Antropofág

Docela úlet. určitě rozpaky, proto průměr. Nejedna scéna v tomto netradičním slaheru je výborná ať už atmosféricky, nebo humusárně, záporák je doslova olezlej slizoun, ale i přes to nemám potřebu film nějak extra vychválit. V dnešní době už moc neobstojí, no a jak už tady padlo, hudba se nedá poslouchat. Ani přibližně. 60% (16.11.2013)

Tak jsem konečně dal tuhle slavnou italskou malinu. Z časových důvodů jsem to viděl po dvou částech, to ale mé finální hodnocení nijak neovlivní. Sedmdesátky v italské kinematografii byly jedna velká divočina. Krom slavných a kultovních snímků se točily všelijaké erotické šílenosti, prapodivné horory a kanibalské filmy. Zejména kanibalismus byl v té době velmi oblíbeným námětem. V té době byly zejména tyhle filmy závislé na kvalitních maskérech a tak když jste to hodně dobře uměli s latexem, měli jste o práci i zábavu postaráno. Tehdy z toho lecos bylo šokující, nicméně dnes i to nejhorší násilí působí svým provedením velmi úsměvně a až naivně. Halt dnešní divák dost zdrsněl. Tyhle filmy se také vyznačují šílenými scénáři. Hrdinové (přičem herci jsou dost často kapitola sama o sobě) se mnohdy chovají naprosto nelogicky a chaoticky. Zde například dva hrdinové uvidí v zálivu neukotvenou loď. Rozhodnou se, že se rozdělí (přitom po ostrově běhá Otesánek) a loď nějak dostanou ke břehu. Jeden zmizí a ten druhý dojde ke vstupu do hrobky. Hledaje způsobu asi jak zajistit plachetnici sestoupí s loučí do hrobky a vyděšeně pozoruje práchnivějící neboštíky uložené ve stěnách katakomb...:-). Logika fakt těžko pochopitelná. Kosťáci jsou samozřejmě ze sádry, jedna lebza jako druhá s perfektními chrupy, ruce vždy kompet i s prstními články. Jako bejvalej archeolog se tomu musím smát. Ruka to je hromada kůstek a prsty to samé. Jakmile dojde k rozpadnutí chrupavek a tkání zůstávají jen dlouhé kosti a z ostatního jsou hromádky drobných kůstek. Těžko může viset celá ruka z rakve i s prsty... :-). Film provází celkem povedená dobová elektronická hudba. Každopádně dnes je to slušný kandidát do muzea hororů, který vzbuzuje stejné úsměvy jako třeba první automobil na páru. Dávám tedy za dva kousance a spíče měřím dobovou optikou, protože hodnotit to dle dneška nejde. * * (10.06.2022)

Moment, kdy se vrah objevuje na scéně a my ho poprvé vidíme, je skutečně povedená, a na diváka padá hrůza, která je s tímhle zjevením spojena. Doslova jako zrod bestie, která se také hned předvede. Film zbytečně nepřehání, zbytečně nevysvětluje, a tím si mě získal. Není to geniální horor, ale z italské produkce je to jednoznačně něco, co stojí za pozornost. Může to vypadat tuctově, ale je z toho cítit, že byl skutečně v první řadě vytvářen horor. Dokonce ani to gore není tak všudypřítomné, jak by se dalo čekat, ale je voleno ve správné míře. (07.01.2014)

Vyvražďovací nadstandard. První půlka sice nuda, ale nějak jsem to ustál a pak už se vesměs dobře bavil. Abych pravdu řekl, nejvíc se mi na tom filmu líbila už jen ona představa... Parta lidí se dostane na turisty oblíbený ostrov, který se ale zdá být totálně opuštěný. Příčinou je šílený, vraždící a okoralý kanibal, jehož minulost obsahuje jednu třešničku na dortu. Ten pomatenec je zahraný výborně, no... možná ne přímo zahraný, ale teda prostě dobře obsazený. Dále, vypíchnul bych ještě často zmiňované dvě nechutné scény (možný SPOILER//pojídačka plodu a pojídačka vlastních střev//) a zajímavý ponurý konec za denního světla. Tak nějakých 7 až 7,5/10 - místy docela na prd, ale místy zase muy bien. Je třeba počkat si až na finální část filmu a nenechat se do tý doby uprudit, stojí to za to řekl bych. (stopáž hodnocené verze: 01:27:16 - snad se jednalo o UNCUT, kdyby ne tak mě prosím někdo dejte vědět) (19.02.2009)

,,Když karty neodpovídají na budoucnost tomu, kdo se na ni ptá, znamená to, že ji nemá." D´Amatovy snímky se občas snaží vybočit a šokovat, chybí jim však preciznost a originalita italských mistrů, jaké představují Fulci, Argento, L.Bava aj. Nijak nápaditá vyvražďovačka skupinky lidí uvězněných na ostrově je osolena několika drsnějšími gore scénami, které dnes však hororového fanouška stěží překvapí, natož šokují. Italskou filmovou hudbu 80.let mám vcelku rád, zde ale byla dobrá a funkční jen zčásti. Místy šlo o nepříjemné břinkání na klimpr. Osobně se mi nejvíce líbily dvě scény - bouře vypadala hodně realisticky a kobka působila vskutku strašidelně. Plíživá kamera, šero, světlo, tma, zde dobrá hudba a...mrtvola obíraná krysami! Ňam! (22.01.2012)