Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je to už sto devadesát tři dnů, co zmizela čtyřletá Alice. Její otec Mário každý den přesně opakuje to, co dělal v den zmizení své dcery. Každý den si u bezdomovce kupuje papírové zvířátko, každý den nosí stejný oblek do čistírny, každý den pečlivě vyměňuje kazety v jedenácti digitálních kamerách, které strategicky rozmístnil na střechách budov, aby sledovaly každodenní provoz v ulicích. Když se večer po představení odlíčí a vrátí domů, začne sledovat pásky a hledat stopu. Máriova obsesivní touha získat alespoň drobný střípek naděje, že by dcera mohla být objevena, kontrastuje s odevzdaností a psychickou labilitou jeho ženy, která už naději ztratila. Alice je film o nepřítomnosti, love story otce a zmizelé dcery, strhující portrét lidské osamělosti. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (2)

decouble 

všechny recenze uživatele

V téhle fiktivní šedivé realitě jindy slunného Portugalska pořád prší a prší a prší... Otec hledá svou ztracenou dceru metodou hledání jehly v kupce sena. Neexistují žádná vodítka, která by divákovi mohla napomoci v utvoření hypotézy toho, co se v další části filmu (potažmo na konci) stane. Stejně tak není jasné, jak jej žánrové zařadit, nedochází k žádným vztahovým interakcím či k zobrazení procesu vyrovnávání se se ztrátou dcery (drama?), pátraní po dceři není napínavé (thriller?) ani strukturované nějakou logickou detektivní činností (detektivka?). A nezdá se ani, že by film nějak záměrně reflektoval všudypřítomný kamerový systém moderních měst, byť je to zakomponováno do stylu filmu a to tak, že opakující se záběry s dlouhou ohniskovou vzdáleností jsou skoro až otravné. Film je tak spíše než o osamělosti o absurdním plýtvání času. ()

Reklama

Reklama