Recenze (6)
Bratři Whitneyové jsou podnes chápáni jako představitelé americké nefigurativní animace, přesněji jako průkopníci abstrakce modelované skrze analogový počítač. (James si v roce 57 sestavil z nepoužívaného radaru jednoduchý mechanismus, který podle určitého schématu kombinoval skupinu barevných bodů). Po názorové roztržce s bratrem John inklinoval spíše k psychedelicky laděným filmům, jimiž se inspiroval např. další avantgardista Jordan Belson. Lapis je vytvořen skrze primitivní počítač, což mu ovšem neubírá nic ze své duchovní majestátnosti. Meditativní centrické kruhy symbolizují fázi vzniku/zániku a za doprovodu orientální hudby evokují model kosmického univerza. Na šestašedesátý rok revoluční počin ()
Verši Goethovými: "Proč se po dálavách nésti? / Na dosah je dobro, hle! / Nauč se jen lapit štěstí, / neboť štěstí vždy je zde." ()
Dost zajímavé, občas to působí fakt celkem hypnoticky a hudba z toho dělá ještě zajímavější zážitek, taky oceňuji, že tohle ten člověk dokázal vytvořit v šedesátých letech. Jinak nejzajímavější a nejlepší komentář tady má určitě uživatel Trisha, akorát jsem nikde nenašel, že by pak svůj život dožil někde v ústavu. 4* ()
Nechápu, přesto mne to urcitym zpusobem zaujalo, takze bych to ani nezatracoval. ()
"...Lapis, jehož název odkazuje ke kameni mudrců a který je čistou filmovou mandalou. Pro realizaci tohoto filmu využil James Whitney výše zmíněné zařízení cam machine, zkonstruované bratrem Johnem. Práce na filmu jej ovšem natolik vyčerpala, že bezmála dalších deset let netočil." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013. s. 113) ()
Lapis je všechno...popisuje stav uprostřed nirvány. člověk, který dokázal v šedesátém šestém roce něco takového vytvořit je pro mě geniální. film vznikal dvanáct let, v koupelně Whitneyho paneláku..sám se po jeho dokončení "zbláznil". od té doby tráví život v ústavu pro duševně choré. ()