Brankář bydlí v naší ulici

Výchovný příběh pro tehdejší sportujicí mládež:žákovské hokejové mužstvo překoná krizi, kterou způsobí zanedbávání mimosportovních povinností. Režisér Čěněk Duba v sobě nezapřel své věnování sportovní popularizační tématice až do svého odchodu do zahraničí. Viz. dodatek po tomto filmu ještě natočil svůj poslední tady a to sice ještě film Letiště nepřijímá. Jeden z posledních filmů předválečné star O.Korbeláře který byl jako důchodce Šácha výborný. Ve filmu můžeme spatřit zamrzlou Vltavu což zas v té době nebyla až zas taková událost či dnes už stařecký a legendární zimní stadion Štvanice. Ve filmu je také k nepřéhlednutí tehdy čtrnáctiletý kluk jménem V. Pucholt co by jako rozhodčí. Úsměvný dětský film který mě tenkrát docela vzal. A proto za 3* (11.07.2006)

Atraktivní prostředí dětských hokejistů je jenom takové pozlátko. Hlavním posláním snímku není nic menšího než tolik důležité vzdělávání. Již v 17. minutě můžeme vidět v domácnosti malého hokejisty pěkný globus. V čase 34:44 lze obdivovat trochu větší globus ve třídě. Skalní komunisté 50. let neopomenou s láskou zmínit nejkrásnější křesťanské svátky Vánoce: „Už od Vánoc trénujeme.“ Trenér hokejistů je veliký sportovní odborník. Větší důraz ovšem klade na v praktickém každodenním životě tolik potřebné znalosti: „Napřed se musíte učit, aby z vás nebyli hlupáci.“, říká otcovsky a propaganda nabírá obrátky. Popadne jablko a vyučování může začít: „Tak tohle je zeměkoule.“ Malí sportovci mají plnou hlavu hokeje a tak zcela bez přemýšlení papouškují bláboly senilního důchodce. Není tedy divu, že i ten nejhloupější školák pak dokáže perfektně vysvětlit všechny pohyby Země a soudružka učitelka s posedlýma očima (na chvilku má zcela bílé oči) píše do žákajdy jedničku. Celá čtvrtina filmu se tak točí kolem toho, jak se točí, obíhá a naklání Země. Tak tohle je opravdu rekordní propaganda v historii dětského filmu. Drsné vymývání mozků. (03.10.2021)

Moc hezky detsky barevny film. Scenar je sice typicky, kdy se kluci na ukor skoly venuji hokeji, aby vse nakonec dali dohromady a jako tresinku na dortu vyhrali dulezity zapas nad Certaky. Natoceno je to ale dobre, dospele postavy (nejvice zaujal Korbelar) moc neprudi a ty detske jsou taky dobre zahrane. (04.01.2014)

Podle mě je tento film až moc poetický a ještě více moralistický. Na druhou stranu, kdo ví, zda to tak opravdu v polovině 50. let nebylo. Ukazuje, jak mají malí kluci kombinovat sport se školou, a pokud se jim ve škole nedaří, tak nemohou hrát. Možná to tak opravdu bylo. Ostatně ta 50. léta byla fakt divná. O to víc si musíme vážit, že do tohoto ryze dětského filmu nebylo nic, co by propagovalo KSČ a Sovětský svaz. Naopak kluci tu tajně sní o tom, že budou hrát proti Kanadě. Tak to jsem fakt čuměl, že sem šoupli Kanadu a ne SSSR. Ostatně celý film je takový sen malého hokejisty. Začíná, jak na zaplněném otevřeném stadionu sehrají Bezejmenní mistrovský zápas, ve kterém jednoznačně vítězí. Poté stojí proti seniorským reprezentačním výběrů ČSR a Kanady a vždy slavně zvítězí. Připadalo mi to jako taková cesta Klabzubáků na bruslích. Ovšem byl to jen sen malého kluka, který se poté probudil do reality. Té dětskosti ve filmu je ale i tak hodně. Navíc je to již hodně starý film, který dneska již nikoho nezaujme. I proto se jedná o doslova neznámý film, na kterém můžeme tak leda ocenit tehdejší záběry na starý popelářský vůz či tramvaj. [216. hodnocení, 25. komentář, 65%] (10.12.2020)

Neskutečně půvabný barevný film, který mi až dosud unikal. Poznával jsem místa, která v podobě, jak byla ve filmu nepamatuji a přes dětsky naivní děj filmu se mi to prostě nějak tak líbilo, i přes ten předvídatelný hokej a legrační zápasy. A nemohu si pomoct - Eva Klepáčová (dej jí pánbůh nebe) byla nádherná ženská... (01.08.2023)