Každý rok je Pražské jaro
VOD (1)
Obsahy(1)
Trilogii dokumentů o hudebním festivalu natočil nedávno zesnulý režisér Pavel Koutecký. V prvním díle uvidíme to, co divák na koncertech neuvidí (2004).
Pražské jaro patří bezesporu mezi nejvýznamnější hudební festivaly v Evropě. Doba jeho konání symbolizuje konec nejhorší války a jeho šedesátiletá kontinuita historicky unikátních šest desetiletí míru v Evropě. Místo konání – Praha, pak odkazuje k mnoha osobnostem světové hudby, které tu žily, tvořily, vystupovaly.
Film bourá stereotypy prezentování světa tzv. vážné hudby v médiích. Jistá strnulost, nuda, přehnaná oficiálnost vytváří bariéru mezi tímto oborem a veřejností. Film Pavla Kouteckého ale ukazuje něco fascinujícího, dobrodružného i zábavného. Dává divákovi příležitost sledovat příběhy několika koncertů. Představuje hudebníky jako živé bytosti, posedlé touhou po dokonalosti výkonů, ale současně jako normální lidi s vlastními stresy a obavami. Svět vážné hudby je vážný i směšný zároveň. A divák, zvyklý na klasický hudební pořad nebo přenos bude překvapen tím, jak dramatický, napínavý a někdy až komický obraz ze života uvnitř a kolem festivalu, film nabízí. Ukazuje však nejen prozaičnost a civilnost, ale i rituální svátečnost. Hlavní slovo má ovšem hudba, která velkých výkladů nepotřebuje. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Tuto hudbu neposlouchám takže nácviky před koncertem jsou k nepřečkání. ()
Výborná dokumentaristická exkurze do nejrůznějších fází předkoncertního zkouškového procesu na příkladu nejrůznějších hudebních formací. Obzvlášť zajímavé je sledovat spolupráci dvou ze tří nejlepších současných světových klarinetistek Ludmily Peterkové a Sharon Kamové, která je navíc ještě sympaticky střelená. A za povšimnutí stojí i výborná čeština další hvězdy - tentokrát pěvecké - Bernardy Finkové. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama