Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na samotě v beskydských horách žijí rodiny Vavruše Cagaly a Cyrila Hanulíka. Vavruš a Cyril jsou pracovití dřevaři a formani. Cagalova dcera Terezka má ráda Tomáše Hanulíka, ale kromě něho se líbí také Pavlu Zgabajovi, synu majitele hospodářských podniků v údolí. Cyril Hanulík žárlí na svou Hevu a neprávem ji podezřívá z nevěry. Francek, jehož Heva před sňatkem milovala, se Hanulíkovým pomstí: zapálí jejich včelín, od kterého chytne Cagalův seník. Od té doby stíhá Cagalovu rodinu neštěstí. Přijdou o koně i o dřevo a starý Zgabaj se domáhá peněz, které jim půjčil. Od svých nároků je ochoten ustoupit jen tehdy, když se Terezka provdá za jeho syna. Cagala nechce dovolit, aby se dcera obětovala, a tak se dívka vydá na statek tajně, aby zde pracovala jako pomocnice v hospodářství... (ČSFD)

(více)

Recenze (16)

sator

všechny recenze uživatele

Podle vyprávění Jiřího Štěpničky se jeho maminka zamilovala pří natáčení tohoto filmu do muže který dubloval pana Vojtu v lyžařských scénách. Za čas se ze vztahu narodil Jiří. Ten zdatný sportovec, tedy pozdější otec Jiřího, se jmenoval Jan Samec, malíř, grafik, pedagog a scénograf. (*14.5. 1917   + 9.8. 1988) ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

V posledním roce války, který byl poznamenán červnovým vyloděním spojeneckých vojsk v Normandii a vzrůstajícími leteckými útoky na Německo, emigroval režisér František Čáp do válkou nepoznamenané krajiny beskydských velehor natáčet svůj poslední protektorátní film podle románu místního rodáka, národopisce a pedagoga Miroslava J. Sousedíka Paprádná nenaříká. Sousedík patří k nejvýznamnějším lokálním patriotům a svůj předlouhý život (zemřel v dvaadevadesáti letech v únoru 2003) zasvětil právě Valašsku. V době, kdy Čáp natáčel svůj film, působil jako redaktor zlínského časopisu Náš kraj. Do scénáristické podoby román převedl jiný významný spisovatel, mladý Jan Drda, který obsáhlý text (původní předloha je komponována jako volná trilogie) zredukoval na ústřední konflikt nešťastné lásky dřevařské dcerky a sedlákova syna. Film nabízel velkou šanci mnoha renomovaným hereckým osobnostem (Glázrová, Štěpničková, Nezval, Korbelář, Vejražka, Vojta a další), kteří v relativním bezpečí beskydského pohoří našli potřebný klid na svou práci. Výborně rozpředené vlákno dramatických konfliktů je dokresleno znamenitou kamerou Ferdinanda Pečenky a hudebním podkresem Jiřího Srnky. Malebnost a zároveň zrádnost beskydských lokalit jakoby symbolizovala líbeznost i krutost milostných vztahů a tím vytvářela důmyslnou paralelu k válečné skutečnosti. A obligátně se jedná o fatálně nedoceněnou Čápovu práci, která tvoří v rámci protektorátní kinematografie zcela jednoznačně jeden z jeho uměleckých vrcholů. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film, asi největší životní role Marie Nademlejnské (spolu s Kladivem na čarodějnice), v nezvyklých vesnických rolích Růžena Šlemrová (Kreuzmann si jich přece jen zahrál víc). Příběh z beskydské samoty, která žije vlastním životem, ale které mnozí vesničané pod kopcem závidí jejich majetek - lesy. Vidět v zimě další spousty sněhu není nijak příjemné, nevím, zda horalé jezdili po horách jako nejlepší světoví sjezdaři, tak si zahráli aspoň dubléři. Lepší tři hvězdičky. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Hezká rustikální pohádka pro dospělé z napůl odlesněných Beskyd (alespoň tak mi to přišlo), o tom jak zlá lest a vůle byla přechytračena dobrou lstí a vůlí. Kromě řežiséra a herců je třeba vyzvednout i Jana Drdu, který zinscenoval jednu z četných knih vestínského folkloristy Miloslava Josefa Sousedíka (Paprádná nenaříká). ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

No kým som sa dokázal vyznať v tých komplikovaných vzťahoch a množstve postáv, chvíľu to trvalo a nechýbalo veľa, aby som to vzdal. Nakoniec sa ale začalo pomaly vyjasňovať a ak by vás náhodou nechytil dej, tak vás určite chytí šťavnatý, resp. suchý humor dvojice postáv, starej mudrlantky a fotríka 12-tich (!!!) detí. Veď keď sa jedno nevydarí, tak má v zálohe ešte 11, no neurobte si ich tiež toľko. Ťažko povedať, čo bolo vtipné už nechcene vzhľadom na vek filmu, ale podstatné bolo, že sa veľakrát smialo celé kino. Takže ono je to skôr dráma komediálna, aspoň do určitej miery. Dobové konotácie by sa síce tiež zišlo poriešiť, ale pre dostatočné vychutnanie filmu to nie je nevyhnutné. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (4)

  • Podle vyprávění Jiřího Štěpničky se jeho maminka zamilovala pří natáčení tohoto filmu do muže, který dubloval pana Vojtu v lyžařských scénách. Za čas se ze vztahu narodil Jiří. Ten zdatný sportovec, tedy pozdější otec Jiřího, se jmenoval Jan Samec, malíř, grafik, pedagog a scénograf (14. 5. 1917 – 9. 8. 1988). (sator)
  • Film bol natáčaný v Soláni u Velkých Karlovic. (dyfur)
  • Natočeno podle románu Miloslava J. Sousedíka, rodáka ze Slušovic, „Papradná nenaříká“, což je první část jeho valašské trilogie z Trnavských pasek. (petr137)

Reklama

Reklama