Reklama

Reklama

Na konci všech válek

  • USA To End All Wars (více)
Trailer

Obsahy(1)

Válečným zajatcům zbývá už jen důstojnost... Nechvalně proslulou Železnici smrti nechali vybudovat Japonci v letech 1942 a 1943 jako důležitou dopravní tepnu mezi Thajskem a Barmou. Železnice byla vybudována v extrémně krátkém čase a nesmírně náročných přírodních podmínkách. Japonci na její stavbu kromě asijských dělníků využívali i spojenecké válečné zajatce, které sem přesunuli ze zajateckých táborů. Příběh snímku Na konci všech válek vychází ze vzpomínek skotského kapitána Ernesta Gordona, který se stal přímým účastníkem této tragické události v roli válečného zajatce. Vysoškolský student Ernie (Ciarán McMenamin) narukoval do války s vidinou, že se stane součástí historie, proto hrdě vstoupil do řad Argyllské a Sutherlanské horské pěchoty. Osudem Argyllských bylo vždy tvořit poslední obranou linii a tento osud se znovu naplnil tváří v tvář porážce a zajetí nepřátelskými silami. Po pádu Singapuru v roce 1942 jsou členové batalionu velícího důstojníka McLeana (James Cosmo) a jeho zástupce majora Campbella (Robert Carlyle) zajati japonskou armádou a drženi v pekle thajského zajateckého tábora, následně donuceni v otrockých podmínkách stavět železnici uprostřed džungle. Železniční trať vzniká na mrtvolách zajatců, kteří předtím museli čelit hrůzným válečným zločinům. Jen člověk s nadějí a rozhodností dokáže přežít a snášet neuvěřitelnou bolest a utrpení v místě, kde má život jednotlivce cenu váhy pírka. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (92)

Zeck 

všechny recenze uživatele

Tradiční film ze zajateckého tábora, kde každý den není posvícení. Trochu mě to zklamalo. Čekal jsem realistickou drasťárnu plnou vzdoru, drsných výrazů a bojovného ducha. Skutečnost byla tenkrát jiná, takže se podle toho natočil film. Postavy mě bohužel nijak neoslovily, byly ploché, jako thaiský prostitut. Herecké výkony rozhodně nebyly uvěřitelné, jediná postava, které jsem to sežral, byl hlavní japonský dozorce. Robert Carlyle mi místama vadil, to samé se dá říct i o postavě Ciarána McMenamina. Snad jen Sutherland mi přišel zajímavý. Děj byl nečekaně nudný, za celou dobu se nestalo vůbec nic zajímavého, bylo to v podstatě vypravění o tom, jak stavěli železnici. Umírání hlady, nemocema nebo mučením zde bylo tak suše podáno, že když jsem se u toho přežrával vánočním cukrovím, ani jsem se nezamyslel nad tím, jak příšerně se na to umíralo. Závěrečné ukřižování mi přišlo až komické. Nevím, jak to tenkrát bylo, ale dost pochybuju, že by se někdo nechal přitlouct ke kříži a skoro u toho dostával sebemrskačské orgasmy z dobře odvedené, duševní práce. Zatím největší zklamání mých soukromých, filmových Vánoc. 60% 27.12 2009 ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Zacne sa to ako klasicky film z lagra v ktorom behom druhej svetovej kruti japonci väznia chudakov britov a nutia ich v tazkych podmienkach stavat zeleznicu. Mame tu klasicke archetypy. Sebecky Kiefer Sutherland, ktory sa stara len o seba, hrdy vojak Robert Carlyle, ktory cely cas planuje utek, dobrosrdecny Mark Strong alebo naivny Ciarán McMenamin z ktoreho pohladu je cely film podany. Na druhej strane zase mame strazcu, ktory vsetkych väznov terorizuje a samozrejme tu je aj jeden dobry japoncik, aby neboli vsetci japonci za svine. Epizodky, ktore postavy zazivaju nie su dvakrat originalne, ale samotne postavy su zahrane natolko kvalitne, ze vas ich osud zaujme. Lenze v polovici sa film zlomi a naplno sa ukaze, ze nie je ani tak o postavach a ich utrpeni, ale skôr o strete filozofii a ich vplyve na postavy. Takze sa ukaze, ze japonci su taki nekompromisni fanatici kvôli tomu, ze len plnia filozofiu bushida a rovnako kruto trestaju nielen väznov ale aj svojich. A cast väznov sa postupne, kvôli tomu aby prezili, uchyluje k viere. Od tej chvíli boli pre mna nabozenske kecy väcsim utrpenim ako fyzicka namaha a hlad, ktory postavy zazivali. Takze v prvej polovici filmu som sa najviac identifikoval so samotarom Sutherlandom a v druhej som chcel z toho nabozenskeho pekla zdrhnut rovnako rychlo ako zmagoreny Carlyle. Z podobnych filmov je ovela lepsi komornejsi Rescue Dawn alebo klasika The Bridge on the River Kwai. 6/10. ()

