Návštěvníci

,,Ten Robespierre byl ale chytrý člověk ! '' - Pamatuji, že když jsem to viděl poprvé v devadesátkách, už tehdy jsem neskrýval mírné zklamání. Film byl totiž veleben skoro stejně jako chrabré činy Godefroye Udatného. Nyní kdy viděno po letech jsem se ve svém názoru utvrdil. Nějak mi to přišlo na ten geniální námět dosti uřvané a místy i fekální. Nemám rád humor ve stylu prdění a krkání. Tady pravda pro to byla trocha více prostoru, protože středověk to byl z hlediska všeho fakt masakr a z hlediska hygieny obzvláště... Vždyť po Římu s jeho lázněmi se lidé pak tisíc let prakticky nemyli... Myslím si, že z námětu toho šlo vytřískat mnohem více. Geniální byl třeba Saracén ve svém povozu bez vozataje :-). Tohohle kdyby tam bylo více, byl bych nadšen. Godefroy sice sem tam ponese cosi svojí dávnou mluvou, ale zdatně to přeřvávají ostatní postavy a kdo mi tam byl nesympatický fakt hodně byla potulná umělkyně z ulice... Jakýsi přízrak osmdesátých let jak co do módy tak co do vzhledu... Reno se pro roli rytíře hodil ale dokonale i s tím jeho středověkým sestřihem ala hrnec...Česká televize v obsahu kecá (ostatně jak je jejím dobrým zvykem neustále) protože kouzelník nebyl zlý. Vždy mně naštve, že obsahy píše někdo, kdo film ani nejspíše neviděl a na ČSFD má oficiální text (byť jsou tam vyslověně kraviny či spoilery) přednost před vypilovaným textem nějakého uživatele. Sám už jsem pár obsahů napsal a tak vím jak odpovědná a náročná je to disciplína, vždyť je to často to první co petenciální divák čte a co často rozhoduje o tom, zda do filmu půjde či nikoliv. Dávám tedy za lahve mýdla. * * * (22.11.2019)

"Pane, pane, pane! Saracén v ďábelským povozu. Je to celý ze železa a jede to bez volskýho spřežení." Francie by dnes určitě potřebovala svého rytíře Godefroye de Montmirail, aby vyhnal všechny "výbušné" saracény ze země, ale bojí se to přiznat. Jenže Godefroy je zde a evidentně není připravený na žádné změny v režimu, lichotky, vynálezy ani multi-kulti, což dává šanci na vznik nejedné humorné scéně. Mě Návštěvníci zkrátka bavili a je mi smutno z toho, že si to dalšími návštěvami tak moc pokazili. (06.02.2017)

Návštěvníci patří nejen k těm nejlepším francouzským komediím, ale především stojí i za zamyšlení. Kromě té legrace, kdy se rytíř a jeho sluha ze středověku konfrontuje s naší dobou, nám tvůrci předkládají (na to, že je to vlastně jen taková fraška) sci-fi prvky, které už fraškou nejsou. Nelze nalézt chybu v žádné jejich teorii cestování v čase a to ani v laické rovině. Nevím ovšem, jestli to byl záměr nebo náhoda. Ale to asi není to hlavní, co je na filmu nejvíce obdivované. Samozřejmě jde o tu srandu i herecké výkony a určitě i příběh. Rozhodně se jedná o unikát, jelikož druhý díl je asi největší pičovina, co jsem kdy viděl. Vlastně jsem jej ani nedokoukal a to už to zkouším nějakých dvacet let. Tyto Návštěvníky jsem viděl nyní už osmnáctkrát. (25.09.2014)

Tak tímhle směrem se měla ubírat francouzská komedie po době útlumu, kdy přestali hrát takový velikáni jako Louis de Funès (nar. 1914, Francie), Jean-Paul Belmondo (nar. 1933, Francie) a Pierre Richard (nar. 1934, Francie). Protože to, co zde předvádí hrdý a čestný zbrojnoš Godefroy a jeho věrný bastard Jacqouille by se mělo zapsat do dějin světové kinematografie jako manuál jak udělat úspěšnou a zábavnou komedii. Od počátečního seznámení v dobách temného středověku, kdy život poddaných měl menší cenu než cena prasete až do ocitnutí se v dnešní době plné aut, smradlavých továren a všudepřítomných nákupních center. Z počátku naši hrdinové nechápou, co se s nimi stalo, protože tohle nebylo v plánu, ale jejich živočišné pudy jim zábavnou formou pomůžou uskutečnit svůj původní plán a s jednou malou odchylkou, která se bude řešit v druhém pokračování této komedie se jim vše podaří. Pamatuji se, že jsem byl na tomto skvostu dokonce dvakrát v kině a poté jsem si to musel koupit na VHS a později na DVD a musím přiznat, že jsem si pokaždé obrazně nachcal do kalhot, že jsem ani ty Pamprsky nestačil vyměnovat. Mám rád filmy, kde se cestuje časem a když je do toho zamotán komediální prvek, což v tomto případě je bez pochyby, tak jsem nadměrně spokojen. Jeana Rena jsem v té době už znal ze snímku Brutální Nikita (1990), ale Christiana Claviera jsem viděl v té době poprvé a jasně mně převědčil o jeho komediálním talentu poprvé a rozhodně ne naposled.Můžeme zde vidět kouzlo francouzské sceněrie, ať už v dnešní době nebo v době středověké, kdy ten život musel být fakt krušný. Ale zase se stavěly ty nádherné hrady pro šlechtu, která nádherně v tomto případě vtipně zotročovala spodinu na úkor svých prožitků. Za vrchol francouzské komedie devadesátých let dávám jasnejch 100%. (23.05.2021)

Je príjemné baviť sa na komédii, ktorej fóry sa netočia okolo fekálií či medzinožia hlavných aktérov. A ak hej sú skôr milé než silové. Ďalších milión fórkov je umne rozmiestnených na celu stopáž, takže akonáhle sa bránica dostane do tých správnych vibrácií neprestane sa triasť až do záverečných tituliek. Samozrejme že sa kde tu vyskytnú naivné a prvoplánové paleoftípky fungujúce za čias Laurela a Hardyho, ale i miska polievky na hlave vie vyčariť aspoň nostalgický úškrn. Tak isto pripomenutie na moje niekdajšie pobláznenie Erou robí z filmu v mojich očiach a ušiach dobrú službu. (14.06.2012)