Temporada de patos
Kačacia sezóna
Duck Season
Obsahy(1)
Panelákový byt a výpadek proudu, to zas bude neděle!
Je neděle, 11 hodin dopoledne a Flamova matka musí někam odejít. Zdá se, že Flama a Moko mají před sebou neděli snů. Prázdný byt, playstation, coca-cola a pizza, co jim může chybět? Ale jen do chvíle, než vypadne proud. Jeden panelákový byt, čtyři mladí, tři z toho ještě děti a nekonečná neděle. To je prostor, v němž debutující mexický režisér Fernando Eimbecke rozehrál svou hořkou černobílou teenagerovskou komedii. Natolik oslnila domácí publikum, že získala 11 z 12 možných výročních filmových cen Ariel a 8 cen na Mexickém filmovém festivalu v Guadalajaře 2004 a stejně tak byla s úspěchem uvedena na mnohých zahraničních festivalech, včetně MFF Karlovy Vary.
Kromě nesmírně civilních hereckých výkonů mladých herců, po zásluze též oceněných, a skvělé hudbě, která rovněž velmi podstatně vytváří atmosféru tohoto jen zdánlivě nenápadného filmu, je tu nejpozoruhodnější zejména Eimbeckova režie. Dlouhé pasáže, v nichž se mezi postavami zdánlivě nic neděje, střídané směšnosmutnými akcemi zdánlivého veselí, zkomponované k sobě jako hudební skladba, v jejichž rytmu a souzvuku vycházejí najevo další plány, vytvářejí až neuvěřitelně pravdivý portrét dvou teenagerů s jejich problémy, dívky odvedle, jejíž rodiče zapomněli na její narozeniny, a mladíka, který přichází na to, že vlastně nedělá co, skutečně chce. Čas, kdy ti čtyři čekají, až zase zapnou elektřinu a oživí umělý svět všech jejich berliček a pomocníků, se stane z původně nuceného zabíjení nudy jednou z nejzajímavějších chvil jejich dosavadních životů. Zbaveni záchytného systému rutinních činností náhle jednají sami za sebe a nacházejí sílu vyslovit své problémy především sami před sebou.
Eimbeckův hraný debut patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co v poslední době na i tak zajímavém filmovém prostoru mexické kinematografie vzniklo.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (88)
Kachní sezóna vyžaduje dobře naladěného a trpělivého diváka, protože ne každému tenhle černobílý "panelákový minimalismus" sedne. Ono natočit film, ve kterém se tři děti nudí v panelákovém bytě a neunudit přitom i diváky, to vyžaduje skutečný talent ! A "mexický Jarmusch" Eimbcke dokazuje, že talent má - tak věrohodné teenagery a jejich problémy jsem na plátně už hodně dlouho neviděl. A mimochodem - také výběr hudby a její použití ve filmu je excelentní. ()
Debut Fernanda Eimbcke Temporada de patos je venovaný jeho veľkým ikonám, Jimovi Jarmuschovi a Jasudžiró Ozuovi. Neprekvapí preto, že obsahuje mnohé štylistické znaky príznačné pre ich diela, no zároveň si nesie prvky Eimbckeho neskoršieho rukopisu. Ako prvé sa nám predstavuje a ožíva pred nami minimalistické prostredie a architektúra sídliska panelových domov. Potom nastupujú postavy - deti, ktoré sú behom jedného voľného dňa konfrontované s množstvom problémov vrátane sveta dospelých, stelesnenom v roznášačovi pizze. Civilnosť zobrazenia bežného života a herectva predstaviteľov štvorlístka hlavných rolí sa v statických obrazoch míňa s romantikou, subjektívnym vnímaním reality (časť, v ktorej majú významnú rolu isté povzbudivé látky) a postmodernou hrou s pravidlami rozprávania. Hravý humor pozdvihuje aj priemernejšie momenty a udržiava pozornosť až do záveru. Mimochodom, až naskočia titulky, film ešte nevypínajte a počkajte si na koniec ;-) 75% ()
Áno, tak táto čb mexická komédia- nie jedinečne vtipná, zápletkou skôr menej výrazná, poľahky zabudnuteľná (preto sa i vyjadrujem, aby dojmy ostali konzervované) je učinená milota! Kachní sezona vás pozitívne prepóluje, verte, takže ak sa vám z podobných extrémov robí nevoľno, nejak sa vyzbrojte alebo proste radšej nepozerajte. Táto úsmevná komédia je priateľom každého večera, pôsobí a nenudí. Osobne ma nádherne naladila. Schválne, ak ste čítali obsah a nejak sa nepozdáva, choďte do toho, ono sa oplatí! A názov je krásny, keď uvidíte, pochopíte. :ˇ) Obsahu a presahu tohto filmu nemožno nedať takéto hodnotenie. Zaujímavé komentáre: tereza.s, cactiforme, Pierret, 5150, fonkiaz, DDT ()
Místo popcornu doporučuju ke koukání nakoupit speciální čokoládové bonbóny s různě barevnými náplněmi uvnitř. Pak můžete začít hrát jednu z báječných her, jejímž smyslem je uhodnout, jaká barva se skrývá pod čokoládovou slupkou. Pokud uhodnete, splní se vám přání... Jen doufám, že nedopadnete jako jedna z postav filmu. Ta chroupala jeden bonbón za druhým, celkem asi 385, a tak nějak neměla štěstí... :-) PS: A ta scéna, kdy kluci hrají na playstationu fotbal, byla taky unikátní. Opravdu k vzteku, když vám těsně před rozhodujícím okamžikem prodloužení VYPNOU ELEKTRICKÝ PROUD... ()
Vcelku solidní minimalstická konverzační černobílá komedie. Herecké výkony, na to, že to jsou neherci, velmi dobré. Velmi chválím i hudbu, byl vinikají cí a trefná, dobře seprolínající se zvuky situací ve kterých hrála. Kamera taktéž vemi dobrá a obrazotvornost režiséra výborná. Jednu hvězdu dolů za to, že v některých momentech to je převláčné až nudné, ne však tak moc, proto 4*. ()
Galerie (14)
Photo © Warner Independent Pictures
Reklama