Reklama

Endavour 

všechny recenze uživatele

Ze slabých míst tohoto snímku bych zmínil zbytečně dlouhou stopáž, někdy i nesmyslné dialogy. Co se mi naopak líbilo nejvíc, byly pasáže, kde hlavní hrdina pročítal ze Svaté knihy nebo blíž seznamoval své "žáky" s učením řeckých filozofů. Bylo to takové světlo na konci černého tunelu zalitého krví nevinných mariňáků. Zajímavý film z prostředí hrůz japonského tábora, kterého však netřeba vidět více než jednou. Mé hodnocení činí 60%. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tak to zkrátka v japonských POW bylo. Japonci naprosto nechápali akt ,,vzdání se nepříteli" který byl v rozporu s jejich vyznávaným samurajským kodexem Bušidó. V jejich očích to byla slabost a zbabělost. Statečný bojovník by se nepříteli nikdy nevzdal - spáchal by sebevraždu. Proto jejich přístup k zajatým spojeneckým vojákům byl od prvopočátku brutální a pro Američany, Brity či Australany naprosto nepochopitelný. Ti to nechápali ani když se karta obrátila a nejen japonsští vojáci, ale i ženy s dětmi páchali hromadné sebevraždy.... I přes výborného Carlyle a Sutherlanda (kterého většinou až tak nemusím) a dost drsné momenty mi to ale na 4 hvězdičky nepřišlo. Tak za 3. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Snímek Na konci všech válek v sobě obsahuje všechny tradiční ingredience dramatu odehrávajího se v zajateckém táboře jako jsou různé spory věznů s vězniteli i mezi sebou, utrpení, tvrdá dřina, mnohdy až nesmyslný vzdor (ovšem důstojnost zachovávající), povídání o snech po večerech, slezy na buzerplace, krutost věznitelů... Potud by se mohlo zdát, že zapadne v šedi předchůdců, jimiž bylo téma do značné míry vyčerpáno... Jenže... Věznitelé jsou Japonci, kultura s odlišným vnímáním morálky, cti, důstojnosti i povinnosti. Co v očích našich působí jako hrdý vzdor, je v očích japonského věznitele dost možná osobní urážka. A pokud ji nepotrestá, přijde o důstojnost zase on... Ale zase na třetí stranu... Co chvíli jsem měl pocit, že film nám představuje Západní civilizaci jako japonské morálně nadřazenou. To jsem se však spletl. Morálně nadřazenou (a navíc odpovědi dávající) je víra, samozřejmě ta poctivá a autentická. Proč by byl jinak tak kladen důraz na to, že dvě nejpozitivnější, nejhumánnější postavy příběhu vstoupily do kněžského stavu? Zrovna me, to příliš nepotěšilo. Stejně jako všudypřítomný vševysvětlující voiceover. Silné ***. ()

Galerie (76)

Zajímavosti (5)

  • Při pohřbu plukovníka zazní citát z Bible. Verš je z Jana, 12. kapitola, verš 24. "Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek." a poté zahrají na dudy píseň "Amazing grace". (Kuny27)
  • Tlmočník Takaši Nagase je jednou z dvoch ústredných postáv filmu Koľaje osudu (2013). (magu)
  • Otázky, které si pokládá Ernest (Ciarán McMenamin) při odjezdu z tábora: "Kdo je můj bližní? Kolikrát mám odpustit svému bratru? Co to znamená milovat své nepřátele? Co může člověk nabídnout výměnou za svou duši?" To jsou otázky, které jsou převzaty z Bible. (Kuny27)

Reklama

Reklama