Om Shanti Om

Bollywood je pro mě pole neorané, takže Om Shanti Om pro mě byl v první řadě filmem a až v druhé řadě reflexí. Narážek, odkazů a fórků jsem tak dozajista postřehla jen mizivé procento. Nijak mi to ovšem nezabránilo si tuhle jízdu užít a až to pole bollywoodské trochu zorám, asi si dám repete. (Propos, vesměs zde spíše kritizovaná první polovina filmu mě bavila přímo nehorázně a celek mi mj. i díky ní - a její délce - dokonale ladí.) (25.04.2013)

Stále jsou tu přítomné iritující prvky Bollywoodu jako pestrobarevné výjevy, které mě při sledování nutí nasazovat si sluneční filtr. Pořád si myslím, že indičtí herci nemají žádný filmový sexappeal. Stále trvá moje přesvědčení, že ty taneční scény mají nahrazovat sex. Ale někdy mezi tím a hlavně po přenesení filmu do současnosti se z pastiše stala trefná, ale laskavá parodie. A scénka, kdy se tanec a zpěv konečně účinně zapojí i ve vyprávění (konec - převyprávění), je pro mě vrcholem nejen tohoto bollywoodského filmu. (09.09.2010)

Om Shanti Om je něčím na první pohled nevstřebatelným, na pohled druhý skvělou intertextuální učebnicí Bollywoodu pro pokročilé. Sama jsem si nechávala očekávaný zážitek až na dobu, kdy si budu jistá minimálně polovinou hostujících star. Což se mi podařilo po dvou letech intenzivního setkávání se s tímto unikátním filmovým světem. v OSO je toho tolik, že nebylo těžké během chvíle ztratit hlavu... S Niktoriem se shoduji na rozpacích ohledně reflexe 70. let, ale zároveň očekávám s dalším podobně stylizovaným filmem Action Replayy, že do této problematiky lépe proniknu. Není to sice přesné, ale základní příměr je stejný jako důležitost 60. let pro kinematografii ČSR. Takže bude nutné rozklíčovat stěžejní znaky této dekády, její vliv na další desetiletí a zároveň její odlišnost oproti předchozímu vývoji, což může být skutečně oříšek. Konkrétně kokosový, mám-li citovat konkrétně z OSO ;) Ale ještě než vyjádřím své zásadní nadšení, musím se pozastavit nad nevyvážeností hlavních šlágrů, které sice zřejmě měli evokovat jednotlivé změny žánru, ale přeci jenom jsou součástí jediného filmového celku, tudíž logicky nemůžu být nadšená z takových kontrastů jakými jsou parodie Dard-E-Disco a vynikající dramatické vyvrcholení Dastaan-E-Om Shanti Om. Zatímco Main Aagar Kahoon Tumsa Haseen je jakoby vystřižená ze Zpívání v dešti i Moulin Rouge! najednou. Nicméně po předávání cen Filmfare a nastoupení titulní písně Om Shanti Om, což jsou právě ty dvě scény s největší kumulací hvězd, byla exploze třpytu tak mohutná, že musela oslepit naprosto každého. Bylo určitě dobře, že jsem dříve viděla film Don, kde se také SRK rozehrával v podobně výrazné dvojroli a byla jsem už jeho stylu více přivyklá. A skutečně mu pomalu přicházím na chuť, v jeho případě nemusí jít o samozřejmost, ale o pečlivě vybudovaný vztah s divákem, který může být časem pevnější a hlubší. V případě Deepiky mi pomohl určitě Karthik Calling Karthik, ale tam musím bilancovat své nijak zásadní nadšení nad touto kráskou. Mnohem větší radost mi udělaly ukázky z fiktivních filmů Abhisheka a Akshaye. Konečně Kumar se stává novým starem příštího režisérčina filmu, na který se báječně těším. A v případě Dhoomu 5 věřím v jeho realizaci, stejně jako tomu kdysi bylo předpovězeno u sérií Rocky a Rambo :D (18.11.2010)

Om Shanti Om není film pro začátečníky s indickou kinematografií, je to výrazmě hudební, taneční film, ale  také uvědomělá žánrová hříčka, která zvládá složit poctu éře 70.let, uvědoměle parodovat indický filmový průmysl a jen tak mimochodem si jet linku milostného, detektivního příběhu. To vše za doprovodu výrazně povedených hudebních čísel, jejichž kvalita stoupá. Narážek, odkazů a fórků jsem dozajista postřehl jen určité procento, protože bohužel historii indického filmu dopodrobna neznám. Ale některé věci jsem si fakt užil (znalí ví, že Amithab Bachchan soupeřil s plyšovými tygry:)), vyhlašování filmových cen mě také zničilo, jedno hvězdné cameo za druhým. Vynikající Sharukh Khan, Arjun Rampal a tehdy začínající Deepika Padukone. Tohle je prostě film na opakované reprízy jak dělaný. (06.12.2021)

Indická takřka paranormální romance? No proč ne. Navzdory tomu, že hlavní hrdina byl ve své sedmdesátkové inkarnaci hrozný debil, je to fajn film. Ostatně, Shahrukh Khan mi tu přišel obecně hrozně nesympatický a nepříjemný, až div, že je to ten samý herec, co hrál v Chak De! india. Připadlo mi, že se tam ani moc netancuje, na tu stopáž rozhodně méně, než by člověk čekal. Ale zase se tam více zpívá, pravda. Pobavily místní popkulturní odkazy (hlavně Abhishek Bachchan potěšil). Technicky vzato to jsou vlastně dva filmy v jednom. 3.5* (24.06.2015)