Ivanka a Marijka

Něco mezi Popelkou, Dvanácti měsíčky a Mrazíkem. Obvyklé, poněkud infantilní, domácké kulisy se v černobílém provedení vyjímají kupodivu celkem snesitelně. (14.07.2005)

Mix několika pohádkových schémat v jednu krátkou pohádku. Ničím to extra nezaujme a ani neurazí. Poměrně zajímavě řešené kulisy. *** Ve zkratce: Zlá macecha, nafintěná sestřička a Popelka, co si nechala na matrice u kmotry medvědice změnit jméno. A pak tu je ještě námořník, co se motá pořád kolem chalupy. (13.06.2010)

Roztomilá vzpomínka na dětství. Okamžitě jsem si vybavil starou medvědici, hodnou Marijku i ztřeštěně ,,rozmazlenou" Tatianu Medveckou a hlavně Marijčinu větu: ,,Komu patří, toho nepálí."  Kulisy a dekorace se pak použily i v dalších TV pohádkách, kde paní Medvecká excelovala (Krása, Vo Brikitě, Ježčí kůže ...) (04.06.2023)

Černobílá totálně kulisová pohádka částečně připomínající Popelku, z větší části možná Mrazíka. Marijka žije u zlé macechy s nevlastní sestrou Ivankou a musí jim sloužit a podstrojovat. Jednou vyrazí do lesa, kde najde chatrč, ve které bydlí mluvící medvěd. Tomu Marijka poslouží a za odměnu dostane hrnec s penězi. Na druhý den vyrazí do lesa Ivanka a také chce hrnec zlaťáků. Jenže neumí medvědovi posloužit, a tak dostane vskutku vypečený dar. Docela zábavná a vtipná krátká pohádka, která může zaujmout i vcelku zábavnou hudbou a hlavně podivným, velikánským medvědem s ženským hlasem. Hudba: Miroslav Pokorný (14.05.2017)

Díky výtvarnému řešení Miloslava Jágra (mimo jiné autora půvabné knihy Pan Tužka a slečna Pastelka, o psu Gumovi nemluvě) se stává Ivanka a Marijka příjemnou pohádkou na bulharské motivy. Herecky dominuje Marijka Maciuchové a Bohdan Štěpničky. (05.07.2011)