Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přepis Klostermannova románu zachycuje v výraznou věrností reáliím vesnické prostředí, určené hrdými selskými rody. Hrdinové se vyznačují nejen niterným vztahem k obdělávané půdě, ale také pytláckou vášní. Pracovitého, ale také vzpurného, ba násilnického čeledína si zahrál mladičký Rudolf Hrušínský, jenž věrohodně zachytil složité předivo povahových rysů u svého hrdiny, které ho teprve láska a probuzené svědomí takříkajíc polidští. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (41)

majo25 

všechny recenze uživatele

Jednoduchý film s takým naivnejším príbehom o prerode dospievajúceho chlapca zo zlého pytliaka na dobráckeho syna, ktorý pomáha druhým. Je dobre obsadený mladým a ešte chudým Hrušínským a nepriehliadnuteľným Štěpánkom. Dedinský život v jeho čírej podobe a občas aj nezvykle akčný a krvavý. Záver prináša pekné posolstvo, aj keď málo uveriteľné. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Děj tohoto filmu asi mnoho diváků neosloví. Je o selském lidu, vztahu k půdě a hlavně k Bohu. To vše úzce spojeno vytváří svět venkovského lidu na panství knížete Schwarzenberga na hlubockém panství. Je o mládí, o hledání cesty, chybách, křivdách a odpuštění. Rudolf Hrušínský coby mladík se cítí nedoceněn a nemilován a kope kolem sebe a dobrého slova pro nikoho nemá. Sedláky nenávidí, jsou tupí a omezení. On chce víc a nebojí se přitom i sejít z cesty práva. Nakonec ale pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí...70% ()

Reklama

Chřástal 

všechny recenze uživatele

Rebel Hrušínský pobíhá po blatech a buduje kariéru místního Krále Krysy, a to za zády svého pantáty a pod nosem vrchnosti. Jediným minusem dramatu (které dle titulků „natočil František Čáp podle jihočeských vyprávění“ a jméno Klostermann se tu vůbec neobjeví) je překotně idylický konec. Ten se dal možná čekat – na rozdíl od vynikající kamery, rámující kravky jdoucí na pastvu, venkovskou práci zaniklých dob a krajinu vůbec – úvodní scéna, kdy se skrz průsvity v korunách stromů dostáváme k jako socha nehybnému Vojtovi zasazenému po pás do vody, s nahým trupem a s trojzubcem v jedné a loučí v druhé ruce, zatímco po blatech se valí mlhy, je překvapivá a skoro mýtická. Druhá věc je erotické dusno jak před bouřkou. Jinak živelný Vojta se snaží ovládnout, ale Apolenka mu to rozhodně neulehčuje, když za ním přijde do sena nebo se povaluje v trávě a pozoruje šnečí páření. No a scéna „Vykasej si sukni, ať si ji nenamočíš“… ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

"Pozdní láska", "Mlhy na blatech" a torzo "Ze světa lesních samot" jsou jedinné filmové přepisy spisovatele, kdysi tak populárního, a aktuálně tak ignorovaného. Jeho knížky se dnes vyhazují z domácích knihovniček, aby bylo místo na cetky a rodinné suvenýry. Česká filmařina se po druhé světové válce rozhodla na Klostermanna zapomenout jako na autora, který nemá k dnešku už co podotknout. A nejspíš je to i pravda. Kázání o hrdosti v pokoře už sotva koho zajímá. Úleva pociťovaná, když tvrdé srdce (Dylan: You know their hearts are hard as leather) měkne, se už nepociťuje... Ale nakonec buďme rádi, že základní Klostermannova díla jsou filmem nedotčena. Kdoví, jak by to dopadlo, a kdo by dneska zahál takového hříbka jako mladý Rudolf Hrušínský. Zapomeňme na Zbudovská Blata. Pozn. 1: Myslím, že jsem nedostaečně popsal rozdíl mezi klostrmannovským a (dejme tomu) babišovským paradigmatem. Za Klostermanna měli lidé (zde mluvím převážně o sedlácích) své jednoznačné názory a vize, uměli je zdůvodnit, formulovat a podle toho žít. Babišovská doba je naproti tomu zcela oportunistická, lidé jsou bez názory, formulovat neumějí (a nechtějí) nic a žijí nahodile podle marketingové matice SWOT (slabé stránky, silné stránky, příležitosti, hrozby), kterou neustále automaticky (bez přispění Já) zpracovává, přepočítává a vyhodnucuje jejich mozek, a přitom se navíc domnívají, že činí spontánní rozhodnutí. ()

alonsanfan 

všechny recenze uživatele

Téměř idilická selanka z jihočeské vesnice, popisují až dokumentárně jednoduchý selský život. U hyperférového hospořáře Zdeňka Štěpánka, který na grunt patří, jakoby se tam narodil a celý život pracoval, slouží i mládenec v podání mladičkého, démonického až ďábelského Rudolfa Hrušínského. Jeho herecký projev, ze kterého místy opravdu běhá mráz po zádech nachází bohužel partnera jen ve Štěpánkovi, tradičně skvělém. ___S napětím jsem sledoval nenásilné výchovné působení hospodáře na nevycválaného pacholka i jeho postupnou proměnu. Jo to tenkrát bývaly doby, když si pro někoho přišel četník, vedl ho přes celou vesnici a celá rodina z toho měla téměř smrtelnou ostudu.___Na můj vkus však ve filmu bylo příliš málo mlhy a ještě méně blat. Podivuhodnou temnou atmosféru snímku podtrhovat tak pouze Rudolf Hrušínský, tak mladinký herec a přitom podávající tak úžasný a suverénní výkon. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (5)

  • Dobová tlač prekrstila film na "oslavnú filmovú báseň o juhočeských rybníkoch" aj preto, že tvorca využil prírodných snímok fotografa krajiny Jaroslava Václava Staňka. (Raccoon.city)
  • Na scénu "maznajúcich sa" slimákov v tráve nadviaže milostné objatie hlavných hrdinov. V súčasnosti je scéna "nezávadná", ale cez vojnu bol pre deti film neprístupný. (Zdroj: ceskobudejovicky.denik.cz) (Raccoon.city)
  • Natáčanie prebiehalo v obciach Plástovice, Soběslavy a Čakovec, kde sa narodil aj slávny český hokejista Jaroslav Pouzar. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama