Pavoučí lilie

Náuka o snoch po tchajwansky. Inteligentný a citlivý film s pekným vizuálom, ale ma svojim neuveriteľne pomalým tempom značne nebavil. Queer, ktorý mohol byť o čomkoľvek (ne-queer), vhodný pre milovníkov samoty (10.09.2013)

Jeden moc chytrý člověk kdysi řekl, že nejtěžší ze všeho je osamělost, neboť zatímco vše ostatní je pouze provizorní, tak osamělost trvá a je den ode dne těžší a těžší. A právě o ní Ci qing vypráví tak působivě, že mě několikrát dojmula takřka k slzám. Už dlouho se mi nestalo, abych film tak prožíval a pomalu se modlil za šťastný konec. Krásný a mimořádně působivý film. (03.04.2008)

Pavoučí lilie je snímek mnoha významů a perspektiv. Záleží jen na tom, jak na něj bude divák nahlížet a co si z něho odnese. S čímž zároveň souvisí i to, zda mu plně porozumí. Faktem je, že je to provázeno průpovídkami, různými souvislostmi a nápovědami, aby se vůbec bylo čeho chytit. Je to v zásadě příběh o lásce, o prožité bolesti, o úskalích života, jak se s tím kdo vyrovná, jaké následky to v něm zanechá a zda dokáže najít klid v duši. Jak už tu poznamenali někteří přede mnou, je fajn si to pustit dvakrát. Tak dobře vynikne ta kolážová mozaika, jíž si musí každý sám složit. Původně viděno v rámci lesbického maratónu, nyní dáno i jako série asijských filmů. Tento opravdu hýří zajímavými scénami, plyne v pozvolném tempu. Oběma hlavním postavám to slušelo. Nachází se tu i poučka, kterak se na Internetu chovat bezpečně a jaká rizika na něm číhají. Ještě bych rád dodal, že to tetování zlaté pavoučí lilie tu hraje prim právem. V různých kulturách mají všelijaké motivy a věci, kterým přikládají nějaký význam. A právě onen název tvoří celou tu genialitu toho, co tu lze spatřit. Popisek nedoporučuji před zhlédnutím číst, prozrazuje celou pointu vyprávění. (01.09.2018)

Zajímavé drama o osudu tří postav, které mají něco společnou minulost a nyní se znovu setkávají. Pokouší se vyrovnat s tím co je tíží z dob minulosti. Čekejte vizuálně nápaditý a velmi detailně propracovaný film. Některé kompozice scén jsou velmi estetické(zejména záběry ze zahrad, lesa a krajiny celkově) a práce s barvami je také skvělá. Mnoho detailů a záběrů se mi vrylo do paměti. Byla to lahůdka. Podmanivá hudba pomáhá dotvořit snovou, melancholickou atmosféru, ale nechybí ani syrové a realistické záběry, tohle drama si pomalu buduje příběh pomocí představ, flashbacků (zní to násilně, ale cítím v tom inspiraci od Lynche částečně). Je zde zobrazen přesvědčivě i smutek, pocity osamění, odcizení, strachu. Ale dějově je to také napínavé, příběh tu nemá statickou roli. Samotný děj musíte pozorně sledovat a seskládate si to do jisté míry sami. Romantická linie je zde velmi decentní, netlačí se na sladkobolnou pilu. Rainie Yang a Isabella Leong podaly vynikající výkon, jejich role jim člověk věří bez výhrad. Neobvyklý film hodný reprízování, který na mě silně zapůsobil. (07.04.2009)

Tak prvoplánově patetické, polopatické a zoufale zpomalené (všechno si řekneme třikrát až pětkrát, co kdyby měl někdo z diváků disociativní poruchu nebo mu třeba cestou do kina usekli mozek), že ani mísení vzpomínek s představami nám nenechá moc látky k vlastnímu zpracování. Je to spíš nezvládnutá uvzlykaná terapie než film a jen jako terapie to může fungovat na "svoje" diváky. Po stránce filmového umění je to ale čistá ztráta času. Mezipatra 2022, Světozor, s R. *~ (07.11.2022)