Nocturnal Butterfly
Režie:
František ČápKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Hana Vítová, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Gustav Nezval, Marie Glázrová, Eduard Kohout, Elena Hálková, Jaroslav Marvan, Rudolf Hrušínský, Marie Blažková (více)Obsahy(2)
„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)
(více)Recenze (105)
Velice kvalitní drama, jenž na svou dobu bylo dosti odvážné (vykouknuté ňadro Hany Vítové při pokusu znásilnění muselo tehdy dost šokovat moralisty), kvalitně napsané a zahrané (jedny z nejlepších postav obou ženských hvězd) a zrežírované. Noční motýl možná za těch 68let trošičku zestárl, přesto jej považuji za jeden z nejlepších filmů své doby natočený nejen u nás, ale i ve světě. ()
Pro mě patrně jeden z našich nejpovedenějších předválečných snímků. Ne, že by scénář byl bůhvíco, ale Hana Vítová byla prostě tak krásná melancholická herečka, jejíž nenaplněný sen o lásce prodchnul celý film skutečně romantickou a jímavou atmosférou. Čtvrtou * přidávám za skvostné číslo s písní "Noční motýl". ()
Hana Vitova sice nebyla takova osobnost jako Mandlova, v Nocnim motylovi vsak hraje jednu ze svych nejvetsich roli a moc ji to sekne. Mandlove svetle vlasy neslusi, postava Kiki je ale uzasna a jeji dialogy, ktere si sama napsala jsou vedle pisnicek nejvetsi ozdobou filmu. Dramaticky zaver se taky povedl, nebyt pomalejsiho rozjezdu, dam plny pocet. Velmi dobry protektoratni pocin! ()
Klasická zápletka neobětované lásky je pro mě zajímavou především povedenou atmosférou a hereckými výkony. Vše nakonec ústí v dosti sentimentální tragédii, kterou já zas tak moc nemusím. Vtip se tu najde v konverzaci a z dnešního pohledu i ve starých doslovných způsobech vyprávění, například v podobě dlouhých pohledů. Snímek je v lecčems na svou dobu odvážným, ať už scénami nebo tématem "padlých" dívek. ()
Neuvěřitelné, že toto drama vzniklo v 2. roce války. Herecký výkon Hany Vítové je strhující. Žádná slátanina o dívce z chudé rodiny co na továrníčkova synka narazila ale drsný pohled na roky 1904-1907, kdy prostě z něčeho žít musíte, nestačí vystát frontu na sociálce. Uvidíte tu i proslulou scénu s obnaženým ňadrem Hany Vítové a kdo jiný z ní rve šaty, než profláknutý romantik Sváťa Beneš. Vše v tomto filmu má svou logiku i ta šílená láska, možná trochu nadsazená ale nevadí tam. František Čáp je příkladným režisérem velkých ambicí a talentu, kterého komunisti vyštvali ze země a v zahraničí bohužel na rozdíl od Formana už žádné zlato nevytvořil. ()
Reklama