Grundeinkommen - Ein Kulturimpuls
Obsahy(3)
Usilovali jsme o to, abychom práci zmechanizovali, abychom člověka osvobodili, a teď si stěžujeme, že nemáme pracovní místa. A nikdo neřekne: Ano, hrome, právě proto jsme posledních 100 let tak těžce pracovali, abychom už takhle pracovat nemuseli! Nepodmíněný základní příjem je sociálně-politický model přerozdělování prostředků, ve kterém naprosto každý občan, nezávisle na své ekonomické situaci či jiných podmínkách, získává rovnocenný základní příjem zajišťující důstojné a kulturní postavení ve společnosti. Spravedlivý podíl bohatství země, na kterou se narodil a kterou sdílí s ostatními spoluobčany. Model též řeší sjednocení daní, jež se nabalují na produkt či službu během dlouhé cesty ke spotřebiteli v jednu komplexní daň uplatňovanou až na konci řetězce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Svým obsahem zajímavý, bohužel svým podáním velmi nudný dokument, kde jsou podány informace velmi suše. Grundeinkommen - Ein Kulturimpuls pojednává o "základním příjmu" jako o modelu, ve kterém naprosto každý občan, nezávisle na své ekonomické situaci či jiných podmínkách, získává rovnocenný základní příjem zajišťující důstojné a kulturní postavení ve společnosti. Model řeší daně, přerozdělení bohatství i otázku práce a o tomto modelu se živě debatuje jak v Rakousku, tak i Německu a reálně je zaveden již několik let na Aljašce. ()
Tohle je asi jedinej dlouhodobě udržitelnej model. Práce je stále míň. Berou nám ji stroje i rozvojový země. Jednou to vyřešilo snižování pracovní doby, jindy optimalizovala počet lidí světová válka… Teď by to moh bejt nepodmíněnej základní příjem. Jen by bylo potřeba ho pro každou zem správně stanovit, z daní ponechat jen DPH a spoustu dalších věcí. ● Zpracování dokumentu je žalostný, ale obsah vřele doporučuju. O nepodmíněném základním příjmu sem si už toho nemálo přečet, ale až díky tomuhle dokumentu se mi podařilo kousíčky mozaiky složit dohromady. | ► Základní příjem – Kulturní impuls i na YouTube ()
Tento dokument je rozporuplný. Podanie dokumentu bola dosť veľká uspávanka a zároveň som sa v ňom možno aj preto niekedy strácal, možno to však boli zlé príklady, každopádne sa to snažili podať, čo najzrozumiteľnejšie. Porozumel som tomu a myslím si, že súčasný svet nie je udržateľný, či už z prírodného hľadiska, či už z dôvodu mechanizácie a vysokej pôrodnosti, ale aj z iných dôvodov nemôže takýto bezhlavý chamtivý systém ďalej fungovať. Na politiku žiadame priamu demokraciu, na dane je tu viac návodov a dobrých nápadov, nedávno som sa k jednému od Borisa Vágnera dostal, na motiváciu zas by mohli slúžiť kultúrni kreatívci a na celkový systém zdrojová ekonomika podporená projektami Venus, ohľadom príjmov a života zas toto. Vyvstáva tu zásadný problém, ktorý má aj dnešná spoločnosť a ani tento systém sa mi nezdá ako jeho úplné vyriešenie. Je to populačná explózia a neochota pracovať u istých menej vzdelaných skupín, ktoré často nehľadajú zmysel života, napríklad u Cigáňov. Motiváciu to celkom nevyriešilo, ak by mal totiž každý dostať peniaze, oni by rodili deti pre to tak, ako dnes pre sociálne dávky a nezamýšľali by sa nad vyššími cieľmi, ďalej by si žili vo svojich chatrčiach a drancovali lesy, toto je zásadný problém ako to vyriešiť, pretože ich k niečomu dokázali donútiť iba represiami, diktatúrou, proste tvrdou rukou, treba ešte vyriešiť túto oblasť, potom tomu dám úplne zelenú, dnes tomu síce dávam takú jemne zelenú, ale iba vo vyspelých krajinách, navyše akoby zabezpečili, aby sa im tam nehrnuli prisťahovalci len skrz to, aby toto využili, ako sa to dnes robí pre sociálne programy Nórska, či Veľkej Británie? Možno ak by všetky systémy, ktoré som tu spomenul fungovali, ako tá zdrojová ekonomika a ostatné, potom by sme sa posunuli, dnes stojíme na mieste a hádame sa, či tomu isté skupiny bránia, lebo kapitalizmus im umožňuje vykorisťovať a panovať ako diktátorom, niekde to umožní politický systém, inde mamon, ale stále je to dnešné iba diktatúrou. Ľudia nežijú dnes, ale skôr prežívajú, aspoň u väčšiny to tak funguje, lebo mamon vládne svetu. Potrebujeme sa však pohnúť ďalej! ()
Technika a technologie měly osvobodit člověka od těžké, špinavé, nucené, nudné, otupující, zbytečné práce, možná vůbec od jakékoliv nechtěné práce a umožnit lidem zabývat se osobním i společenským rozvojem všech tělesných, mentálních a duševních potenciálních možností. Vlastně ve mnoha případech se tento odvěký lidský sen osvobození od roboty dnes naplňuje ... až na jednu věc - setrvačně se vyžaduje práce nebo viditelnost práce, protože technicky vyspělé společnosti západního typu zaostaly za vývojem technologií a nedokázaly včas přejít na jiné existenční hodnocení svých členů. Na otázku, co dělat se zbytečnými lidmi (protože časem zbytečných lidí bude ještě víc než dnes) existuje několik odpovědí, žádná z nich však není vyčerpávající a jednoznačná. Jedním z nabízených řešení je vyplacení všem lidem (to by ale měli být opravdu všichni lidé na celé Zemi) tzv. základního nepodmíněného příjmu. "Základní nepodmíněný příjem je označení pro pravidelnou peněžní dávku vyplácenou ve stejné výši všem občanům státu. Jak název naznačuje, vyplácení takové dávky by nebylo podmíněné ničím dalším, jde o dávku zcela nezávislou na příjmech, sociální situaci apod." (zdroj Wikipedie). ___ "Příjem má dnes každý – větší či menší. Jinak by vůbec nemohl žít. Otázkou je: Za jakých podmínek? JAK dnes člověk získává svůj příjem? Čtyři z deseti Němců dostávají příjem za to, že se věnují placené práci. To je práce, jíž si člověk vydělává na živobytí. Výdělečná práce. Přibližně tři z deseti obdrží příjem od svých příbuzných. To jsou především děti a mladiství. Dva z deseti žijí z renty nebo ze svého důchodu. A méně než jeden z deseti žije z podpory v nezaměstnanosti nebo ze sociálních dávek. Všechny příjmy pocházejí z výsledků hospodaření. Ale jen 41% obyvatel se při tom věnuje výdělečné činnosti. Všichni ostatní mají jiné příjmy. Takzvané transferové příjmy – příjmy, které nejsou bezprostředně spojené s prací. Základní příjem by nám tedy nemusel být tolik cizí. Cizí je nám jeho nepodmíněnost. Nakolik jsou však podmínky získávání příjmu přiměřené dnešní době?" - Toto je úvod z německého dokumentu, který vysvětluje principy základního přijmu a snaží odpovědět na některé kritické otázky. Každý se tedy může samostatně zamyslet nad tím, nakolik je reálný nikoliv systém vyplacení základního příjmu, ale kulturní přechod k podobnému systému. ___ Dokument je prozatím ke zhlédnutí zde včetně celého textového obsahu: http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/zakladni-prijem-kulturni-impuls-grundeinkommen-ein-kulturimpuls ()
http://dotsub.com/view/26520150-1acc-4fd0-9acd-169d95c9abe1 Trvalý hospodářský růst je jako trvalá erekce....dokument je uspávačka i když téma fascinující... ()
Za práci příjem? víceméně omyl....Myšlenky hraničící s utopií? jen se nad tím zamyslete... Současná makroekonomická situace je dlouhodobě neudržitelná (paradoxně, čím rychlejší je technologický rozvoj, tím více se zvyšuje nezaměstnanost...práce strojů (na rozdíl od lidí) není zdaněná, přitom je tak produktivní...většinu lidí nebude trh moci v budoucnu na nějakou práci zaměstnat a společnost bude při zachování stávajícího systému chudnout, což povede k jisté revoluční změně...je potřeba tento či podobný model zavést v malém v bohatém státu s občanským smýšlením jako je např. Švédsko, a pak ho zavést (po ozkoušení - slepé uličky - ale bohatý stát je schopen se s nimi dobře poprat) do států jiných........dnes jsou kapacity produktivity schopny uživit dvě zeměkoule, problém je s distribucí a plýtváním a zkostnatělou legislativou a myšlením) a bude ji potřeba vyřešit dokonce mnohem dříve, než např. dojde ropa nebo demografický problém se starobními důchody. ___ Vysvětlit komplexněji myšlenku je vždy na jednu a více přednášek, resp. násobků 90 minut. ___ 4/10 lidí (v Německu...potažmo v západní Evropě) jsou produktivní. Z těch je 5% s prací plně spokojeno, 1/3 z 4/10 je víceméně spokojena. Větší či menší míra nespokojenosti vede ke snížení účinnosti, rozvoje i nemocnosti, což zatěžuje