Casino Royale

Jako člověk od dětství stižených láskou k fenoménu superagenta v tajných službách jejího veličenstva (provází mě tuším od roku 1984, kdy jsem viděl první moorovku), který má veškeré bondovky nakoukané, říkám: „Casino Royale“ je bondovka staré školy, která mi chyběla od dob „Goldfingera“. Daniel Craig je Bondem v nejlepší conneryovské tradici, přitom novým, neokoukaným, takřka zlidovělým. Vrací legendě její lesk a náboj. Martin Campbell výborně prostřídal napínavé akční jízdy ve staromilském kabátě s klidnou (ale vnitřně elektrizující) partií pokeru, v níž se zrcadlí gentlemanský styl Guye Hamiltona a Terence Younga. Možná dnešního diváka tahle konzervativní špionská rovina nezaume, ale já jsem byl zcela uhranut. Není pochyb, staré dobré časy vrací a přehnaná CGI akční éra Pierce Brosnana nám dává sbohem. Nebudu na ní vzpomínat ve zlém, ale teprve Daniel Craig je Bondem mého srdce, pěkně ruku v ruce se sirem Connerym. Bondovo lidství, egoismus, zranitelnost, křehkost, to vše Craig podává s neobyčejnou uvěřitelností a samozřejmostí. Ruku v ruce s tím kráčí fantastický padouch Cifra (Auricu Gildfingere, tu máš konečně rovného!), nejkouzelnější Bond-girl (krásná Ursulo, odpusť, ale Eva Green dala Vesper duši, nejen tělo) a stále šaramantnější M Judi Dench. Martin Campbell odvádí víc než jen akční rutinu, filmu drží báječně pohromadě a chemie postav šlape jako Aston Martin. Ačkoli „Casino Royale“ není zdaleka prosté problémů, nevyhne se logickým lapsům, naivitě, plonkovějším pasážím, nedořečenostem a nedomyšlenostem, prostě všemu, co k sérii neodmyslitelně patří, přesto je to rozhodně nejlepší bondovka od šedesátých let. (16.11.2006)

Byla to tehdy hrozná rána. Po čtyřech dobrodružstvích s elegánem Brosnanem přišel drsňák Craig, nekompromisní ostrostřelec, krvácející rváč, mučený jízlivec a neotesaná hora agentského potenciálu. Před jeho charizmatem jsem z respektu málem zalezl pod sedadlo, ale k dosavadnímu vnímání bondovské značky mi neseděl. Suché hlášky zůstaly, technické hračky ustoupily špinavé akci a já až dlouhých čtrnáct let po premiéře v rámci revize konkrétní "regenerace" prohlédl, jak dokonale vyvážená nakonec černohorská karetní podívaná je. Od černobílého úvodu až po italskou střelu. (05.12.2006)

Na scéně se objevil nový James Bond, který to oproti Pierce Brosnanovi má o dost složitější. Pan Brosnan měl totiž díky tvůrcům vše jednoduché, přímočaré a nezáživné a i když byl elegán každým coulem neměl jsem ho rád a filmy s ním mi nikdy nepřišly nikterak zábavné, spíš nudné a příliš umělé. Když tvůrci před nějakou dobou vyřkli jméno "Daniel Craig", jako nového Bonda, mnoho lidí se hněvalo, ale já jako odpůrce pana Bonda jsem očekával totální změnu jeho imidž a možnou změnu celé série. To všechno se mi splnilo. Daniel Craig jako James Bond, je člověk. nyní je opravdu člověk, plný emocí a vnitřních pocitů, které na sobě dává znát. Jsou chvíle kdyby se nejradši zahrabal do země nebo chvíle, kdy se mu zas tolik nedaří a je závislý na ostatních. Tak má James Bond vypadat, ne jako nadpozemská bytost, ale jako prachobyčejný agent, který má v životě štěstí. Takže nakonec souhlasím s tím, že výběr nového agenta se povedl opravdu na výbornou, spolu s opravdu dokonalými akčními scénami jsem se prostě nemohl nudit ani na chvíli...a to má film přes dvě hodiny. Přiznám se, že teprv nyní se opravdu těším na další díl s Agentem 007. --- Myslím že na řadě je oslava - Před hodinou jsi skoro umřel - Mám hlad (01.05.2007)

První dvě třetiny jsou výborné - výborná akce, výborný Bond, výborný humor, napětí, prostě dokonalost sama. V poslední třetině se nějak podivně začne vytrácet tempo a objevuje se rozvláčnost a tak nějak divně do sebe zapadající scény. Přijde mi, jakoby z poslední třetiny na poslední chvíli násilím vystřihli kus filmu. Nevím. Nezdá se mi, že by se Casino Royale výrazně lišilo od předchozích např. Brosnanovek. Bonda prostě po deseti letech hraje někdo jiný, doba a možnosti pokročily a film se tomu přizpůsobuje. Avšak to, co dělá Bonda Bondem tu je stejné jako před třiceti lety. Jinak asi nejlepší úvodní Bondovská píseň. UPDATE (23. 5. 2009): Odvolávám řeči o poslední třetině. Ten film je skvělý, úplně celý. Takže 100%. (30.11.2006)

Moje počáteční odmítání Craiga byla jen zbytečná zatvrzelost, dnes už to vidím, takže můžu konečně docenit Casino Royale, kterým Campbell (již podruhé) pomohl k funkční budoucnosti na dalších pár let. Nejsem zase tak nadšený, protože ten film na mě působí velmi chtěně, ale rozhodně ten film uznávám a už si i užívám. (09.12.2009)