Kabe no naka no himegoto
Affairs Within Walls
Obsahy(1)
Kódži Wakamacu dnes patří mezi nejuznávanější japonské filmaře. Jeho pinku snímky, jež od roku 1965 natáčel pod hlavičkou vlastní společnosti Wakamacu purodakušon, náleží mezi mezinárodně vyzdvihované příspěvky japonské artové a autorské kinematografie 60. a 70. let. Jeho tvorba se vyznačuje experimentální formou a výrazně politickým obsahem, vztahujícím se především k otázce přítomnosti amerických jednotek v Japonsku, studentským hnutím a radikálním levicovým organizacím. Režisér do sféry erotických snímků přešel z televize, začínal u firmy Kokuei. V pořadí osmnáctý film Tajemství mezi zdmi je jedním z prvních snímků, které natočil ve vlastní produkci. Ačkoli zdaleka nedosahuje kvalit režisérových obsahově radikálnějších a stylově odvážnějších i vyzrálejších titulů, jako Šódžo geba geba (Násilná panna, 1969), Juke juke nidone no šódžo (Běž, běž, dívko, která jsi podruhé pannou, 1969), Sekusu džakku (Sexuální únos, 1970) a Andělská extáze (Tenši no kókocu, 1972), jedná se o stěžejní dílo v historii pinku filmů. Je to totiž první snímek své kategorie, kterému se dostalo pozornosti v zahraničí, ale jenž také zviditelnil sféru erotických filmů doma. Tajemství mezi zdmi bylo v roce 1965 uvedeno v soutěžní sekci na mezinárodním festivalu v Berlíně, což vyvolalo pobouření v japonských médiích. Fakt, že snímek z pokleslé, ba dokonce kriminalizované sféry kinematografie reprezentoval Japonsko v zahraničí, vyústil v označení díla za národní hanbu. Mediální pozornost samozřejmě naopak zapříčinila zvýšený zájem diváků o film i režiséra. Tajemství mezi zdmi se tak stalo jedním z nejvýdělečnějších pinku své doby a tvůrce ustanovilo jako prvního pinku filmaře, jehož jméno na plakátu fungovalo jako divácký magnet. Z dnešního pohledu se snímek jeví jako tezovitě exploatační dílko vycházející z premisy, že divákům nabídne pohled do intimní sféry obyvatel anonymního sídliště. Na tragických osudech epizodních postav, jako jsou záletná žena v domácnosti, student připravující se na zkoušku na univerzitu či pár levicových radikálů poznamenaný radiací z Hirošimy, se zrcadlí problémy i tabu dobové společnosti. - Jiří Flígl (Letní filmová škola)
(více)Recenze (3)
Zlatý Medvěd - výběr ()
Byť si Kódži Wakamacu svůj statut přední autorské osobnosti v oblasti pinku i japonské kinematografie zaslouží, pouze hrstka jeho filmů (např. Violated Angels, Go Go Second Time Virgin, Sex Jack) představuje opravdu vytříbená díla. Ačkoli by se nabízelo nad "Tajemstvím mezi zdmi" přimhouřit oči, neboť se jedná o snímek zjevně tříbící styl a témata mladého autora, současně se na něm víc než na jakémkoli jiném autorském pinku filmu ukazuje exploatační podstata žánru. Premisa o nahlížení do soukromí obyčejných lidí střední třídy schovanými za zdmi předměstského sídliště zde nabývá ryze skandalizovanou podobu, ve které pouze místy probleskují pozdější výrazná témata režisérových zásadních děl. ()
Prečo sa film oplatí pozrieť: raný Wakamatsu; dozviete sa, čo je keloid a že sa v 60. rokoch v Japonsku sprchovalo pomocou misiek vody. Vo Wakamatsuových začiatkoch je ešte čiernobiela. Pohľad na oko a potom na steny sídliska. Zoznamujeme sa s postavami najprv obrátenými chrbtom. Na sexe v tomto filme najviac desí Stalinov obraz v pozadí. Nuž, nejaká myšlienková obrana proti USA sa tam možno vyvinula. Teatrálnymi dialógmi v posteli snáď tvorca nechce upriamiť divákovu náladu na vážnosť. Podľa mojich skúseností sa po sexe nerieši geopolitická situácia a svetový mier, ale ako paródia by to fungovalo. Našťastie to zachraňuje viac prirodzený dialóg o pár minút neskôr. Rutina životov obyvateľov sídliska je nudná, bohužiaľ je tomu prispôsobený aj dej filmu. Humoru je málo. Hovorí sa aj o vtedajšej situácii vo Vietname, ale problém nie je dostatočne rozobratý. V podstate to chválim, lebo to nevyzerá byť ani účelom filmu, ale zaoberať sa len útržkami informácií a nie faktami vo svojej komplexnosti dobré nie je. Vo filme vidíme dôležité témy sebanaplnenia, naplnenia vo vzťahu a túžbe po deťoch, čím sa aj pri tomto dokazuje, že pokiaľ tieto jednotlivé veci človek chce, treba začať sebou, potom vzťahom a nakoniec deťmi a nemal by poradie prehadzovať a jedno zamieňať za druhé, čo vedie k nešťastiu možno aj pre ďalšie generácie. Keď už som si myslel, že Wakamatsu sem neprinesie násilie, opak sa stal pravdou a tesne pred koncom prvej hodiny som sa dočkal napadnutia, pri ktorom mal hrdina po čine najviac prekvapivý výraz z režisérových filmov, čo som videl. Našťastie to nie je koniec a v intenzívnych momentoch sa pokračuje. Škoda len, že sa ku nim režisér dostáva celý predošlý príbeh len veľmi ťažkopádne. ()