou občas, ale jen občas, mimo. Škoda určité koncepční neujasněnosti, zvláště v poslední půlhodině, škoda, že nebyly peníze na závěrečnou velkou scénu, velký celek, který jako divák očekávám. JInak je atmosféra dobře zvládnutá, pomalé budování napětí a strachu z neznámého (je to unikající plyn, nebo ne?), přes zajímavou úvahu, že ani nevíme, co je na tom severu vlastně zmrzlého, a že ropa je živočišného původu, a co když se to živočišné najednou uvolní... Vážně škoda některých mezipasáží a ne až tak dotaženého konce. Jde spíše o horor vznikající z napětí z neznámého, než aby zde bylo moc akce a krve (i když i to zde trochu je). (11.07.2012)

Včera mě sejmula chřipka, se kterou přišla i horečka, a proto abych se trochu zchladil, pustil jsem si Last Winter. Ale mrazivé a znepokojivé dění kolem arktické stanice zapůsobilo přesně naopak. Rozjezd: pozvolný. Napětí: stupňující se. Nebezpečí: neznámé. Psychika zúčastněných: roztékající se. Úmrtí (mrtvoly): odpudivé. Nebezpečí: stále neznámé. Finále: zajímavé, vizuálně slabší. Konec: skvělý. Carpenterova Věc je sice jenom jedna, ale Poslední zima jí má (nejen) atmosférou nadohled. Během filmu stejně jako postavy netušíte, co na vás kdy a odkud vybafne, s kým máte tu čest se poprvé bleskově dozvíte ze záznamu na videokameře, který sice není tak infaktově lekavý jako v Pádu do tmy, ale vyznačuje se rozhodně strašidelným nádechem a je rozhodně jedním z vrcholů filmu. Tím dalším je okamžik, kdy polární stanici rozpůlí přistávající letadlo, a odtud chybí už jen kousek k finálovému rozuzlení, které se sice neřadí k tomu nejpovedenějšímu ve filmu, bohatě mi to ale vynahradil samotný bezmocný závěr. Po skončení snímku jsem se neodvážil změřit si teplotu, nerad bych hledal po pokoji kuličky rtuti, protože jsem měl pravděpodobně tak 54 Celsiových stupňů. Nadstandardně dobrý kousek, který (pro zajímavost) ale v USA šel pouze v šesti! kinech. (07.01.2008)

Last Winter je samozrejme kvalitatívne niekde inde ako The Thing a tieto dva filmy by som neporovnával, každopádne asociáciám na Carpenterove dielo som sa neubránil. Ako už tu bolo spomínané, budovanie atmosféry bolo viac než dobré, strach z nepoznaného v kombinácii s chladným a drsným prostredím navodil tú správnu tepovú frekvenciu. Ako už naznačil Wormboy, posledná 15 minútovka mi prišla byť šitá horúcou ihlou, samoúčelná, zbytočná, nedotiahnutá s wtf vyvrcholením... Celkovo je to taká dobrá vecička pred zaspávaním, ktorá spôsobí mierne mrazenie, mierne pousmiatie a nič nerieši... (11.02.2008)

Jeden z pomerne málo početnej rodinky eco-horror filmov, ktorý však až na pár pekných myšlienok o prírode a na Rona Perlmana (ktorého herectvo ma vždy dokáže zaujať) nemá čo ponúknuť. Film stráca hlavne na atmosfére, ktorá nebola ani z polovice tak mrazivá ako som očakával. Mám rád podobný námet, kde je skupinka ľudí niekde zavretá a vonku ich ohrozuje neurčité zlo alebo nejaký bubák. No v tomto smere je možno až na samotný záver snímok skôr sklamaním. Ako to má vyzerať ukázal napr. Carpenter vo svojom snímku Vec (1982), alebo Darabont vo filme Hmla (2007). Skrátka réžia ma tu neoslovila. Slabší priemer. 55/100 (14.02.2018)