Saedeu mubi

Je to veľmi dobrá romantická dráma. Má výborný príbeh zameriavajúci sa na štyri rôzne vzťahy, o požiarnikovi a jeho televíznej moderátorke, ktorú stále nevie požiadať o ruku, jej hluchonemej sestre, ktorá sa zatiaľ platonicky zamilovala do maliara v parku, v ktorom pracuje, o mladíkovi, ktorý je zamilovaný do predavačky, ale tá už o neho nemá záujem, kým sa nezmení a chlapcovi, ktorého mama umiera na rakovinu. Spracovanie je na tom veľmi dobre, na celé sa to tak dobre pozerá, vzťahy sú spolu čiastočne prepojené, či už cez člena rodiny alebo nejakej tej náhodnej scény, najviac priestoru majú práve tie dva najzaujímavejšie príbehy, teda požiarnik s moderátorkou a jej sestra s maliarom a väčšinu času z toho vyžaruje tak príjemne optimistická atmosféra, do ktorej sa ľahko dostáva a tak som sa ani nenazdal a už bol takmer koniec a potom samozrejme príde záverečná fáza, ktorá musí naplniť názov filmu a všetko sa začne kaziť. A práve táto časť je asi jedinou slabinou filmu. Ale nie celá, napríklad hlásenie o požiare v správach je perfektné a aj na vzťah s matkou sa v tejto časti dobre pozerá, ale napríklad záver s požiarnikom je už tak samoúčelný, že na mňa vôbec nezapôsobil, skôr naopak. Ale toho dobrého je tu neporovnateľne viac. Herecké obsadenie je vynikajúce, je tu množstvo perfektných kórejských hercov a herečiek, Im Su-jeong v úlohe moderátorky, Jung Woo-sung ako požiarnik, Shin Min-a vo svojom kostýme, ktorá je jednoznačne najlepšia postava celého filmu, všetky jej scény majú skvelé čaro, poteší aj Cha Tae-hyeon, Yeon Jeong-a a iní, tu som mimoriadne spokojný. A podobne spokojný som aj s réžiou a technickou stránkou. Škoda tých niektorých záverečných scén, ktoré môj dojem čiastočne zhoršili, inak by som asi neváhal ani s plným hodnotením, lebo je to skutočný filmový zážitok. 80% (04.05.2012)

Představte si, že někdo vymyslí co nejvíc smutných scén a bez ladu a skladu, beze smyslu je nahází do jednoho filmu, a aby nemlžili, nazvou to Smutný film. Asi jako Pejsek a kočička vařili dort, a pak je bolelo bříško... S tím, že mě nebolelo bříško, ale bolela mě moje hrdost za to, že se na tohle koukám. Čekal jsem od toho zlo už dlouho předtím, ale po začátku to vypadalo rozumně. Ve 2/3 filmu jsem si říkal, že to asi přecijen bude fajn, ale... První smutná scéna a byl jsem na měkko. Druhá a já jsem brečel. Třetí.. už nic. Čtvrtá pátá šestá, roste ve mně vztek. Každá další je šroubovitější než ta předtím; u hasiče, který místo paniky a utíkání z plamenů v klidu sundavá přilbu a na v ohni položenou kameru nahrává "srdceryvný" monolog, jsem už vzteky nemohl. Tenhle film je zlo, totálně prvoplánový, nechutný, stupidní zlo a jednu hvězdičku dávám jen proto, že se chvíli tvářil že nebude tak hroznej, a že několik scén - odmyslím-li zbytek - bylo pěkných a roztomilých. To nejhorší z Koreje, a v jediným snímku; doporučuji všem. (03.04.2007)

Moje nadšení z tohoto filmu je nekončící. Všechny příběhy na mě udělaly dojem a nenechaly mě chladnou. Do všech jsem se hned od začátku vžila a prožívala je až do konce. S tím většinou u amerických filmů, které řeší více osudů, mívám problém. Tady vůbec. Navíc, kdy se mi poštěstí vidět mé čtyři oblíbené herce v jednom filmu, že? Nejvíc mě asi rozesmutnil příběh Woo-sung Jung a Su-jeong Im. Tae-hyeon Cha mě už posedmé přesvědčil že je víc než dobrý herec a Min-a Shin je rozkošná i s jizvou na tváři. Krásná hudba u které jsem měla pocit, že jsem ji už někde slyšela. 5* (01.10.2011)

Přestože název už mnohé prozrazuje, přesto jsem nečekal takový nával nešťastných konců na konec filmu. Úplný závěr mi přišel už trochu moc přitažený, ale všechno ostatní příběhy byly krásné. Vše zarámováno nádhernou kamerou a hudbou. U mě to je na čistých 9/10, když jsem přemýšlel, na kterou stranu se zde přehnoupnu, tak jsem se nakonec rozhodl nahoru. Důvody: ve filmu hraje celá řada mých oblíbenců a ten soundtrack poslouchám už asi měsíc:-) (02.05.2006)

Taká mozaika typu Love Actually, ale vzhľadom na názov filmu a kórejské tradície sa to nakoniec všetko ústredným štyrom párom poserie. V niektorých prípadoch do tých najtragickejších rozmerov. Na mňa najviac zapôsobil príbeh syna a matky. Potom ma bavil príbeh hluchej vďaka Min-ah Shin a príbeh požiarnika vďaka môjmu obľúbencovi Woo-seong Jeongovi. U Tae-hyeon Chaovi ma bavilo hlavne to, že nehrá zase chudáka ale tentoraz nezodpovedného flákača. Vyznenie jeho príbehu bolo ale najslabšie. Citového vydierania je tu tak akurát. Niektoré príbehy na mňa zafungovali a polovica ma nechala chladným a iba som bol zvedavý jak skončia. Výsledkom je mierne nadpriemerná melodráma s príbehmi, ktoré boli príliš chatrné, aby utiahli samostatný film a tak ich pospájali. 7/10. (26.06.2019)