Obsahy(1)
Druhý celovečerní film Petra Marka vznikl ve spolupráci s ostravským divadlem XXXH´X XO XXOXX. Oproti jeho poetickému debutu Láska shora, který rozbil tradiční příběh, vytváří film Nebýt dnešní příběh přehledný a zprvu i s očekávatelným vývojem. Trojice přátel se vypraví na osamocenou chatu, aby se zde pokusila zbavit drogového návyku. Petr Marek svůj film charakterizuje slovy: „Přibližně v polovině filmu se drogové drama rozpadne a z filmu typu Pavučina se začíná pomalu stávat film typu Což takhle dát si špenát. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Moje úplně první zkušenost s Petrem Markem je za mnou! Nezaměnitelný zážitek se konal, jen se po dlouhé době setkávám s tak nekonvenčním filmem, až si vůbec nevím rady s hodnocením...? :o) Ještě někde kolem 45. minuty jsem měl téměř jasno, že Nebýt dnešní skončí v mých očích jako čistý odpad s přidaným označením „Záhada Blair Witch po česku“ – u obou filmů se mi navíc stalo, že jsem se prvních 10 minut nahlas smál skoro nad každou druhou větou či situací, než mě to brzy totálně přestalo bavit a zbyl jen těžký úděl dosledovat počínání izolované trojice vesměs otravných a nesympatických postav, natočené podobně otravnou amatérskou ruční kamerou. Měl jsem co dělat, abych to vůbec vydržel, zvláště u dlouhého míchání hrnků vrchem(!) lžičky, kdy mi z tak autenticky nepříjemného zvuku až zuby drkotaly. Jenže tady se stalo, že přes veškerou nechuť jsem se nakonec dostal zpátky plně do děje. Vztahové drama založené na vnitřním a společném boji proti drogové závislosti bylo pro mě spolu s bludným kruhem nekonečných hádek, usmíření, odchodů ze slíbené chaty a záhy opětovných příchodů do ní též občas nepříjemné, ale kdesi v polovině si mě tak získalo svou atmosférou s přidávanými mysteriózními záblesky, až mě začalo zajímat i další gradování. Napětí stále houstlo až do strachu podobného u sledování zdařilého horroru a to, co přišlo a dělo se zde posledních 12 minut, teprve nevytěsním z paměti, jak mě dané vyústění překvapilo a silně zamrazilo. Velká škoda, že SPOILER! poslední pointa s návštěvou „třetí“ trojice už nebyla natočena, jen zmíněna... KONEC ...a že závěrečný dojem zhazuje klipový úlet s nevhodnou písní v závěru (ačkoliv oceňuji z této časi jeden pěkný záběr s celou sešlostí pohromadě). Cením si promyšlenosti scénáře, účinného gradování a nekonvenčního zážitku, který v pravou chvíli na mě dokázal silně působit a poznamenat minimálně na pár dalších hodin. Mínus navzdory pointě vnímám v občasné utahanosti. [75%] ()
Zaujímavé. Rozpočet: Niečo pod 3000 Kč (áno - pod tri tisíc !!!). Štáb: šesť ľudí. Forma: ručná kamera, prirodzené prostredie, kontaktný zvuk (niečo na spôsob Dogmy). Výsledok: pozerateľná komédia s viacerými polohami – od sociálnej konverzačky, cez tajomnú hru až po popri sebe jestvujúce svety. Trojica narkomanov sa ide vyliečiť na chatu v horách. Vzdialení dealerom a Ostrave plnej návykových látok, chcú podniknúť očistu ducha i tela. Narážajú však nielen na tri rafinovane podstrčené dávky drogy, ale aj na konfrontáciu so sebou samým. Prirodzené rozhovory v podaní skvelých hercov ostravskej divadelnej improvizačnej skupiny Xxxh’x xoˇxxoxx sú výrazným plusom. Dej sa zhruba v polovici láme, kedy uveriteľný úvod prechádza do sveta paralelných realít, a hoci si humor a civilnosť zachováva, divák stráca prehľadnosť v postavách a tempo príbehu sa dostáva do podivuhodnej, miestami únavnej slučky. Nadšenie, dobrý nápad, prirodzená nezakomplexovanosť ale zostala zachovaná. To všetko + minimálne prostriedky a pozerateľný film je na svete. 70%. ()
Podobně originální zápletku jsem nedávno zažila u The One I Love, ale tohle bylo natočeno dříve, takže žádná kopírka nápadu se nekoná a navíc mě to bavilo o moc víc než pozdější americký snímek. Herecké výkony možná poloprofesionální, ale o to více přirozené a párkrát jsem se i zasmála, jediné co mi na tom vadilo byla ta rozlítaná amatérská kamera, která mě při sledování docela rušila. I přesto však hodnotím směrem nahoru, už jen za tu odvahu experimentovat, což je v českém filmu stále ještě spíš vzácností. ()
Pravda, ten nápad by vystačil maximálně na středometrážní film, ale díky improvizacím a některým improvizovaným rozhovorům (které zase ale na druhou stranu film zbytečně protahovaly) to mělo jakousi zvláštní atmosféru, ano, jako by člověk v té roubence byl s nimi (jsem si vybavil kdovíproč Hartíkov), navíc Petr Marek velmi dobře pracuje s časem (včetně těch hodin v kuchyni). Celou dobu mi lezla na nervy ta šílená kamera, ale pak jsem si uvědomil, že to taky mělo svůj smysl - ono natočit film s ... nechci spoilerovat, ale prostě není to lehké, tohle natočit, obecně, a Petr Marek z toho vybruslil vlastně geniálně. Pravda, na split screen taky jednou došlo, ale tak, že mě to spíš potěšilo. Ok, takže mi vadilo, že ten rozjezd je moc, zbytečně moc dlouhý, a pak mi vadilo, že je zvuk tak strašně nevyvážený - jednou je moc hlasitý, jindy neslyším pořádně, co postavy říkají. Navíc je v jednom záběru nahoře vidět mikrofon. I ten konec se - po odhalení karet - dá předvídat, ale zase proč ne. Líbila se mi i hra na to, jestli to třeba není drogová vize (když už ty drogové závislosti), na čerstvý začátek, a samozřejmě by bylo zajímavé, kdyby se postavy pak začaly kumulovat po desítkách, jak by to všichni řešili... Příjemný film, slušně postavený, jen mohl být kratší a ten zvuk mě fakt štval. ()
4,5 Pro někoho je Láska shora kultovní, ale v půli se zlomí a začíná nudit. Za to Nebýt dnešní postupně čím dál víc strhává a člověk se nemůže dočkat, s jakou pointou nakonec Marek vyleze. Do kolen mě to sice nakonec nedostalo, ale i tak se tomu podivínovi hlásím do fanklubu. Nechápu, proč mi trvalo tak dlouho se na to podívat. ()
Galerie (1)
Reklama