Ima, ai ni jukimasu

Takumi žije sám se svým synem Judžim. Už je tomu téměř rok, kdy jim zemřela manželka a maminka Mio. Slíbila však, že se v příštím období dešťů vrátí, a tato doba právě nadchází... Moc pěkný a příjemný romantický film s několika kouzelnými detaily (dort), hezkou hudbou a pětihvězdičkovou poslední dvacetiminutovkou. 8+/10 (31.03.2007)

Pořád mi přijde neskutečné, že jedna země dokáže vyplodit tak neskutečné bizarnosti, u kterých se vám může zvedat kufr a kde jakákoli morálka dostává na prdel, a pak dovede natočit něco tak krásného, dojemného, nádherného, jako je snímek "Ima, ai ni yukimasu". Ale Japonci tohle prostě umí a je to moc dobře. (10.04.2017)

Jééé, to se ale povedlo...když jsem na to koukala ve vlaku, přišla jsem si jako pitomec, protože jsem brečela celých posledních 35 minut jak želva. Závěr byl dojemný, přestože i očekávatelný jako reformy u vlády rozpočtové zodpovědnosti. A vzhledem k tomu, že nikdo v kupé netušil, cože na tom počítači dělám, museli si myslet, že jsem takové malé labilní stvoření...opravdu vkusné, romantické a velice příjemně podané, krásná hudba pěkně koresponduje s celým příběhem. Musím bohužel říci, že i když titulky byly dobré, o poznání horší je bohužel originál, protože když už po stopadesátépáté slyšíte "Arikato" a náš souhlas nijak nezní nijak, jen kývnou hlavou a udělají "Hmm", tak už jsem nemohla a musela jsem se strašně smát...teda já jsem ale netolerantní ;) (10.03.2011)

Roztomile krásný nádech za deště. Nic nepřebývá, nic nechybí. Film vás netlačí, nenutí vás slzet, protože nechává rozhodnutí na vás, jestli chcete plakat; rozhodně ho nemůžu považovat za film, kde je použito citové vydírání, tohle to prostě není. Jen se tu vypráví příběh, bez příkras. I když víte, jak to končí, i když víte spoustu věcí, nakonec přece jenom jste asi šťastní, možná žalostně šťastní, ale srdce to nikomu zlomit nemůže. Já... prostě už nevím, jak tento film ohodnotit. Líčení bych napsala zfleku, ale to není to pravé ořechové, takže asi musím použít tu ohranou větu - tenhle film vás pohladí. (15.05.2010)

Jeden z japonských klenotů. Kam se na něj hrabou americké filmy. Velice příjemné prostředí, herci, hudba, příběh.... prostě super film. Hlavní roli v tomto filmu hraje cit, láska, ohleduplnost, ale také obavy a své blízké. Strach otce, že nedokázal dát své milované manželce štěstí, že se nedokáže dobře postarat o svého syna. Velice hezky zpracované a podané. Mám z toho filmu moc hezký pocit. (10.02.2010)