Pelle Dobyvatel

Což o to, potenciál to mělo, ta bezútěšnost a bída života z před necelých sto padesáti let, o té se nám v našem současném blahobytu může zdát, a zfilmovaná byla dobře, ale ta pekelná stopáž to celé spolehlivě poslala do prdele, takže promiň, Pelle, kdybys měl kolem hodiny a půl, bylo by hodnocení dost jiné. 45% (01.06.2022)

Kdo viděl jiné filmy od Billeho Augusta (Bídníci, Stopy ve sněhu, Dům duchů), ví, že je to velmi dobrý režisér. Tento film je určen především náročnému publiku a zcela poprávu získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1987. Max Von Sydow je dostatečně ostřílený herec, aby zvládl tak složitou roli, jakou je jeho postava otce v tomto filmu. Ovšem jeho mladý herecký kolega Pelle Hvenegaard v roli Pelleho mě naprosto zaskočil svým profesionálně odvedeným výkonem. Tak dobrý herecký výkon v podání dítěte jsem snad ještě neviděl. (15.12.2002)

"Už som starý, necítim sa na takú cestu..." Bol som zvedavý na oscarový film z roku 1987. Mám rád rodinné ságy i príbehy vyhnancov. Takmer celý film sa odohráva na veľkej farme, kde prichádza otec so synom. Sledujeme ich začleňovanie, život a sny o lepšom živote. Otec už má svoje roky a bol by vďačný i za teplú ženskú ruku a raňajky v posteli. Je tu pomerne veľa postáv, ale zrežírované je to prehľadne, takže v príbehu sa určite nestratíte. Herci odviedli dobrú prácu, M. von Sydow je stávka na istotu, ale postava chlapca bola iste náročnejšia, vzhľadom na malé herecké skúsenosti jeho predstaviteľa mimochodom tiež Pelleho Hvenegaarda. Zvládol to výborne a film na mňa urobil dobrý dojem. 80% (19.02.2017)

Emocionálně i vizuálně působivé dílo o víře v člověka a o cestě ze samoty k lidské pospolitosti vypráví příběh vdovce Lasseho (Max von Sydow) a jeho syna Pelleho, který koncem minulého století odchází hledat štěstí z rodného Švédska do bohatšího Dánska. Filmový přepis slavného románu Martina Andersena Nexö oceňený Zlatou palmou na MFF v Cannes získal také Oscara, Zlatý globus a Felixe. Pelle Dobyvatel (Pelle Erobreren) je dvou a půl hodinová freska ze života zemědělského proletariátu na konci minulého století, jak jej zachytil ve svém románu z roku 1924 Martin Andersen Nexö (1869 – 1954). vyprávění o starém Lassovi, který odejde se svým devítiletým synkem ze Švédska za vidinou důstojnějšího živobytí a místo toho nalézá ve službách dánského statkáře jen bídu a ponížení, nechybí epický rozlet ani trochu romantizující lyrismus. Akcentuje zejména vztah mezi otcem, všemožně se snažícím zachránit alespoň zdání vlastní lidské důstojnosti, a nadaným synkem, dospívajícím díky jeho nezměrné lásce i díky přátelství s jediným revoltujícím člověkem na statku, čeledínem Erikem, k postupnému sebeuvědomění a touze po svobodě. Proti Stromu na dřeváky, který Pelle Dobyvatel zákonitě tematický připomene, je však film vystavěn v duchu zákonů sociálně-kritického melodramatu, s jeho důrazem na emocionální působivost i s jeho schématy. nesporným kladem filmu jsou výkony Maxe von Sydowa v roli otce a malého Pelleho Hvenegaarda v roli svého jmenovce. (28.04.2009)

Upřímně řečeno byl jsem rád, že na rozdíl od stejnojmenné knihy se nejednalo o žádný proletářský koncert, s čím se dalo po téhle stránce dobře sžít. Malý Pelle od nejútlejšího dětství chtěl budovat lepší svět a poctivý být jako malý Bobeš. Asi se sluší dodat, že nosné momenty chladné skandinávské krajiny svým melancholickým vizuálem přesvědčivě vyplnily příběh. (09.02.2014)