Reklama

Reklama

„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)

(více)

Recenze (105)

RedDuck 

všechny recenze uživatele

Klasická zápletka neobětované lásky je pro mě zajímavou především povedenou atmosférou a hereckými výkony. Vše nakonec ústí v dosti sentimentální tragédii, kterou já zas tak moc nemusím. Vtip se tu najde v konverzaci a z dnešního pohledu i ve starých doslovných způsobech vyprávění, například v podobě dlouhých pohledů. Snímek je v lecčems na svou dobu odvážným, ať už scénami nebo tématem "padlých" dívek. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

..."Marto, co tady děláte?"- "Co tady dělám? Štefku"... Hodně dobře natočené drama (ač sem tam upadá do melodramatu), jenž, jak to má být, i dramaticky končí, přestože některé věci byly spíše úsměvné. Nevím, zda záměrně, nebo to jen mně tak po těch letech, které od natočení uběhly, přišlo. Výborné obsazení - půvabná, prve naivní a stále nešťastná Vítová, roztomile zkažená Mandlová, vznešeně krásná a studená Glázrová, a dobře hrající Nezval, Hrušínský, Kohout i Beneš (ač žádný z nich není mým idolem z té doby, bylo se na ně radost dívat) a Marvan v jedné ze svých menších rolí, v neposlední řadě krásné kostýmy, až člověk si říká, jestli by někdy nešlo tím kolečkem, které řídí běh života o kousek pootočit, aby se ten marně nepachtil za tou a ta zase za tímhle... ;-)) ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na svoju dobu a teritórium zrejme veľmi odvážne dielo. Vidíme tu dokonca aj ženské prsia, pričom v jednej výborne nakrútenej scéne nesmiete žmurkať. Inak ide o melodrámu existencionálnych rozmerov, ale v spojitosti so zameraním na secesnú výpravu a kostýmy to do seba všetko presne zapadá. Ak príbeh nepoznáte a neprečítali ste si obsah, film vás navyše prekvapí svojim vývojom. Pričom na začiatku iba vyvolá otázku, ktorého z dvojice si Marta vyberie, scenár je ale našťastie komplikovanejší. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Období nacistické okupace, které dvakrát nepřálo příběhům ze současnosti vydaným napospas ostřížím zrakům dosazených německých cenzorů, zastihlo osmadvacetiletého Františka Čápa teprve na úsvitu jeho profesní dráhy. Po oslnivém debutu, který naznačil mnohé z režisérových uměleckých představ, se opět společně s Václavem Krškou setkali nad scénářem svého nového filmu. Původní předlohu, starý sentimentální příběh z posledních let rakouské monarchie, rezignující předem na sebemenší umělecké ambice, dokázal Čáp prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů doslova pozvednout na mimořádné filmové dílo. Zuřivý boj o titulní roli, bývalou vychovatelku Martu, propadající se vinou neopětované lásky až na samé dno společenského žebříčku, vehnal do pomyslného ringu zoufalou Lídu Baarovou a také Hanu Vítovou, která nakonec zvítězila zásluhou kategorického odmítnutí Baarové nacistickými úřady. Počáteční nedůvěra, panující také v osobních názorech majitele Lucernafilmu Miloše Havla, se chtě nechtě odrazila v pěvecké alternaci Vítové, přestože se později veškeré obavy v tomto směru ukázaly zbytečnými. Naopak sázkou na jistotu se zdálo být obsazení nekompromisní Adiny Mandlové do jedné z výrazných vedlejších rolí, protřelé kurtizány, která si ví rady i v těžkých životních situacích. Ženský trojlístek, doplněný o krutě cynickou a půvabnou Marii Glázrovou, je vyvážen stejnou trojicí osudových mužů v osobité interpretaci Svatopluka Beneše, Gustava Nezvala a jedenadvacetiletého Rudolfa Hrušínského v jedné z jeho prvních pozoruhodných hereckých kreací. Tragický pád nešťastné dívky, jakkoli charakterizovaný vojenskými uniformami a dobou, v níž se odehrává, zůstává symbolickým mementem i pro generace následující, vyznávající už jiné morální hodnoty, přesto absolvující stejné prohry a zklamání. Čápův film je v mnoha ohledech fascinující legendou, která stále nachází nové umělecké interpretace, ohlížejíc se přitom za pochybným osudem jedné zraněné dívky. ()

domirovec 

všechny recenze uživatele

Nádherný film. Bohužel život, který hlavní hrdinka tohoto, ne zrovna veselého a na sledování jednoduchého snímku vedla, tak nádherný opravdu nebyl, to opravdu teda ne. On však nebyl zrovna překrásný a jednoduchý už ani na úplném začátku (tohoto příběhu).. Špatní lidé, špatné vztahy, špatné situace, prostě všechno nehorázně na nic. A já truhlík ještě doufal, že to skončí, no.. o mnoho lépe. 4/5 ()

Galerie (7)

Zajímavosti (12)

  • Po zákazu Baarové dostala nabídku na roli Marty Adina Mandlová. Ta však roli přenechala Haně Vítové, protože měla sama zájem o roli Kiki, pro kterou následně napsala všechny dialogy. (kenny.h)
  • Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)
  • Národní cena 1942 pro Adinu Mandlovou, režiséra Františka Čápa, kameramana Ferdinanda Pečenku a architekta Jana Zázvorku. (argenson)

Reklama

Reklama