systém...myšlenka nepodmíněného přijmu by zkvalitnila život společnosti a dokonce zlepšila demokracii, snížila kriminalitu...A pokud si někdo myslí, že by lidé přestali pracovat, tak dokument ho vyvede z omylu...přestali by pracovat ti, které práce nebaví a mají ji pro vlastní příjem...tím jsou v ní neefektivní, nekreativní...většina lidí by fungovala z ekonomického pohledu spíše jako umělci...aktivity se mohou rozdělit mezi rodinu (výchova dětí), zlepšování okolního prostředí (zahrada, kulturní život,...) či sebe sama (studium,...) a samozřejmě i vlastním zaměstnáním pro zlepšení současné situace...Podmínkou pro vstup do takovéhoto systému zůstává určitá velikost bohatství národa, regionu či unie, jako takový limit pro dlouhodobou realizaci celého systému a samozřejmě stabilita. ()
VIDĚL JSEM PŘEPRACOVANOU SLOVENSKOU VERZI, KTERÁ NA CSFD NENÍ, proto přidávám sem. U Základního příjmu vidím pár much. Např 1. když bych třeba v ČR dostával základní příjem a zaměstnavatelé by podle toho i upravili platy... Tím spíše by se mi vyplatilo si k němu přivydělávat třeba v Německu! Nebo prostě v regionu, kde platy nejsou ovlivněny ZP. A v regionu se ZP by nechtěl pracovat spíše nikdo. 2. předpokládám velkou migraci pracovníků mezi obory. Také hromady lidí, zvláště PC hráčů, kteří práce nechají úplně. A konečně obory, kde bude krutý nedostatek pracovníků. Nadhodím tady pár profesí, kde by měl případný nedostatek lidí fatální důsledky - zkus se zamyslet (mnohé jsou prostě natolik namáhavé, že o ně bude prostě nebude zájem): učitel, hrobař, zedník, elektrikář, dlaždič, práce s odpady (komunál, žumpa), huťař, horník, řezník... A kolik firem by muselo zavřít? Čímž by se snížila produkce XX a zvedla se cena. 3. Nezvýšilo by to migraci, když by se rozkřiklo, že u nás lze žít "pohodlněji"? ()
Tema skor na diskusiu ako na film, ale v skratke. Ked ma nepresvedcili za hodinu, tak sa im to uz nepodari, na kazdy argument ma napadli dva protiargumenty, resp. otazky. A v hlave som si to ujasnil takto: Ak by bol system nefunkcny pri slovenskych romoch, tak je nefunkcny v celej svojej podstate. ()
Zpracování dokumentu je podle mě průměrné, ale jediná důležitá věc na něm je myšlenka, takže to nevadí. Nápad základního nepodmíněného příjmu se mi líbí, ale bál bych se být první zemí, která to odzkouší. Každopádně, i jestli tento systém odsoudíte, musíte uznat, že v dnešní době máme problém, který je i v dokumentu vysvětlen. Neustálou automatizací se snažíme strojům přenechat lidskou práci, z čehož samozřejmě vyplývá, že lidí bude na práci potřeba stále méně. To je náš cíl. Ale co uděláme s těmi, které takto o práci připravíme? Jedním možným řešením je právě základní příjem. ()
Skvely dokument se zajimavou (utopistickou?) myslenkou, jehoz podani je bohuzel trosku pomalejsi. K videni online zde: http://svetvkostce.cz/dokumentarni-filmy-online/zakladni-prijem/ ()
Každý, kdo slibuje ráj na zemi, by nám měl být automaticky podezřelý, tedy i filmaři Základního příjmu, jenž se dopouští několika přehmatů jednak proti férovosti, druhak proti logické důslednosti. Část své argumentace staví na "přeformulování paradigmatu", přičemž předkládá k problému irelevantní, leč v minulosti plodné příklady takového přeformulování - kulatost země, koperníkovský model sluneční soustavy. Nicméně, spousta snah posunout lidské poznání či žití vede... ano, tam. Kam tedy vede základní příjem, se musí zdůvodnit jinak. Naštěstí i o to se film snaží. +++++ Námitku, že lidé by přestali pracovat, řeší dotazníkovou metodou. Většina lidí odpoví, že ano, pracovala by dále a nejspíše i na stejném místě. Bohužel, i v případě upřímné odpovědi je tu značné riziko sebeklamu. Podle knihy jistého Thomase Giloviche si 94 % univerzitních profesorů myslí, že pracují lépe než jejich kolegové. 