Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní přepis románu Rudolfa Těsnohlídka o problémech jedné rodiny před první světovou válkou.  Spisovatel Rudolf Těsnohlídek (1882-1928) žije v povědomí čtenářů a milovníků literatury ponejvíce jako tvůrce literární předlohy slavné opery Leoše Janáčka Liška Bystrouška. Byl to však autor velmi všestranný a v jeho díle najdeme i melancholické verše i realistické zachycení života brněnské periférie. Těsnohlídek byl velký znalec a milovník Brna - i když odtud nepocházel - a miloval především jeho krásné okolí. Na břeh řeky Svitavy, do předměstské čtvrti, která se jmenuje Obřany, se jistě vydával často na svých dlouhých procházkách. Tenkrát to byl spíše venkov než město, které se sem tlačilo stavbou nových vil a vilek. Citlivý pozorovatel lidských osudů umístil právě sem dojemný, smutný i humorný příběh manželů Kobilenkových, kteří právě v jedné z těchto nových vilek chtěli najít svůj paradajs - tedy ráj. Ve filmu ožívá dobová atmosféra života středních měšťanských vrstev na začátku 20. století - písničky, šlágry a popěvky i brněnský dialekt. Obrázek doby, která je nenávratně pryč a který i v tomto příběhu smete první světová válka. Televizní film Paradajs podle románu R. Těsnohlídka byl natočen v brněnském televizním studiu v roce 1969. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (9)

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Kdyby měla adaptace poloviční délku, snad by se dala lépe strávit. Příběh o znuděné paničce, jejíž manžel je bačkora a zametá s ním lecjaké bodré sósed mi nesedl. Až na Libuši Geprtovou se mi nelíbilo ani obsazení. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Televizní zpracování kulhalo na obě nohy. Tak nezajímavý až nudný příběh snad Těsnohlídek ani napsat nemohl. Zřejmě se něco podstatného poztrácelo cestou z knihy na obrazovku. Režisér jako by chvílemi ani nevěděl, jaký žánr chce vlastně točit, a své rozpaky přenesl až na vyjímky i na herce. Nejopravdověji na mě působila ve své roli Libuše Geprtová. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi zdařilá televizní adaptace románu Rudolfa Těsnohlídka Kolonia Kutejsík. Tragická historie rozpadu jednoho středostavovského manželství, v němž na moravském maloměstě lze zaslechnout ozvěny Flaubertovy Paní Bovaryové. Je zajímavé, jak Těsnohlídek (ten samý rastr použil i režisér Svoboda) přistupuje k smutnému příběhu nenaplněné lásky Luisičky, jejího submisivního manžela i světáckého pana doktora s laskavým (byť hořkým) humorem, který se režiséru Svobodovi podařilo zdařile přenést do filmu (Těsnohlídek tím ale maskoval tragickou podstatu, za šest let po napsání tohoto románu spáchal sebevraždu zapříčiněnou nešťastnou životní láskou). Televizní inscenace Paradajs si v sobě nese všechny přednosti umělecky plodné doby konce 60. let - černobílý snímek má v sobě cosi z filmů Herzových i umělecky vysoce zdařilých soudobých inscenací. Velmi povedené je také zachování moravského nářečí, brněnské maloměsto tu skutečně ožívá v žánrovém obrazu, i když je situováno v podstatě jen do jednoho místa - vily pokřtěné na Paradajs, i když ta ve skutečnosti byla spíše očistcem... ()

Kri-kri 

všechny recenze uživatele

Pořiďte babě barák a ona se vám odvděčí parohama a ke všemu s takovým frajírkem s doktorátem, co na první pohled působí jak sňatkový podvodník. Submisivní manžel si neumí sjednat respekt a pořádek a je celému okolí pro smích. Potěšilo brněnské nářečí, to už se v dnešních filmech neslyší. Docela by mě zajímalo, kde se točily scény se starými činžáky. Ty pavlačáky se čtvercovými dvory dost připomínají baráky, jaké jsou na Příční nebo tam někde v centru. Závěr je takový nijaký, ani s tou Marušou to Lojza nedal dohromady. Slabý průměr. 40% ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama