Dr. House

Hned vedle Dextera je Dr. House nejvýraznější postava amerických filmových dějin posledních pár let, což je vcelku paradox jelikož herec Hugh Laurie je oficiálně Angličan a do role se opravdu nevšedně vžil a když jsem se při pohledu na jeho filmové role všimnul jedné hlavní roličky v geniálním seriálu Černá zmije bylo mi jasné, kde podobných grimas a gagů nastřádal a v tomto seriálu je dokonale uplácal v podobě geniálně bláznivého doktora, který si z ničeho nedělá problémy a všechno řeší tou zdánlivě nejjednodušší cestou a tím pádem dělá z lidí děsné idioty. Přiberme k tomu, že dostává ty nejroztodivnější případy a je ihned o zábavu postaráno. (9/10) (12.02.2007)

První tři série jedou podle stejné šablony. House hláškuje, kolegové se ho snaží pochopit a jeho pacienti jsou přes počáteční šok většinou rádi, že je léčil právě on. Na konci třetí série tvůrcům došlo, že rozehráli geniální partii, která si zaslouží pokračování. Nespokojili se však s nastavovanou kaší jako ostatní a přišla nutná změna. Ta se projevila v následující sérii, která je podle mě nejlepší. Houseův nový tým, Wilsonova přítelkyně, návštěva CIA, natáčení dokumentu a kadence hlášek, která lehce způsobí kýlu. Zároveň tato série obsahuje i největší perlu celého seriálu. Tou je závěrečný dvojdíl, který byl nejsilnějším seriálovým zážitkem mého života. Další série ještě více sklouzávají do soukromí hlavních postav a v tomto precizním provedení je to pozice, která diváky nikdy neomrzí. 1. - 3. série: 90%, 4. série: 100%, 5. série: 90%, 6. série: 95%, 7. série: 90%, 8. série: 90%. (27.08.2009)

Hugh Laurie mě dostal na celé čáře. Jeho humor odlehčuje a skvěle baví i v těžkých situacích. Jeden z nejpodařenějších seriálů poslední doby. Černý humor v poddání Dr. House nachází nových rozměrů a zaskočí svou upřímností. Humoru a vtipu tleskám stejně jako kvalitním hercům (a podle mě zdařilému dabingu...). (07.09.2007)

Dr. House má úžasný potenciál, ale nedokázal mě až tak zaujmout. Jistě, jedná se v mnohém o originální projekt plný neotřelých myšlenek, které ale na druhou stranu utápí v podivném příběhu. Právě děj jednotlivých dílů mi připadá nezajímavý, jakoby vše krom hlavní postavy šlo stranou, a to je veliká škoda, neboť dr. House je úžasná figurka. Někdo tu píše, že se jedná o sarkastického muže, kterému na ničem nezáleží, ale já si nemyslím, že by to byla tak docela pravda. Vždyť tu máme projednou obyčejného člověka, který se nepřetvařuje, ale říká vše co si myslí na rovinu. V dr. Housovi se zrcadlí každý (nebo skoro každý) z náš, no né? (25.10.2006)

Ten seriál mě v zásadě nebaví. Už po sedmi, osmi epizodách se vám zajídá neustále se opakující struktura jednotlivých dílů : pacient se zčista jasne sesype, nikdo neví proč, následují "diferential diagnosis", první diagnóza a léčba, které se prokážou jako špatné - záchvat (křeče, zástava srdce, halucinace), další léčba, další selhání a konečná správná diagnóza, jenž je buď naprosto banální nebo neuvěřitelně exotická; k tomu všemu navíc jako bonus dva, tři odlehčující, malé případy, na kterých si House se svým cynismem smlsne. Čímž se dostávám ke dvěma důvodům, proč s tímto "seriálem, jenž mě v zásadě nebaví" vlastně "ztrácím čas". Hugh Laurie. Gregory House. Na svých mrzáckých bedrech totiž nese ne půlku, ne tři čtvrtiny, ale pro mě rovnou pětadevadesát procent úspěchu seriálu. Herec k nezaplacení. A jméno seriálu je příznačné - tohle je v zásadě one man show. / Čtvrtá série přinesla konečně kýžené oživení... A nemyslím tím jenom Třináctku :) Zvedám o deset. 80% (05.11.2007)