Reklama

Reklama

Pentimento

Nizozemsko, 1980, 78 min

Recenze (3)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Napsal jsem před třemi dny k Living, že už to nemá tu intimitu a kdesi cosi? Tak to jsem byl ještě mladý a hloupý, to jsem ještě neviděl Pentimento. V tomto dlouhém barevném filmu si nelze taková slova jako "intimita" vůbec představit. Srovnám-li subjektivně s tím, co jsem od Zwartjese dosud viděl, je to jakoby mistr poprvé v životě vyhlédl ze sebe a rozhlédl se kolem. Co vidí? Společnost průmyslově-hospitalizačního ovládání, společnost výroby a spotřeby, společnost zboží, společnost dominance a stratifikace. Zwartjes tuto společnost odhaluje až na kost pomocí bizarních, leč výmluvných přeskupení a promíchání rozličných segmentů i detailních prvků a surově samozřejmé pornografičnosti i půvabné drastičnosti, to vše v rámci světa nadvlády a bezmoci. Nebo autor jen rozprostřel své útroby, učiniv sám sebe celým lidstvem? Jak to mám asi vědět? Pozoruhodné je, jak do celkového obrazu zahrnuje i živočišnou prapřirozenost člověka, ale i jeho estetičnost. Centrem je špitál - lágr, hlavní rekvizitou dámská lodička s podpatkem. Hlavní postavou japonský doktor v staromódním evropském obleku. A jedna z "ošetřovatelek" (tak starosvětsky charitativně krojovaných)! V pozdějších fázích film nabývá na koncentraci, provokativnosti a napětí. Silné vyjádření, mocný výraz, důraz a nálada je snad v každém záběru. Je to celé hnusné a je to celé velmi pěkné, místy působí až něžně. Sem tam mi vyskakovaly připomínky Švankmajerových filmů nebo Pasoliniho Sala (dokonce i Chytilové Vyhnání z ráje, což tam najdete snadno), ale ne zas tak, že by se jim Pentimento podobalo. To se nepodobá ničemu. K vidění zde http://www.ubu.com/film/zwartjes_pentimento.html , kde však, jak se zdá, chybí závěrečných 18 minut, takže jsem to neviděl celé. O pěti hvězdičách přesto nemůže být pochyb. ()

c.mravenciar 

všechny recenze uživatele

Doktor Mengele s tvárou, ktorá sa až príliš podobá na šachového veľamajstra Hikaru Nakamuru. Chladná, šokujúca, bolestivá a uhrančivá štúdia toho čo sa dnes nazýva "toxickou maskulinitou". Súhlasím s užívateľom Adamom Berneau - pôsobí to ako stret Švankmajera s Pasolinim a ja osobne by som pridal aj Kennetha Angera. Výborný experiment. ()

Reklama

Reklama