Poslední pevnost

Nedoceněná super pojatá expozice vojenského dramatu, ve kterém jde o čest, patriotismus, loajalitu a poznání sebe sama. Poprvé jsem byl snímkem naprosto uchvácen a doteď mě baví. Nějak nemůžu pochopit ten hate, mě to přijde jako nadstandartní záležitost s dobrým nápadem, chytře sepsaným scénářem a svižně natočenými akčními scénami na konci. Super role jak pro Redforda, tak nedávno zesnulého Gandolfiniho...90% (01.07.2014)

Chápu hodnocení z pohledu těch, co se jim zvedá kufr z té americké fascinace vlastní armádou. První polovina filmu se nijak neliší od běžných (spíše tuctových) filmů z vězeňského prostředí. Druhá je ale hodně originální, když jde o takový zajatecký tábor ve vlastní armádě. Střet regulerních vojáků s vojenskými vězni je dost nápaditý a souboj na konec věže obsazené mužem s brokovnicí a vrtulníku pro mě byla třešnička na dortu. Co je ale nejlepší na celém filmu? Herci. Redford si hraje to co v každém svém filmu, ale Gandolfini předvádí asi nejúlisnějšího velitele věznice, co kdy ve filmu byl. (17.11.2008)

** NOVA CINEMA HD (4:3) - Po dlouhých letech jsem se rozhodl pro připomenutí tohoto vězeňského dramatu, mám rád filmy z lochu. Toto vězení působilo celkem pohodově, žádné války gangů, nebo vraždy mezi vězni. Naopak vězni proti vedení. Až na závěrečnou vzpouru se v podstatě jenom žvaní, což mě zpočátku trochu iritovalo a říkal jsem si, kdy už se to rozjede. Pak jsem si ale na Redforda zvykl a byl jsem zvědav, jak s Gandolfinim vyběhne. Samotná vzpoura byla velmi dobře zmáknuta, jak nápadem, tak i po té filmařské stránce. Když to sečtu, byl jsem spokojen. 72% (29.02.2016)

Mám ráda filmy z vězeňského prostředí, v současné době mě však začíná ubíjet stereotyp: následování lineárně vyjetých kolejí scénářů, patos... a vlastenecky hrdé mávání americkou vlajkou. Bože, odpusť jim, neb oni nevědí, co činí. Američané zkrátka netuší, jak s tímhle neustále předhazovaným "detailem" dokážou urputně lézt na nervy zbytku světa. Příběh "Poslední pevnosti" nenabízí nic moc nového: věznice je sice vojenská, hlavní hrdina není svalovec a utkání s vrchním padouchem musí vést pomocí své vůle a důvtipu, nikoliv efektních úderů. Ve své podstatě však jde stále o totéž: klaďas se do ničeho nechce zaplést, dokud díky záporákovi neumře nějaký vedlejší chudák, a pak se nasere, získá sympatie spoluvězňů a zloduchovi to navzdory všem úskalím pořádně natře. Žádné překvapení se nekoná, scénář i postavy jsou předvídatelně klišoidní, což je největší slabina "Poslední pevnosti". Jistě, najdou se drobné inovace: vězni jsou přes vzájemné rozpory na jedné "lodi", jsou to vojáci, zakázané salutování, úctu k výše postavenému spoluvězni a vůbec vzorné chování používají jako formu vzdoru vůči řediteli, závěrečná bitva je strategičtější, než bývá zvykem (tím neříkám logičtější, bohužel právě naopak). Přesto jde v jiné variaci o totéž, co lze vidět skoro ve všech ostatních filmech o vězení. Před dvaceti, třiceti lety to mohla být bomba, ale dnes by to chtělo přece jen víc originality a méně schématičnosti. Při váhání mezi 3 a 4 hvězdičkami tak nakonec rozhodly dvě věci: solidní herecké obsazení (zvláště Gandolfini se blýsknul) a již zmíněné sympatie k podobným filmům. Neobjektivních 70%, ale s odřenýma ušima, nosem, rameny, prsama, zadkem a... přečnívajícími částmi;-) (22.05.2009)

Poslední pevnost je film, o kterém mi mluvilo hodně lidí. Mluvilo mi o něm s obrovským respektem. A to popravdě ani nevnímali ty herce jako takové, jako spíš film a příběh, jako takový. Pořád jsem ten film měl v povědomí, až se jednou naskytla příležitost a já se na něj konečně podíval. No a uznávám, že tenhle film je skvělej. Možná je to, co se týče realističnosti, zhovadilost. Ale v rámci scénáře je to asi nejlíp povedená práce, co se za ten rok povedla a jedna z nejlepších, co jsem kdy vůbec já viděl. Všechno je tu poctivý. Roberta Redforda si zamilujete hned. Zamilujete si i všechny ty zločince, co trpí tu hrůzu v tom vězení. Co naplat, že vězení jako takové je pro vrahy a bůhví co. Tady to nevnímáte. Tvůrci po Vás chtějí vyždímat emoce u věžnů a ono jim to prostě všechno neuvěřitelně snadno vyjde. Stačí Robert Redford a máte zaděláno. Po chvíli začnete naprosto bezhlavě věřit tomu, že i ten posranej bachař, co ho hraje Gandolfini, je fakt hrozně zmrd. A on určitě je. No a pak už máte víceméně jasno. Přiznám se, že film je spíš na čtyři hvězdy, ale když jsem viděl to zdejší hodnocení, musel jsem mu ještě jednu hvězdu přidat. Tady nehodnotím realističtnost, a ani že v tom filmu je hromada nesmyslů, jako spíš samotné filmové řemeslo a emoce, které film dokáže vyvolat. Pokud nic jinýho, tak tady by se dalo říct, že film rovná se emoce a právě zde to předvedl na sto dvacet procent. (05.01.2014)