Ong-Bak 2

Ve změti chaotických scének vzdáleně spojených čímsi jako příběhem naprosto nehorázně září Tony Jaa a jeho umění popírat fyzikální zákony. Kvůli ničemu jinému se na tenhle "film" nemá smysl dívat, protože o scénáři tady snad ani nejde mluvit. Kdyby Tom Yum Goong nezkoušel hrát na diváka tu habaďůru, že odněkud někam a hlavně přes něco směřuje, anebo kdyby naopak jeho tvůrci při skládání někdy naprosto samoúčelných scén (viz honička na řece) zapojili tvůrčí centra mozku, mohl z toho být naprosto špičkový nářez, na který se dá dívat, i když se zrovna nikomu ošklivě fyzicky neubližuje. Takhle prostě neakční sekvence projedete ve zrychleném režimu, ve kterém jsou vidět titulky, takže vám stejně nic neuteče (kdybyste tedy měli pocit, že by mohlo:)), a získaný čas můžete použít na zpomalování některých neuvěřitelných otoček a odrazů, přískoků, přeskoků, výkopů a nákopů - což vzato kolem a kolem taky není k zahození;) Tři nejluxusnější bojové scény popisuje Djkoma; já k tomu jen doplním, že hotelová bitka je natočená bez jediného střihu, což je pro mě takřka neuvěřitelná nehoráznost. Pro příznivce poctivého, technikou nevylepšovaného ultranásilí je tenhle film nutnost. Já jen doufám, že Tony Jaa dostane příležitost zahrát si ve filmu, který bude mít vyšší ambice než býti bezduchou zábavou, protože teprve pak bude sám Tony mít šanci stát se legendou typu Bruce Lee... nebo možná spíš Jackieho Chana. Na každý pád teď a tady nemůžu ani přes všechny zmíněné klady ignorovat ty nedostatky, a proto dávám jen 60%. Tony je samozřejmě na stovku, ale já ho viděl jen ve filmu;) (24.05.2009)

Totální nářez. Je sice pravda, že příběh je hodně přitažený za vlasy a vše co se ve filmu odehrává se nedá nazvat dějem. Herci jsou neskutečně prkenní a vůbec když se nebojuje, člověk si říká na co to vlastně kouká. Avšak o to tu stejně jako v prvním Ong-Baku (který s tímto filmem nemá dějově nic společného a jedná se o chybný český název) vůbec nejde. Jde tu hlavně o bitevní scény, kterých tu je více než dost a jsou chvílemi až neuvěřitelné. Pokud jste viděli Ong-Bak (předchozí film od stejného režiséra a se stejným hercem) určitě víte o čem je řeč. Ale zde je všechno větší. Hrdina zde nebojuje s pěti protivníky ale rovnou třeba s dvaceti (i více) a i když se většinou protivníci objeví znenadání a odnikud musíte se jen kochat dokonalou choreografií těchto bitek (za vše mluví cca 3 minutová nesestříhaná akční scéna kde hl. hrdina zlikviduje asi 30 protivníků nebo závěrečná "lámací" bitka). Ve filmu už není tolik z "zpomalovaček" jako v Ong-Bak, avšak díky tomu vypadají bitky o dost reálněji. Opravdu parádní film u kterého však nesmíte přemýšlet. Ani trochu. (28.03.2007)

Tony Jaa rozbijí držky na tisíc způsobů v příběhu na téma: ukradli jste mi slona a vás to bude hodně bolet. Příběh je ještě primitivnější než to zní, ale o ten tady vůbec nejde. Tady jde opravdu jenom o Tonyho a jeho choreografii. A v tomhle ohledu to opravdu funguje velmi dobře a všechny bitky jsou opravdu výborný, hlavně ta s Lateefem a Jonesem. Ong-bak se mi zdál ale ještě o něco lepší ve všech směrech, protože režijně tento film není dvakrát zvládnutej. Svůj účel ale plní. (28.10.2008)

Ong-bak 2 - bigger, louder, uncut :-) . Kvalita filmu ako celku je este horsia ako u Ong-baku (ledva za 3*), ale najdolezitejsie je to, ze bojove sceny podstupili vykonostny up-grade. Tak preco potom tych vyslednych 5*? Ta 4* je za to, ze vo filme sa celkovo hovori styrmi druhmi jazykov :-) a spolu s May sme to videli na azijskom kontinente, v azijskom kine s pravym azijskym publikom. Nezabudnutelne. A 5* je za vskutku nesmrtelny zazitok - ako sa na spravnu slavnostnu predpremieru patri, film prisla uviest samotna hlavna hviezda - Tony Jaa (pre pravovernych vyznavacov jeho skutocneho mena inymi slovami Phanom Yeerum). Nielenze som si s nim tleskol, ale May ma od neho aj podpis so srdieckom ako i video a viacere fotky. A na taky zazitok je aj 5* malo... :-) (17.08.2005)

Pravidelně se opakující kolovrátek mých filmových chutí se tentokrát otočil na bojová umění, a tak jsem si připomenul  několik filmových fláků na toto téma. Tom Yum Goong pak byla vcelku jasná volba, protože  choreografie tunajších soubojů je přímo orgastická a finální fight se sloními kostmi a obrovitým Nathanem Jonesem, jsem si dokázal vybavit i po těch víc než deseti letech od první projekce.  Distributorské zmatení je pak po letech vyřešeno, byť původní plakáty, jež řadily tenhle flák k sérii Ong Bak je stále připomínají. Tento příběh chlapce se slonem je ale jiná pohádka,  jen srovnatelně plytká a plná parádních ukázek  bojového umění.  V Thajsku se tak podařilo navázat na zašlou slávu studia Shaw Brothers a i v novém miléniu prorazit čistě bojově uměleckým filmem.  Žánrová pěticípá. (01.02.2022)