Pád do tmy

Nie je naivné veriť, že hlboko pod zemským povrchom, v ustavičnej tme, vlhku a úzkych priestoroch, sa za stovky (tisíce?) rokov vyvinul živočíšny druh, prispôsobený tomuto prostrediu (napr. nepotrebuje zrak), brutálne si brániaci svoj rajón a uspokojujuci základné pudy (hlad)... Pustite Crawlersov slabšej náture a z niekoľkých scén jej bude nevoľno (priepasť, otvorená zlomenina). Nemalým pozitívom je vyložene ženský kolektív, ktory s obyvateľmi jaskynného komplexu bojuje v rámci pudu sebazáchovy, hovoriacim o tom, že neexistuje nič, čo by tvor nebol schopný urobiť pre prežitie. (24.01.2006)

Celou dobu jsem si říkala, že solidní čtyři hvězdičky, ale za to, jak vyřešili celý poslední akt a vlastně i "ústřední" konflikt mezi dvěma hlavními postavami zcela beze slov, nemůžu jinak než dát plný počet. Parádní palate cleanser po posledních třech měsících, kdy jsem se dívala výlučně na (ne zcela uspokojivé) nové filmy letošního a loňského roku. (03.09.2022)

Snaha o velmi působivý horror s dobrým začátkem, melodramatickým středem, který bohužel nudí víc než je zdrávo a končí až poetickým "zmrtvýchvstání"(není to spoiler uvidíte a pochopíte ;). Režisér kvalitně využívá všech výhod ala malá jeskynka a herečky se snaží dokázat, že mají na víc než se před kamerou svlíknout a nahodit úsměv. Velká škoda, že si to holky mysleli. Potvory s kterými se nakonci "seznámí" ve mě vzbudily pár úsměvů. Ukažte mi ženy v jeskyní, které by tam vydržely dýl než hodinu a ukažte jak by se těmhle potvorám bránily, ale nechme to být. Všude jsou chyby a kdyby tento film nebyl z části nudný a vy se nemodlili, kdy konečně z tmy něco vyletí a usekne to hlavní hrdince hlavu, možná by šlo o velmi zajímavý a kvalitní horror. (05.01.2006)

Strach je mojí interakcí, pozřenou kyselinou co prostupuje mým tělem, rozlévá mrazivou nejistotu, horoucí poblouznění, leptá sklíčeností a rozpouští jistotu. Zásadní věci jsou většinou ty nečekané a z tohohle pohledu je pro můj prožitek The Descent docela zásadní kousek. Neil Marshall, který mě už jednou nemálo překvapil olschoolovým s surovým hororem Psí vojáci (2002), naservíroval hodně sugestivní podívanou, horor in-natura se velkou měrou nepřihrávané opravdovosti. Jakousi klaustrofobickou parafrázi na princip Kostky notně kořeněnou prvky mutantských hororů. Velikou devizou celého počínání je takřka minimalistická kamera, někdy spíš dokumentární, nežli filmová a taky hra světel v trenýrkách temnoty (červené světlice, zelené neony, infra, oheň). Plus si zaslouží i celkově atmosferický hudební doprovod, jenž jen umocňuje celý naturel děje (hudba ho nepřebíjí, je nenucená, vláčná a příjemně mrazivá). Na podmínky velice dobré a uvěřitelné herecké výkony, celkově dobře napsaný děj příběhu, který mistrně těží ze všech prověřených hororových klišé a halí je do celkově moderního hávu. No a samozřejmě, co by to bylo za bestiální kempování bez chleba s džemem, pořádnou gore požíračkou. Navíc jako zdaněnitelný bonus nenuceně překvapivý konec, takže co víc si přát? A že nejde najít jediný výrazný mínus? Možná snad, daní prostředí a formy je častá nepřehlednost, kdy se ztrácíte v postavách a po tmě orientaci dle výkřiků, natož dle jmen vzdáváte. Tudíž jednoznačný doporučení pro milovníky nekompromisních hororových jatek a pro slabší povahy navrhuju nákup elegantních plenových kalhotek Tena, dokonale prodyšných, co uchrání vaše pohovky od nečekaných úniků večeře. U mě za [9/10]. (17.10.2007)

Horror THE DESCENT je pánem Horrorů. Byl jsem z něho posr... strachy. Byl jsem sám doma, kolem půlnoci, ležel jsem v posteli s tříštivou zlomeninou bércové kosti. Noha mne bolela a já nemohl spát a tak jsem si pustil "The Descent". Měl jsem hrůzu v očích a děs ve tváři. Hlavně když se tam ta jedna žena zasekla a nemohla ani tam ani zpět. A když si druhá zlomila nohu a měla otevřenou zlomeninu, musel jsem si vzít prášek. Má noha mne šíleně rozbolela a já cítil stejnou bolest, jako ta žena v horroru :-) (05.07.2008)