Antares

Tři vzájemně propojené povídkové příběhy se společným vrcholem (možná spíše vyvrcholením) se odehrávají na pozadí šedi rakouských betonových komplexů, v nichž "hrdinové" žijí své NEVĚRNÉ životy. Nevěra je něco tolik odporného a odpuzujícího, zvlášť když je představena s explicitními záběry intimity hřešících! ~ Snímek Götze Spielmanna zachycuje onu permanentní komplikovanost lidských / partnerských / mileneckých vztahů. Jejich stereotyp, kdy láska nevědomky vyšumí do ztracena a objeví se jinde. Kdy láska omrzí a člověk hamižně hledá něco nového, lepšího, uspokojivějšího, přičemž v zákoutí mozku zůstává to pěkné z minulosti, na které již nelze navázat. To pěkné, jež čas přetransformoval v hořký a nefungující stereotyp současnosti, plný hádek a rozčarování. ~ Realisticky natočená civilistická sonda za zdi některých domácností, do některých ložnic i svědomí některých (nechtěných) aktérů. (14.03.2012)

Po přečtení obsahově nepřesného infa oficiálního distibutora musím smutně konstatovat, že film neviděl. Škoda: možná by do vysílání zakoupili něco lepšího. "Antares" se totiž populárními světovými filmy neinspiroval úspěšně, jen povrchně. A jugoslávské uklízečky opravdu v cizích bytech nevyřizují telefonáty. (28.07.2010)

Ano, sú to tri príbehy. Prvý je o zdravotnej sestre , ktorá podvádza svojho muža s chlapíkom na hoteli a sú tam také scénky, že bez tlačítka PAUSE to proste nejde ( ak viete, čo mám na mysli )! Potom druhá je o blbom Jugošovi a jeho pekne tupej blondýne a tá tretia je o vidlákovi, ktorý predstiera, že sa mu darí úspešne predávať byty a hrá sa na granta. Všetci sú pritom z jedného paneláku a jedného sídliska, ale v živote sa nestretli a keby to nakrútil tento borec a ja by som sa nemusel dívať na tie odporné rakušácke držky, dal bych za jasných 5* ! (27.07.2011)

Musím říct, že začínám mít opravdu velkou slabost pro rakouské festivalové filmy. Je na nich něco opravdu originálního. Koukáte na to a připadá vám to hrozně české, ale to pojetí je úplně jinde. Není tam německé strohost a není tam česká přehnanost. Hrozně zajímavé. Antares není nic, co by vás vystřelilo z trenek, ale určitě je to poutavý trojpříběh, u kterého se nebudete nudit. Přitom nejzajímavější linie je nejspíš prostřední příběh. Spielmannova tvorba mě určitě bude zajímat. (15.06.2019)

Současný rakouský film, to je paráda, kam se my na naše sousedy hrabeme. S každým dalším filmem se přesvědčuju o tom, že jsou na úplně jiné úrovni. Haneke, Seidl, Spielmann, Markovics, Hausnerová, Schleinzer, Glawogger a další točí v posledních letech vysoce kvalitní a úspěšné festivalové snímky. Na Antares není tím nejzajímavějším samotný koncept, podobně propojených příběhů už jsme viděli mnoho. Zaujalo mě hlavně velmi pečlivé a přesné vykreslení jednotlivých postav - v každé povídce stačilo, aby byli deset minut na plátně a divákovi je předáno všechno, jak charakter postavy, tak její motivace a v dalším ději byla poté velmi snadná orientace. Dívalo se na to opravdu příjemně, film téměř bez zaváhání. Výtku bych měl snad jenom ke skladbě v závěrečných titulcích, která je sama o sobě výborná, ale k filmu mi neseděla ani náhodou. (01.02.2013)