Reklama

Reklama

„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)

(více)

Recenze (105)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Noční motýl je jedním ze vzácnějších českých filmových dramat tehdejší doby, která dokáží strhnout diváky na svou stranu uhrančivou přesvědčivostí. A romantika lásky je, oproti většině romantických škvárů, skutečnější a pravdivější. Láska zde není trvalou hodnotou, je pouhou iluzí a snem, který pod vlivem reality mění životy jednotlivců a ničí naděje. Láska je sebetrýzněním a příčinou pádů morálního standardu. Láska je omamný jed, který probouzí temné stránky člověka. Láska zde dochází ke svému naplnění v nestálých okamžicích, které dávají zapomenout na peklo všude kolem. V těch několika málo vteřinách se odráží celá ta neopakovatelná krása velikosti života a splněných snů. Osud je zvrhlý cynik. Po technické stránce je tato filmová balada pečlivě vytříbenou podívanou. Vše je korunováno podmanivou hereckou výpovědí, které s citem dodávají otisk osobité atmosféry výslednému filmovému výtvoru. Moralizování, tíživé prostředí existencionální nejistoty, společenské předsudky a odsudky, citová a milostná zneužívání i destruktivní dopady chaosu neopětované lásky jsou s životem lidí v neustálém propojení. I dnes by za podobné situace byla žena hanlivě urážena a ponižována ve jménu puritánské mravní etiky. Hlavní postavou příběhu je mladá a atraktivní vychovatelka Marta Dekasová (velmi dobrá Hana Vítová) ve své baladické cestě lásky. Je zostuzována pro svůj přirozený půvab. Padá a zvedá se a nikdy nepřestane věřit v osudovou lásku, aby za mihotavý okamžik štěstí zaplatila jakoukoliv cenu. Hlavní mužskou postavou je zasmušilý nadporučík královské gardy Varga (dobrý Gustav Nezval) ve své odtažitosti, beznaději manželství a s dobře míněnou radou. Druhou hlavní mužskou postavou je lehkomyslný poručík královské gardy Rudolf Kala (výtečný Svatopluk Beneš) ve svém neodbytném žadonění milostného toužení a nezodpovědné ctižádosti na poli tělesných rozkoší. Druhou hlavní ženskou postavou je Martina ochotná kamarádka Anča alias Kiki (velmi zajímavá Adina Mandlová), protřelá osůbka ve světě nevázané noční zábavy. Poslední důležitou postavou je student filozofie Michal Lary (pozoruhodný Rudolf Hrušínský) ve své naivitě zmateného mládí, zastrašovacím manévru při stavbě vzdušných zámků a přízemnosti přivlastňování vznešenosti lásky. Z dalších rolí: Vargova povrchní manželka a obletovaná herečka Helena (dobrá Marie Glázrová), žárlivostí sžíraná a pokrytecká zaměstnavatelka Marty (velmi zajímavá Elena Hálková), její rozmazlená a panovačná malá dcerka Mášenka (Renée Lavecká), přívětivá hospodyně Katynka (příjemná Marie Blažková), šlechetný pravidelný návštěvník noční městské zábavy pan Leopold (sympatický Eduard Kohout), vrchní madam nočního podniku (Anna Steimarová), bezstarostný šéf baru (Čeněk Šlégl), či precizní houslista (Vasil Truchlý). Láska je myšlenka, polibek a objetí, na které nedočkavě čekáme. Láska je nebezpečný sobec, který bere a jen málokdy dává. Pád do moralistického bahna společenského pokrytectví a životního údělu není výjimečný a těžký. Kde se nachází lidskost a empatie, když ctihodná společnost sama toto spodní patro lidského odsuzování využívá a zneužívá?! S touto formou romantického dramatu jsem nadmíru spokojen. A noční motýl může rozevřít svá smutná křídla poslední sily naděje. () (méně) (více)

domirovec 

všechny recenze uživatele

Nádherný film. Bohužel život, který hlavní hrdinka tohoto, ne zrovna veselého a na sledování jednoduchého snímku vedla, tak nádherný opravdu nebyl, to opravdu teda ne. On však nebyl zrovna překrásný a jednoduchý už ani na úplném začátku (tohoto příběhu).. Špatní lidé, špatné vztahy, špatné situace, prostě všechno nehorázně na nic. A já truhlík ještě doufal, že to skončí, no.. o mnoho lépe. 4/5 ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

V produkci protektorátního roku 1941, jehož patinu navždy zakonzervovala repotáž z II. filmových žních, existují celkem tři čtyři vynikající filmy. Počítám-li takto Advokáta chudých, Nočního motýla, Paličovu dceru a Turbinu. Noční motýl je jedinečným filmem postaveným na skvělé výpravě situované do let 1905-7 a krátce před toto období, kdy se z Marty Dekasové postupně, ale neodvratně stala Štefka. Hana Vítová ve své životní roli, na kterou dále mohla navázat patrně již jen v produkcích Prag-Filmu Druhý výstřel a Wien-Filmu Přátelé. Nebylo v té době pikantnější herečky v českém filmu... Škoda, po odchodu Baarové do Itálie, mohla být Hana její nástupkyní. Druhou star je tu neuvěřitelně přehrávající Adina, která si ale bohužel vlastními replikami svou roli spíše pokazila. Takže skutečnou pozornost, vedle Vítové, na sebe strhne étericky dokonalá Marie Glázrová jako divadelní diva Helena Vargová. Duo Beneš-Nezval pak skvěle sekunduje oběma hrdinkám, Leopold Kohoutův náleží Mandlové Kiki (ačkoli se neuchyluje k expresi jako ona) a Hrušínský se pozvolna profiluje do nejmladšího milovníka. Oceníte šantán, animírky a jinou vybranou společnost? Provencal má otevřeno. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nádherné secesní kostýmní drama s bohatou výpravou z konce 19. století. Jeden z nejlepších a umělecky nejzdařilejších snímků toho roku ..Lví podíl na tom měly zejména nezapomenutelné herecké výkony. Ten nejlepší a svůj před kamerou doposud největší zde podala Hana Vítová (vychovatelka Marta Dekasová padající na dno své existence v pochybném baru). Škoda jen, že jí nebylo umožněno, aby sama nazpívala písně pro tento film jako "Zdá se mi"a "Noční motýl" (zde ji nahradila skutečná zpěvačka Míla Spazierová-Hezká), její výkon by tak mohl být mnohem autentičtější. Dále tu pak byl Svatopluk Beneš, Adina Mandlová (lehkovážná, bohémská prostitutka Kiki) a Rudolf Hrušinský (tragickou láskou zklamaný mladý student). Nezapomenutelná a možná do té doby i největší je lehce erotická scéna s částečně odhaleným ňadrem české herečky Hany Vítové poté, co ji milovník Sváťa Beneš, ve filmu jako proradný poručík Rudolf Kala, tak vehementně povalil na stůl a skoro znásilnil..Krásný to film ve všech směrech. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Noční motýl je velmi realisticky zpracovaným příběhem o tom, jak snadno se člověk může dostat na scestí, když potká ty (ne)správné lidi. Kromě nádherné Hany Vítové a skvěle jí sekundující Adiny Mandlové v roli životem zkušené dámy, mě zaujal především výborný scénář alias "tak to prostě chodí, holka..." Mladý Rudolf Hrušínský zde ztvárnil poněkud tragickou postavu mladíka, jehož city a vášeň zcela zaslepí. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (12)

  • Národní cena 1942 pro Adinu Mandlovou, režiséra Františka Čápa, kameramana Ferdinanda Pečenku a architekta Jana Zázvorku. (argenson)
  • Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)
  • Ústredná melódia filmu v úprave Romana Blahníka je Cisársky valčík (Kaiser-Walzer) skladateľa Johanna Straussa mladšieho. (Kubrickon)

Reklama

Reklama