Čtverec mizení

"Já jsem se taky něčeho dopídil. Jenže zatím moc nevím čeho." A já se na to díval. Škoda času. Docela mě teda bavil mladej vyšetřovatel, kterej chodil každý ráno do práce, kde mu jeho zkušenější kolega referoval, jak se přes noc pohnulo s případem. To bylo jak z filmu. No on to vlastně byl film, takže je to v pořádku a netřeba to brát vážně. Navíc to bylo celý takový trošku utahaný, bez náznaku humoru nebo překvapení a to já nevyšetřuju moc rád. Já radši svým filmovým kolegům pomáhám s mnohem zapeklitějšími případy. (13.01.2022)

Fakt to nechápu, jeden skvělý herec vedle druhého, velmi dobrý režisér a taková příšerná nuda. Asi v tom bude nějakej háček a asi to bude pan Markov, který komedie uměl (Utopení doktora Mráčka, první Troškovy Slunce sena). ale dobrou detektivku nikdy nenapsal, jak jsem se letmo díval. Nebude to ani tím, že by do toho nějak zasahovaly straničtí funkcionáři a kromě pana Mixy tu díky bohu absentují i Pastorkové, Marešové, Švorcové (míním Václava, soudružka J nebyla tak tragická) a jiné stranicko-herecké neschopné kádry. Prostě když nemají hvězdy co hrát, nedá to dohromady ani pan Filip. Moc mne to zklamalo, navíc jsem měl pocit, že tu zápletku o pojišťovácích a autobazarech jsem viděl v paragrafech na kole. A jak mám pana Hanzlíka moc rád, tak na čerstvého absolventa práv se mi tady nezdá, ani líčením, ani hereckým pojetím, přitom nadšené mladíky umí zahrát a bylo mu 34, zase ne až tak moc. Prostě někde si něco silně nesedlo, nebo nebyl ani čas ani chut. (05.08.2019)

Tak bezživotnou detektivku jsem u Františka Filipa a při tomto obsazení nečekal. Ne zcela nezáludné vyšetřování vraždy – v komplikovaném rodinném prostředí (jež se dalo lépe vylíčit) – se ubírá slepými uličkami příběhových klišé, charakterových schémat a soustavně se špiní všudypřítomnou řečovou sedlinou. Místy se sice zdá, že se sami herci (alespoň někteří) snaží touto matnou substancí prodrat ke světlu, ale cosi je vždy stáhne do poslušného plížení. Snad to zavinil chapadlovitý scénář tehdy zřejmě již vyhořelého Markova nebo nevelkorysý prostor hodinové televizní inscenace, v němž se mnohé jen evidovalo a zaznačovalo, než skutečně vyprávělo a hrálo… (08.06.2017)

Československá televizní kriminálka s výborným obsazením zabývající se vyšetřováním záhadné smrti učitele autoškoly přejetím automobilem. Úkolem najít pachatele byl pověřen poručík Bláha, pro něhož to byl první samostatný případ v jeho kriminalistické kariéře. V ústřední roli tohoto sympatického vyšetřovatele, jenž nalezl mimo jiné oblibu v kouzelnických tricích, se představil J. Hanzlík. Taktéž sympatického nadporučíka Šulce, Bláhova zkušeného poradce a konejšivou oporu, si zahrál J. Adamíra. Na druhé straně zákona se objevilo mnoho známých herců (R. Brzobohatý, P. Haničinec, A. Švehlík, M. Klásek), ve snímku hrající dlouholeté přátele, zabývající se v různých způsobech a možnostech automobilismem, dostávajíc se tak do nejužšího okruhu podezřelých v otázce předčasné smrti jejich druha. V zajímavé vedlejší roli se objeví mladý M. Vladyka, hrající výbušného a hysterického syna zavražděného Romana. Protože na snímku neshledávám nic převratného či výjimečného, myšleno v porovnání s díly podobného typu, lze televizní kriminálku zkušeného režiséra F. Filipa zařadit do obrovského pytle průměrných socialistických kriminálek, které však sleduji s neobyčejnou oblibou. (27.01.2016)

Sledujeme sice mírně průměrnou klasickou televizní kriminálku let osmdesátých. Jenže s dobrými herci a při nenáročné stopáži se dá taková detektivka snést. Mladý Jaromír Hanzlík je správně zapálený a my se dozvídáme, jak se i v socialismu dá podvádět s auty moc šikovně. Příliš mnoho se čekat nedá. Přeci jen to odhalení vraha bylo alespoň trochu překvapivé. (30.11.2020)