Samotář Jim

Tak tohle se mi pořádně zalíbilo až napodruhý. To jsem teprve ocenila tu melancholickou odevzdanost Jima a naprostou dekadentní humornost scén (nejen) z tréninku basketu, do něhož se promítá ta beznaděj a zbytečnost Jimova života ("Tak a teď si dělejte, co chcete, já nevím, co říct.") Jeho "povzbudivá" řeč před zápasem je taky dobrá. Celkově ta postava nemá bejt sympatická - naprosto monotónní, nešťastnej chlap, co v zájmu nejlehčí cesty občas řekne svejm milovanejm pravdu, která bolí, jen proto, že se mu prostě nechce hledat vhodnější slova a takhle to má se vším - chová se jako sobec, protože to vyžaduje nejmíň úsilí, někoho milovat se mu nechce, protože vztah dá práci... Přesto mi Jim nějakým způsobem sympatickej byl, asi za to může Casey, kterej mi poprvý v jeho kariéře tak přišel a ta role mu sedla. A ačkoli doteď nevím, jestli vlastně hrát umí (i když v Zabití Jesseho... byl samozřejmě skvělej), zajímavej typ to každopádně je a vůbec - sem stejně tyhle domněnky nepatřej, protože se mi v roli flegmouše Jima moc líbil. Takže, Já se jdu napít vody. (09.07.2010)

Nějak nevím, co si z toho mám vybrat, jak Samotáře Jima uchopit. Má to být romantika (příběh se sestřičkou)? Má to být krimi/akce (příběh s povedeným strýčkem)? Má to být drama (příběh Jimovy rodiny)? Celý film je takový nezáživný, utahaný, jako by se nemohl rozhodnout, kterou dějovou linii sledovat, kam se dále ubírat. Nuda, otrava... 50% (08.08.2010)

Další z řady nezávislých snímků, odehrávající se na maloměstě v pošmourné atmosféře mezi loosery. Jako obvykle, velký prostor dostávají pomlky, záběry na různé dopravní prostředky - zejména s důrazem na vlak - a vztahy v rodině. Scény ze školní košíkové a vězení jsou už tak provařené, že by se daly brát jako parodie. Nuda. /2. 10. 11./ (02.10.2011)

Jim (Casey Affleck) se vrací po neúspěšném "odpoutání od rodičů" zpět do rodného městečka, aby si srovnal myšlenky a sám zjistil, co vlastně od života chce a může žádat. Rodiče jsou z jeho přítomnosti nadšení, hlavně jeho matka, která je ráda, že má opět celou rodinu pohromadě. Jim ale doma strádá, a utápí se v depresích - dokud nepotká zdravotní sestru Aniku (Liv Tyler) i s jejím synem, a nenajde v nich opět důvod k radosti ze života... Steve Buscemiho uznává jako jednu z nejzajímavějších hereckých postav, ale na režisérské sesli mne nějak ještě nepřesvědčil. Tento film sice má zajímavý námět (samozřejmě pokud si v těchto depresivních námětech libujete), ale po celý film se hlavní hrdina tak nějak potácí od čerta k ďáblu, čímž se divák docela nudí. Sice to částečně rozproudila Liv Tyler, která v jakémkoliv díle září jako sluníčko, ale stejnak filmu něco chybělo. Možná nějaká větší gradace, nebo alespoň překvapivější konec - leč nic takového nepřišlo. Ale nemůžu říct, že by se na film koukalo nějak zle, prostě jsem jen čekal něco víc... (25.04.2014)

Caseyho už jeho hlas predurčuje hrať takéto depresívne postavičky ... ohromne ma baví. Ten nevedel čo so sebou .. jedného by z neho aj porazilo. A tá jeho mama ... nešťastná to osoba. Bavil ma príbeh, ako to Steve natočil a hudba tiež výborná. Apropo, v správnom americkom filme, by to basketbalové družstvo zázrakom vyhralo, či? Silná štvorka pre tento nenápadný film o obyčajných životoch. (29.09.2017)