Bytost

Tento starý horor mě zaujal na stránkách mého oblíbeného záhadologického časopisu Enigma. Skutečnost, že se snímek zakládá z velké části na skutečné události mě společně s tím, že jde o duchařinu zaujal snad nejvíce. Část kdy je hlavní hrdinka Carla bezradná a neví, zda se jí její zážitky zdály, nebo se skutečně děly mě velmi zaujala. Také herectví hlavní herečky bylo docela uspokojivé. Smutný je ovšem fakt, jak poslední třetinu filmu rozjedou parapsychologové svou science fiction. Na jedné straně je psychiatr, který odmítá věřit nadpřirozeným úkazům a na druhé straně zase záhada přitažená za vlasy. V jednu chvíli jsem si docela myslela, že z bytosti udělají nějakého ufona, který snad nemá co dělat. Abych to shrnula , tak to bylo poutavé, zajímavé, ale občas trochu přehnané. (18.01.2014)

1981. Zlaté období pro hororové filmy. A Entity je dobrým příkladem toho, jak to tehdy fungovalo. Tady se jde hned na věc a v prvních pěti minutách je vám nalajnováno, jak to bude probíhat. S ohledem na dnešní horory, kde je první půlhodinka nudný úvod a pak nudné zabíjení, je tohle zázrak. Počítal jsem s tím, že se dívám na béčko, ale i to může někdy překvapit. Poněkud úsměvné vždy bylo, že při každém útoku entity začala hrát "nervy drásající" hudba, aby dodala momentu na dramatičnosti. A tohle téma má rozhodně navíc. Mrazilo mě tedy spíše z faktu, že je to celé natočeno na motivy skutečné události (na internetu si jde jednoduše najít originální fotografie) a z dvouhodinové stopáže. (11.02.2014)

Trošičku mě na tomto filmu dráždila nálepka „podle skutečné události“ a tak jsem rovněž zapátral na internetu a chtěl se dozvědět něco víc, než mi nabídla představivost tvůrců. Novelu Franka De Felitta jsem sice nečetl, ale asi na tomto příběhu bude něco pravdy, když jej nezavrhli ani největší světoví skeptici. Ale zpět k filmu: Na tehdejší dobu určitě velice zajímavý počin, který bych ovšem v žádném případě nezařadil mezi „TOP“. Zbytečně dlouhá stopáž tomu totiž dost uškodila, stejně jako „úsměvné speciální efekty“ (především pak ta světelná show). Zas ale na druhou stranu některé momenty sebou přinesli skutečně démonickou atmosféru, ze které samotný děj těžil nejvíce. Sice mě iritovala ona doprovodná hudba, která tu byla místy spíše na obtíž, ale především ke konci filmu by se to bez ní asi neobešlo. Nechci ovšem pořád jen hanit, protože The Entity si to nezaslouží. Určitě patří do kategorie nadprůměrných mysteriózních kousků, které by neměli zůstávat zapomenuty, když už pro nic jiného, tak pro solidní herecký výkon Barbary Hershey – především pak při znásilňování a všemu tomu teroru kolem. Líbila se mi i odvaha tvůrců, že zbytečně dlouho nechodili kolem horké kaše a vše spustí po několika minutách, takže divák je ušetřen zdlouhavému seznamování s většinou důležitých postav. Jen škoda, že tohle neplatilo i při scénách s parapsychologickým týmem. Jo a v neposlední řadě bych chtěl upozornit na několik do očí bijících nelogičností: (modřiny a podlitiny vydrží docela dlouho – je celkem zvláštní, že na druhý den už po nich nebylo ani vidu…Já mám modráka na noze už týden a pořád se nezmenšuje)…70% (28.04.2014)

A jéje, zase jednou ty >skutečné události< , pojednané ovšem bytostně hollywoodsky a stádu naservírované skutečně tak polopatě a prostoduše, až se jeden zas musel lehce ušklebovat - a ta vrcholná scéna s tekutým dusíkem či co to bylo za plyn, kterým chtěli páni a dámy univerzitní(!) profesóři poltergeista zmrazit a pak jen tupě zírali, to už jeden pouštěl smíchy plyny! . . . Tož ty svatá duchařino, jo bavil jsem se >odduchově< , byť našinec (díky televizáckému ořezu na 4:3) zas ke své smůle neviděl třetinu obrazu (zcela jistě se tam dělo něco zásadního, co igitátorovi takto uniklo...;o) a ten čudlárenský bezzvučný odduševnělý dabing taky za kulový stál... Tak aspoň že tam byla vidět na svou dobu velmi odvážně obnažená a onou entitou vcelku drsně przněná tehdy velmi šumná B.H.! - - - P.S. A na mou duši nekecám, během sledování mi sklouzly zničeho nic z klávesnice na stole ložené noviny (úterní Stará fronta Hnus!) na zem a dotkly se mé levé nohy! No, byla to jediná momentka, kdy mi zatrnulo a lehce jsem se zachvěl a vylekal. Asi mě v tu chvíli navštívil Duch sám! - - - P.P.S A co by na to můj ty jardo asi řekl Jarda Dušek? ;-o - - - - - (Poprvé viděno 8.2.2012 na hlubocenoční >vydušené kůůlovizi< mezi duchem a duchnou, hodnocení 706., komentář zde s racionálním úšklebkem jako šestaosmdesátý - 8.2.2012) (08.02.2012)

Kdysi můj velmi oblíbený horor tenkrát na VHS.Prý podle skutečné události, čemuž ani trochu nevěřím. Po včerejším uvedení v tv musím konstantovat, že se mi to stále ještě líbí. Film má atmosféru a dovede vyvolat pěkné mrazení i bez kapky krve, což třeba o takovém Paranormal aktivity tvrdit nemůžu. Hodnocení na tehdejší dobu, kdybych to viděl dnes poprvé, tak asi 40%. První a jedinná duchařina, která se mi líbí. (12.03.2011)