Reklama

Reklama

Ševelící pobřeží

  • Česko Pobřeží šepotů (více)

Obsahy(1)

Přelom 60. a 70. let minulého století. Mladá Evita přijíždí do Mosambiku, aby se vdala za svého snoubence Luíse, který tu slouží v jednotkách koloniální armády. Šťastná novomanželka si však postupně začíná uvědomovat, že bývalý nadaný student matematiky, s nímž se v Lisabonu rozhodla prožít život, se jí mění před očima. Portugalsko je už několik let ve stavu koloniální války v zoufalé snaze udržet si nadvládu ve svých afrických koloniích, a přestože ve velkých městech plyne život zdánlivě jako za starých časů, v provinciích se krutě bojuje. Luís vzhlíží ke svému arogantnímu veliteli a jeho názory se mění. Když oba muži odjedou na několik měsíců bojovat na sever země, Evita a velitelova žena Helena jsou ponechány samy sobě a svým úsudkům a pocitům.
Ačkoliv ve filmu není jediná otevřená scéna násilí, jeho všudypřítomnost a dopady války jsou patrné i v každodenním životě navenek poklidného města. Evita prochází krizí svého vztahu k Luísovi i krizí vlastní identity.
Obrazově poutavý, nostalgicky laděný film natočila zkušená dokumentaristka Margarida Cardosová jako svůj úspěšný hraný debut, podle stejnojmenného románu Lídie Jorgeové. Obě ženy spojila osobní zkušenost s životem v Mosambiku a trpké povědomí o absurdní situaci, zvané kolonialismus. V příběhu mladičké Evity, vyprávěném jí samou s odstupem let, se tak odehrávají situace a obrazy téměř autentické a proto také nesmírně výmluvné. Bez jakéhokoliv otevřeného násilí, hysterie či bouřlivých scén jsme spolu s Evitou nořeni do marasmu hloupé mužské arogance, bezcitného násilí na nevinných obětech a všudypřítomné agónie dohasínajícího impéria. Evitino dosud nepokřivené vnímání a nádhera africké země tvoří dostatečně křiklavý kontrast této, pro Portugalsko stejně jako pro jeho kolonie, tragické historické situaci. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (4)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Další z filmů, na kterých je do značné míry znát, že ho natočila žena (a dokumentaistka). A že předlohu napsala také žena. Obé je - dá se říci - tomuto dílu značně ku prospěchu. I Portugalci mají dost důvodů a témat na vyrovnání se s minulostí a tenhle >ženský pohled< je skvělým východiskem... Nakonec - je to vše nejlíp řečeno už v popisu obsahu filmu. Ano, tohle není film, u kterého byste se >bavili< . Tohle je film, který je třeba trpělivě sledovat, vnímat, vcítiit se. Asi by se i s troškou nadsázky dalo říct: Toto je snad nejcitlivější film s politickým a válečným pozadím v námětu, jaký jsem viděl... Za zmínku pak ještě bezesporu stojí hudba Bernarda Sassettiho. Až trýznivě teskně (ale bez nějakých falešných vykalkulovaných emocí) dokreslující atmosféru příběhu, který napsala historie, příběhu bez happy-endu... ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Drama z období končící portugalské koloniální nadvlády v Mosambiku, je vcelku koukatelná záležitost, ale řekl bych, že nijak zvlášť přínosná a obohacující. O problému boje s partyzány, bojujícími za nezávislost to bylo jen okrajově, spíš jakoby v pozadí přiběhu mladé manželky podporučíka, který odjel bojovat na sever země. Ona se pak schází s různými lidmi, se dvěma se intimně sblíží, přičemž se nedokáže vnitřně smířit s tím, co se kolem ní děje, ale sama není schopná něco udělat, ač by chtěla. Závěr filmu je poněkud zmatený. Co se týče hereckých výkonů, musím říct, že to byl takový obyčejný průměr. ()

kedluben 

všechny recenze uživatele

nemůžu si pomoct, ale filmu chběla nějaká pevnější podoba. celé to bylo takové rozměklé a prapodivně rozvleklé a ploché. téma přitom by sneslo velmi silnou výpověď s velikými ambicemi. ne snad, že bych se úplně nudil, ale nějak mám po tom filmu prázdno. prostě žádná stopa. ()

Reklama

Reklama