Návštěvníci

Asi jsem na film nebyla ve správné náladě, nebo fakt nevím, ale pořád jsem hledala ty tolik vychvalované vtipy, humor a výborný příběh...a pořád bez výsledku. Místo nich se mi před očima promenádovali jen dva cvoci, jejichž pokusy rozesmát diváka už kdysi na pár dětech vyčerpali Asterix s Obelixem. Bůhvíproč si dávali všechny dialogy v průběhu snímku tak třikrát minimálně a dost mě deprimovala jakákoliv další nudná postava, se kterou se setkali. Každou scénu by dokázal napsat zajímavěji a neočekávaněji student prvního stupně základky při povinné slohovce, sentimentální konec navíc vrhá pocit trapnosti na jakoukoliv francouzskou komedii, které se film jen z dálky podobá. Třeba mě někdy v autobuse donutí strávit cestu opět s tímto filmem a změním názor. Zatím jen nechápavě hledím na všechna ta slova nadšení svého okolí...:-) (14.07.2011)

Pro mě naprostá stupidita, v které se dokonce i jeden z mála mnou oblíbených francouzů Jean "čistič" Reno totálně vyhořel a jeho kamený výraz naprosto neodpovídá mým představám komediálního herce. Celé (už) trilogie je pro mě velkým zklamáním a každý díl je nechutně nudný. Christian Clavier jako jeden z mála komediálních herců v tomto filmu je slabý průměr a scénárista ani reřisér pořádně nevyužil žánr komedie. (01.09.2006)

Francouzské komedie jsou mnohem lepší než ty americké, které se většinou točí kolem sexu, chlastu, hulení atd…Již od úvodní scény jsem si byl jistý, že tentokrát rozhodně zklamaný nebudu. Jejich humor je nenapodobitelný a jak zde mnozí poznamenali, tak i já se vždycky na tento film podívám znovu rád. Christian Clavier a Jean Reno předvedli bravurní výkony a společně s několika vyšperkovanými scénami si ty čtyři hvězdy určitě zaslouží. (16.01.2012)

Tak tímhle směrem se měla ubírat francouzská komedie po době útlumu, kdy přestali hrát takový velikáni jako Louis de Funès (nar. 1914, Francie), Jean-Paul Belmondo (nar. 1933, Francie) a Pierre Richard (nar. 1934, Francie). Protože to, co zde předvádí hrdý a čestný zbrojnoš Godefroy a jeho věrný bastard Jacqouille by se mělo zapsat do dějin světové kinematografie jako manuál jak udělat úspěšnou a zábavnou komedii. Od počátečního seznámení v dobách temného středověku, kdy život poddaných měl menší cenu než cena prasete až do ocitnutí se v dnešní době plné aut, smradlavých továren a všudepřítomných nákupních center. Z počátku naši hrdinové nechápou, co se s nimi stalo, protože tohle nebylo v plánu, ale jejich živočišné pudy jim zábavnou formou pomůžou uskutečnit svůj původní plán a s jednou malou odchylkou, která se bude řešit v druhém pokračování této komedie se jim vše podaří. Pamatuji se, že jsem byl na tomto skvostu dokonce dvakrát v kině a poté jsem si to musel koupit na VHS a později na DVD a musím přiznat, že jsem si pokaždé obrazně nachcal do kalhot, že jsem ani ty Pamprsky nestačil vyměnovat. Mám rád filmy, kde se cestuje časem a když je do toho zamotán komediální prvek, což v tomto případě je bez pochyby, tak jsem nadměrně spokojen. Jeana Rena jsem v té době už znal ze snímku Brutální Nikita (1990), ale Christiana Claviera jsem viděl v té době poprvé a jasně mně převědčil o jeho komediálním talentu poprvé a rozhodně ne naposled.Můžeme zde vidět kouzlo francouzské sceněrie, ať už v dnešní době nebo v době středověké, kdy ten život musel být fakt krušný. Ale zase se stavěly ty nádherné hrady pro šlechtu, která nádherně v tomto případě vtipně zotročovala spodinu na úkor svých prožitků. Za vrchol francouzské komedie devadesátých let dávám jasnejch 100%. (23.05.2021)

Obecně tíhnu spíš k intelektuálně laděnému a poetickému stylu humoru, což je pravý opak toho, co Návštěvníci nabízejí. Ti totiž přinášejí humor ve stylu klasické lidové frašky, poměrně hrubozrnný a místy zřetelně balancující na kraji obecného vkusu. Paradoxně ale z řady důvodů, ať už je to zajímavé a funkční herecké obsazení v čele s Jeanem Renem, kterému mimochodem jeho středověký rytíř podle mého sluší víc než stereotypní postavy neprůstřelných zabijáků a nesmlouvavě tvrdých poldů, přes jeho přízemního primitivně vychcaného sluhu po spoustu vedlejších postaviček nebo vtipný námět s řadou funkčních komických prvků. V době jeho uvedení jsem byl spokojený na čtyři silné hvězdičky, dnes už nadšení opadlo, ale přesto nechávám čtyřhvězdičkové hodnocení jako vrchol určitého komediálního stylu, který mě ve své průměrnější podobě míjí a někdy spíš odpuzuje. Celkový dojem: 75 %. (31.07.2011)