Režie:
Juan Carlos FresnadilloScénář:
Andrés M. KoppelKamera:
Xavi GiménezHudba:
Lucio GodoyHrají:
Leonardo Sbaraglia, Eusebio Poncela, Mónica López, Antonio Dechent, Max von Sydow, Guillermo Toledo, Alber Ponte, Jesús Noguero, Chema de Miguel (více)Obsahy(1)
Každý má svůj osud. On jediný je nedotknutelný. Dokud se štěstí nestane příčinou jeho pádu. Mají dar okrádat jiné o štěstí a ještě na tom vydělat. Tomas přežil leteckou katastrofu, Federico zemětřesení, Sam vojnu a Monica dopravní nehodu. Tomas se živí zlodějinou, Federico je pojišťovací agent, Monica pracuje na policii a Sam pátrá po lidech, kteří mají tentýž dar jako on - štěstí. Svůj osud pak pokouší ve hře na život a na smrt. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (112)
Mysteriozní thrilery miluju, ovšem tohle bylo zklamání na celé čáře. Námět vynikající, realizace bohužel ne. Celé jaksi podivně překombinované, naznačené, ale nedotažené, místy nudné. Tohle jsem si fakt nezasloužila. Ještě vyzkouším větu "Už tě nemiluju". Schválně, jestli tím někomu zachráním život, v tom případě jsem ochotna přihodit další hvězdu. ()
INTACTO sa hrá na zaujímavý film a prvotná myšlienka o fenoméne, zvanom šťastie, je originálna a zábavná zároveň. Lenže ako tak ubiehajú minúty, zlievajúc sa do desiatok minút a tie do polhodín, s nepríjemnou pachuťou zisťujem, že to vlastne nemá nič do seba a s hŕstkou zaujímavých scén (beh po lese je zabudnuteľný iba ťažko) to ledva vystačí na 60%. A ani toho Maxa Von Sydowa (HODINA VLKOV) si príliš neužijeme. ()
"Štěstí je tak krásná a přepychová věc, ale prachy si za něj nekoupíš." Naozaj? Intacto sa nám svojou absurdnou teóriou o zlodejoch šťastia snaží nahovoriť (a osudom hlavného hrdinu vlastne i vyvrátiť), že najšťastnejším človekom sveta sa stane ten, kto si dotykom ukradne najviac šťastia. A nahovoriť sa nám to snaží prostredníctvom plytkých postáv a neakčného príbehu, ktorý mal ťažiť z tajomnej atmosféry a bizarnosti myšlienky, ale sám seba degraduje snahou o realistickosť. ()
Je velká škoda, že se tak slibný thrillerový námět, který mohl být použit téměř v jakémkoli žánru (hlavně sci-fi by mu slušelo nejvíc), rozmělnil v překvapivě nezajímavém dramatu, kde si divák může nechat jen zdát o zajímavých charakterech. Vysloveně mě vytáčel scénáristův odosobněný přístup k postavám po celou první polovinu, v jejímž důsledku už mi pak katarze nepřišla jako vyvrcholení, ale spíš jako vysvobození z nudy. Ve španělských podmínkách může vzniknout dobrý mysteriózní nervák, ale tenhle případ to rozhodně není. ()
Po druhej repríze musím zmeniť na plnú. Po treťom pozretí mi to ako keby celé zacvaklo. A nemôžem zhodnotiť inak ako že to je (hlavne) dokonalo a komplexne napísané. A o atmosfére ani nehovorím, lebo práve tá ma donútila k reprízam a ktorej tým pádom vďačím za stopercentný filmový zážitok. Beh cez les, beh cez diaľnicu, modlyvka, či obrátená ruská ruleta mi ostanú v hlave asi navždy. ()
Galerie (33)
Photo © 2002 Lions Gate Films
Reklama