Den na pláži

Den na pláži, "ztracený" film podle scénáře R. Polanského, na plná ústa křičí do hledišť potemnělých kinosálů myšlenku, která mně osobně je vlastní: "Alkohol je zlo!" Hlavní postava Bernie je alkoholik, který si vyjede na výlet se svou dcerou (která ho má za pouhého strýčka). Ten se však zvrhne v nechutnou anabázi, jejíž obětí je lidská důstojnost. Bernie do sebe lije sklenku za sklenkou, blábolí nesmysly, chová se hulvátsky, zraňuje okolí... Není špetky omluvy pro to, co dělá, divák nemá s takovým prevítem soucit. Divákovi je líto holčičky, která nic nechápe. Ta v své nezralosti svého "strýčka" spíše obdivuje a má upřímně ráda. Den na pláži je dnem alkoholika ve všech ohledech: Zprvu stud za vlastní slabost, který však s rostoucím promile alkoholu v krvi klesá (spolu se soudností). Pak už jen bezstarostné utápění se v bezbřehém alkoholovém egoismu, jenž je přesně pojmenován textem básně "All about Nicholas" recitované ke konci filmu: "Já, já, já... mně, mně, mně..." Báseň by se však měla spíše jmenovat "All about alcoholism". Ona "sociální funkce" alkoholu, prostředku, jenž prý spojuje lidi a je společenskou nutností, jak praví mnoho lidí, je zde též dostatečně zobrazena. A nakonec delirium.... Chybí jen jediné: Pozvracený chodník a hlučný zpěv, jak to známe z ulic naší každodennosti. Film je to smutný, promáčený neutuchajícím podzimním deštěm a nekonečným proudem piva a ginu. Pravda, film je silně stylizovaný (zejména vyumělkovanými Bernieho promluvami) a postrádá hlubší psychologický náhled jednotlivých postav, síle výpovědi to ale neubírá. Není to masterpiece, ale k depresi postačuje. // A místo závěru povzdech: Pokládám za krajně idiotské, že po takovémto filmu se u východu ze sálu pořádá ochutnávka vín, na kterou diváky dokonce uvaděč srdečně zve.... (21.11.2010)

Devadesát minut s tak vrcholne nesympatickym zmetkem mne opravdu nebavilo. Kdyz uz nejaky film o ceste grazla a ditete, radeji sahnu po Kikujiro. (09.11.2010)

Jeden den alkoholika s dceruškou.(50%) (07.01.2022)

Výnimočný malý veľký film zobrazuje s existenciálnou naliehavosťou putovanie alkoholika s dcérou po britskej pláži v mimoriadne daždivom počasí. Táto cesta je bolestivá a zdá sa, že z nej nie je návratu. Roman Polanski je nielen vynikajúci režisér, ale aj veľmi schopný scenárista, čo sa prejavuje aj vo filme Deň na pláži, ktorý režíroval  takmer úplne neznámy Simon Hesera. Filmom presakuje melanchólia a ústredný antihrdina s tvárou výborného Marka Burnsa sa zdá byť absolútne beznádejným prípadom neustále sa ponárajúcim do vlastnej mizérie. Napriek vlastnej nezodpovednosti je mu zverené maloleté dievčatko, aby s ním strávil deň (azda má na to ako otec stále nárok), no to vzápätí vláči po krčmách a neustále ho stráca (úmyselne i neúmyselne). Napriek všetkým útrapám je však medzi ním a dievčaťom akési zvláštne puto - ťažko však vyplývajúce z tušených rodinných zväzkov - muž sa ako otec rozhodne nespráva. Veľmi zaujímavá zabudnutá snímka so skvelými hereckými výkonmi (všimnúť si možno aj drobnú roličku Petera Sellersa), sychravou atmosférou a pocitom prehlbujúcej sa beznádeje. (12.08.2023)

Anatomie alkoholismu. (22.11.2023)