25 % vysokoškolských studentů věří, že patří k 1 % těch nejlepších, pokud jde o schopnost jednat s lidmi, 70 % těchto studentů se vidí býti nadprůměrnými vůdci, pouze 2 % podprůměrnými. Dotazník je v takovém případě na... ano, na to. +++++ Osobně si nemyslím, že při zavedení základního příjmu by lidé přestali pracovat, na to je v Evropě práce příliš kulturně zakořeněná. Očividně nepracující člověk by čelil odporu ze strany společnosti (ale nejspíš by se nakonec naučil sdružovat se sobě podobnými). Jiná otázka ovšem je, jakou práci by si zvolil. Možná takovou, která by jej naplňovala a již by považoval za užitečnou. Co ovšem považuje za užitečné pracující a co spotřebitel může být diametrálně odlišné, a to i když jde o jednu a tutéž osobu. Většina lidí si to možná neuvědomuje, ale ceny nejsou jen zlými kapitalisty vybranými číslíčky, ve skutečnosti nad nimi zase až tak velkou moc nemají. Ceny jsou také (možná především) signálem podnikatelům (v tomto smyslu je i pracovník nabízející na trhu práci podnikatelem), co lidé chtějí. Rostou-li ceteris paribus ceny aut, nejspíš to znamená, že lidé chtějí více aut. Zrovna tak mohou vzrůst mzdy pracovníků v automobilovém průmyslu, protože více aut musí někdo vyrobit - tak jsou přetahováni z jiných oborů. +++++ Základní příjem tento cenový (mzdový) mechanismus neničí, ale silně jej deformuje. Není pochyb o tom, že povede k podzásobování výrobky a službami proti současnému stavu, pokud je musí zajistit špinavá či nebezpečná práce. Je možné, že právě to chceme, protože spotřeba je již na dostatečně vysoké úrovni, respektive že potřeby spotřebitele plynou především z touhy trumfnout spotřebitele jiného. Turista nejezdí do Thajska, protože ho kdovíjak zajímá Thajsko, ale protože získá větší obdiv než turista, co jel do Španělska a i ten si udělá větší renomé než návštěvník Karlštejna - o soutěživé spotřebě psal už před 100 lety rozsáhle Veblen. Tyto sociální jevy mohou (ale nemusí, kdo ví) zeslábnout. +++++ Film chvílemi naznačuje, že člověk tím, že pracuje, činí dobro společnosti. To je v jistém ohledu (možná nebezpečný) omyl. Pokud člověk není podvodník, činí dobro především tomu, kdo mu za práci zaplatí. Ve společnosti množství transakcí nakonec skutečně vytváří jakýsi spontánní řád (ne nutně dokonale stabilní). Nicméně platí jednoduché: "Já chci TOHLE, ty chceš peníze. Udělej tohle a dostaneš peníze." Základní příjem z téhle životní nutnosti vyvazuje. +++++ Dále se mi úplně nelíbí tvrzení "pracovali jsme 100 let proto, abychom pracovali méně, ale nepracujeme méně." Copak osmihodinová pracovní doba, částečné úvazky, dvoudenní víkendy, delší dovolené, fakt, že v Německu je ekonomicky aktivních jen 41 % obyvatel, péče o domácnost se značně zjednodušila atd. atd. neznamená, že ve skutečnosti už dávno opravdu pracujeme méně? +++++ Problematické bude i zavedení základního příjmu až u lidí jistého ročníku, až tito lidé vstoupí na trh práce, dojde k zásadním strukturálním změnám v ekonomice, možná změnám šokovým. Ale i rodiče těch dětí se začnou na pracovním trhu chovat jinak. Co tak ty lidi vylosovat, nepatrné procento z nich a sledovat, jak se chovají na pracovním trhu, který při svém počtu nedokážou deformovat? Byl by to zajímavý experiment. Byl by schůdný. Dal by jakousi, byť neúplnou odpověď. Je otázka, zda by byl dlouhodobě politicky průchozí. +++++ Dokument se ani příliš neptá na migrační tlaky, tlaky na pohyb kapitálu atd. Dojde opravdu k nastartování tvůrčího potenciálu lidí, čímž se znásobí inovace, jak nám film tvrdí? Nebo budou lidé vymýšlet blbosti? Pozitivum: Základní příjem alespoň není zeleně luddistický. Byť ta otravně vesele naladěná kytárka jakoby tím směrem ukazovala. Je ovšem sociálně konstruktivistický, příliš sebevědomý, ač již máme z historie mnoho zkušeností s tím, že i drobné změny mají často nechtěné, negativní následky, často až za mnoho let. Ba čím více let než přijdou uplyne, tím hůře se odstraňují. Základní příjem je změna zásadní. Naše společnost má mnoho chyb, ale stále ještě si nemyslím, že jsou takového charakteru, že vyžadují revoluční změnu. Změnu podmínek života a tím i jednání všech lidí. Základní příjem dost možná přivodí mnohé pozitivní změny, ale dokument se tváří, že za to nebudeme muset skoro ničím platit. Cena tu ale bude, možná velmi vysoká. Budeme ochotni nutné oběti učinit? Slabé ***. () (méně) (více)