Tvoje, moje a naše

Trapnost nad trapnost. Trochu mě to mrzí. Sem-tam jsem se opravdu příjemně bavil, ale celkový dojem byl tak podprůměrný, že i 2** je moc. Absolutně nereálné situace, pitomé dialogy a stokrát kopírované klišé. K tomu nepříjemní herci, v rolích těch děcek určitě. Od půlky bylo jasné, jak to celé dopadne. Chjo. Škoda R. Russo i D. Quaida! (29.06.2010)

Pohodová, vtipná a sympatická komedie o sžívání se dvou rodin. Frank má 8 dětí, Helen má 10 dětí, oba se milovali na střední škole, kdy měli i před svatbou, a osud je nyní znovu svedl dohromady, a tak se nastěhují spolu se svými 18 dětmi do jednoho velkého domu s majákem. Je to docela sranda, o tom nemůže být pochyb. Menší dětičky jsou místy roztomilé, místy bych jim dal nejradši pořádně na zadek, dospívající děti (obzvláště dívky) jsou velice sympatické. Dennis Quaid jako fotřík je docela sympatický, stejně jako Rene Russo. Po dějové stránce velice zajímavá komedie, která má zajímavý nápad a která dostává dospělé hrdiny do těch nejšílenějších situací, od nákupu v obchodě až po obrovskou párty uspořádanou doma. Je zde celá řada velmi zajímavých a vtipných momentů, které jsou prostě nezapomenutelné. Já jsem příznivec rodinných komedií, a stejně jako se mi líbil film Dvanáct do tuctu (mám na mysli první i druhý díl), tak se mi líbí i tento film. Rodinným komediím jsem vždy otevřený a většinou se mi i líbí, což je případ i tohoto filmu. Tohle je zkrátka taková pohodová komedie na nějaké nudné odpoledne, případně večer. Kažopádně Raja Gosnell na režisérské židličce dokazuje, že kromě trikových filmů (oba dva díly filmové verze Scooby-Doo) zvládá dobře i rodinnou komedii. Tedy alespoň já si to tedy docela užil a uděluji tři hvězdičky. (22.11.2008)

Prekvapivo veľmi zábavná príjemná komédia o rodinke úžasných. Čas mi pri pozeraní plynul neuveriteľne rýchlo. Ani minútu sa nenudíte, hoci niektoré vtipy sú miliónkrát obohrané a vy dopredu poznáte koniec. Pri podobnom filme, však môžte bez obáv vypnúť a rozmýšľať trebárs aj nad niečím úplne iným. Príjemné herecké obsadenie, pár detských tváričiek na ktoré mám osobne slabosť a výborný soundtrack vyzdvihujú tento film u mňa na 60% (19.11.2009)

On osm, ona deset (ale šest adoptovaných), dohromady 18!!! Quaid ani Russo nepatří mezi mé oblíbnence a zřejmě podali standardní výkon. Sluníčkem poměrně banální, naštěstí ne dlouhé komedie, je maličká Linda Hunt jako paní manionová. Když si míchá Martini se dvěma olivami a sleduje vrestling, případně když uklízí a za oknem se dějí věci - to se dějí věci. A na otázku jak se jí líbí nový dům vece: “Je potěšitelné žít ve státě, kde bují klíšťová encefalitida.“ Jinak děj postavený na dvou odlišných povahách - puntičkářském admirálovi a bohémské módní návrhářce - je předem jasný a po klasické scéně se zubní pastou už moc nepřekvapí. Ovšem klid Russo ve všech situacích s dětmi je obdivuhodný. Když jde otec „na rande na slepo“, jedno z dětí se bezelstně zeptá „A ona nevidí?“. Po všech peripetiích a naschválech v souladu s hollywoodskou tradicí děti zjistí, že by bylo fajn mít zase oba rodiče. Jen by mne zajímalo, zda si ještě pořídili nějaké to naše… (06.06.2008)

Vtipná, hravá komedie, plná humorných situací, které vyplývají ze společného soužití dvou početných, rozdílně vedených rodin. Námět není originální, byl zpracován v řadě filmů a seriálů - např. v americkém - Krok za krokem nebo v českém - Horákovi. Pokud se chcete odreagovat od stresu a problémů s výchovou vlastních dětí, tak doporučuji shlédnutí. Bavila jsem se, člověka potěší, že někde jsou na tom ještě mnohem hůř, i když je to jen ve filmu. (09.11.2015)