Om Shanti Om

Om Shanti Om je něčím na první pohled nevstřebatelným, na pohled druhý skvělou intertextuální učebnicí Bollywoodu pro pokročilé. Sama jsem si nechávala očekávaný zážitek až na dobu, kdy si budu jistá minimálně polovinou hostujících star. Což se mi podařilo po dvou letech intenzivního setkávání se s tímto unikátním filmovým světem. v OSO je toho tolik, že nebylo těžké během chvíle ztratit hlavu... S Niktoriem se shoduji na rozpacích ohledně reflexe 70. let, ale zároveň očekávám s dalším podobně stylizovaným filmem Action Replayy, že do této problematiky lépe proniknu. Není to sice přesné, ale základní příměr je stejný jako důležitost 60. let pro kinematografii ČSR. Takže bude nutné rozklíčovat stěžejní znaky této dekády, její vliv na další desetiletí a zároveň její odlišnost oproti předchozímu vývoji, což může být skutečně oříšek. Konkrétně kokosový, mám-li citovat konkrétně z OSO ;) Ale ještě než vyjádřím své zásadní nadšení, musím se pozastavit nad nevyvážeností hlavních šlágrů, které sice zřejmě měli evokovat jednotlivé změny žánru, ale přeci jenom jsou součástí jediného filmového celku, tudíž logicky nemůžu být nadšená z takových kontrastů jakými jsou parodie Dard-E-Disco a vynikající dramatické vyvrcholení Dastaan-E-Om Shanti Om. Zatímco Main Aagar Kahoon Tumsa Haseen je jakoby vystřižená ze Zpívání v dešti i Moulin Rouge! najednou. Nicméně po předávání cen Filmfare a nastoupení titulní písně Om Shanti Om, což jsou právě ty dvě scény s největší kumulací hvězd, byla exploze třpytu tak mohutná, že musela oslepit naprosto každého. Bylo určitě dobře, že jsem dříve viděla film Don, kde se také SRK rozehrával v podobně výrazné dvojroli a byla jsem už jeho stylu více přivyklá. A skutečně mu pomalu přicházím na chuť, v jeho případě nemusí jít o samozřejmost, ale o pečlivě vybudovaný vztah s divákem, který může být časem pevnější a hlubší. V případě Deepiky mi pomohl určitě Karthik Calling Karthik, ale tam musím bilancovat své nijak zásadní nadšení nad touto kráskou. Mnohem větší radost mi udělaly ukázky z fiktivních filmů Abhisheka a Akshaye. Konečně Kumar se stává novým starem příštího režisérčina filmu, na který se báječně těším. A v případě Dhoomu 5 věřím v jeho realizaci, stejně jako tomu kdysi bylo předpovězeno u sérií Rocky a Rambo :D (18.11.2010)

Jízda přes několik žánrů začíná komedií až parodií, kdy si snímek střílí z filmového průmyslu. Vede rodinná scéna se záměrně přehrávající matkou, druhdy také neúspěšnou adeptkou herectví. Pak se děj překlopí do milostného melodramatu, plynule přejde do dramatu a skončí jako mystický horor. Komediální začátek se mi líbil nejvíc, ale scéna z hořícího domu, jakkoliv byla nerealistická, mě zasáhla určitou majestátností. (31.08.2016)

Stále jsou tu přítomné iritující prvky Bollywoodu jako pestrobarevné výjevy, které mě při sledování nutí nasazovat si sluneční filtr. Pořád si myslím, že indičtí herci nemají žádný filmový sexappeal. Stále trvá moje přesvědčení, že ty taneční scény mají nahrazovat sex. Ale někdy mezi tím a hlavně po přenesení filmu do současnosti se z pastiše stala trefná, ale laskavá parodie. A scénka, kdy se tanec a zpěv konečně účinně zapojí i ve vyprávění (konec - převyprávění), je pro mě vrcholem nejen tohoto bollywoodského filmu. (09.09.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,597,372║Tržby Celosvetovo $39,990,809║ Pekný retro úlet. Kde príde na veľa zábavných scén, romantiky, krásny tanečných choreografii, prípadne aj podarených piesní ako "Om Shanti Om: Deewangi" pri ktorej sa objaví hneď niekoľko známych hereckých tvári z Indie. Dokonca tu je aj dosť slušná dramatizácia a tak trošku aj tragické scény nechýbajú. Prekvapením je aj nádych mystery, reinkarnacia. Takže slušný dejoví náboj. Herec Shahrukh Khan ako vždy v takej pobláznenej uletenej polohe čo mu sedí. Veľký bonus tu je veľmi sympatická Deepika Padukone, tá si doslova svojim pôvabom a tancami kradne scény pre seba. /80%/ (08.01.2010)

Už som asi dospel do štádia, že nie som natoľko očarený bollywoodskymi hopsandami ako tomu bolo pri Kal ho naa ho, či Jab tak hai jaan a ani Shahrukhovou charizmou (ako tomu bolo rovnež pri oboch spomínaných filmoch...). Z priemeru to vytrhávajú dve skutočnosti: 1) niekoľko tuctov kameí (a ako som sa dočítal to dali bez nároku na honorár.. takéto gestá na mňa vždy spoľahlivo fungovali) 2) Záverečná scéna v kombinácii s až mraziacim "zvratom". Čakal som viac, ale nedá sa uprieť, že režisérka má všetko precízne pod palcom a vo svete silných mužov na tvorivých stoličkách sa nestráca. (A jej zmysel pre sebairóniu dokonalo podtrhla záverečnou scénou, kde sa predstavili všetci členovia štábu. Aj posledný technik prechádzal "hviezdnou" uličkou a komparz búrlivo tlieskajúci každému jednému. Až dorazila Farah a pod obrazom nápis "written, produced and directed by ... " tam už boli len upratovači s metlami. :-) to bolo krásne) (05.12.2016)