Panu učiteli s láskou

2x Poitier za jeden večer je trošku zprasení něčeho tak výjimečnýho. Už to nikdy neudělám. Slibuju.. Nevěřím, že bude ve světě filmu pořád co nového objevovat.. Musím si takovéhle krásné filmy šetřit a dávat si je po malých douškách a né že se takhle předávkuju. Někdy mi prostě naivní film sedne a na to ulepený ocumlaný lízátko se nalepím celým obličejem a nechci se za žádnou cenu pustit.. (01.11.2011)

Možno už bude súčasnému divákovi pripadať spôsob rozprávania deja a jeho mierna naivita smiešna, fundovanému divákovi, túžiacemu po doplnení si vzdelania z filmovej histórie, určite pohľad na ultra sympatického Sidneyho Poitiera spôsobí vnútri duše rovnaké emocionálne zmeny, aké pri jeho vyučovaní začínali postupom času cítiť aj jeho žiaci. Film je akýsi liberalizmus na druhú, ukazuje černocha ako intelektuála učiteľa a zároveň problémových žiakov, ktorí dokazujú, že aj takéto deti sa dokážu zmeniť a môžu byť v budúcnosti prínosom pre spoločnosť. Dodnes sa bojím, že raz vznikne remake s Denzelom Washingtonom v hlavnej úlohe, ktorý bude mať za úlohu prevychovať drsných 17 ročných priaznivcov hip hopu s trávou v ústach a koksom vo vačku. (06.02.2013)

A mame tu dalsieho idealistickeho ucitela krotiaceho rebelantskych teenagerov ktory ich postupne uci vsetko podstatne o zivote. Kolko filmov s podobnym nametom som uz videl? 10? 15? A kolko z nich bolo dobrych? Viac menej vsetky. Keby som bol reziser urcite by som aspon jeden film venoval tejto tematike. Jednak na podobnom pribehu nemate co pokazit a jednak v tomto pripade ani tak nevadi neoriginalita a prevarenost. Je to skratka zakazdym zaujimave a strhujuce. (31.05.2010)

Kdysi dávno jsem slyšela jakousi šílenou estrádní písničku, kde se zpívala právě slova názvu tohoto filmu. Bůhví proč se mi tahle písnička vybaví v hlavě občas i teď, nenávidím ji, je trapně vlezlá, hloupá, divná... Ale za jedno jí vděčím. Když jsem narazila na tenhle film, právě díky ní mě jeho název zaujal a já ho musela vidět. A stejně tak, jak mě kdesi uvnitř drásá ta písnička, cítím, že ve mně zůstane i tento film, ten ovšem v tom pozitivním. Obyčejný trochu naivní a hodně dojemný film se člověku docela lehce dostane pod kůži. Snad je to výborným Sidneym Poitierem, snad schopností Jamese Clavella skvěle vyprávět příběh. Snad jen tím, že jsem na takový příběh právě měla náladu. A nebo chtěl prostě jen přebít tu hroznou písničku. V každém případě jsem moc ráda, že mezi spoustou rádoby dojemných, umělých, přeplácaných amerických blockbusterů se najde i jeden nenápadný britský, který to své kouzlo předává pomalu, lehce, ale nadlouho. (12.06.2011)

Dost slabý odvar Džungle před tabulí, který navíc místy působí jako prachsprostá tematická vykrádačka. Odhlédnu-li od charakterové hyperbolizace a přehnané sentimentality, které sice dost nudí, ale jsou pro splnění moralizujícího účelu zcela na místě, zůstává mi na place opravdu skvělý Sidney Poitier a jeho filmový protivník Christian Roberts, díky kterým jsem v polovině neusnula. Průměrný, zapomněníhodný snímek jehož 85% opravdu nechápu. (27.09.2009)