Fullmetal Alchemist

S Fullmetal alchemist mám poměrně zajímavý vztah. Pilot jsem ani nedokoukal. Respektive mi zbývaly 4 minuty. Musel jsem někam jít a během 5 měsíců jsem se k němu nevrátil. Po určitém čase jsem dokoukal z nudy pilot a řekl si, že si asi pustím Brotherhood. Ten formát 4:3 a starší animace mi úplně neseděla. Ačkoliv jsem s tím tehdy problém neměl. Po týdnu jsem si přečetl komentář uživatelky Zízy a byl jsě naplno rozhodnutý, že se do toho vrhnu. No a tak to začalo. Moje týdenní pouť, při níž jsem prožil zástavy srdce, deprese a především neskutečnou radost z postav a příběhu. Takhle se to dělá Seven deadly sins! Ale tu srajdu radši s tímto ani nebudu přirovnávat. Příběhově je to dokonalý skoro v každým momentu. Asi jen 2 epizody tam byly navíc, ale tak zábavně podané a jsou úkazkou, jak se dělá pořádný filler! Briliantní práce s příběhovými obloukami postav. A to nejen kladných. A tvůrci jsou si vědomi toho, jak jsou neskutečně otravné děti, ALE dávkují jejich scény tak, že jen umocňují pocit z melancholie či radosti. Epizoda s pohřbem nebo i kočkou nechť je příkladem. Ani ženské postavy nejsou jen symbolem sexuality a nutnou součásti, ale jejich dějové linie nejsou pouhou výplní a jejich působení v seriálu není otravné. Na poměr 4:3 se lehce zvyká, animace je skvělá, hlavně v soubojích a záporné postavy by sice mohly být lépe prokresleny, ale mají motivaci a dá se je pochopit. Sice jim fandit nebudete, respektive Lust možná ano, popřípadě Wrathovi, ale to spíše až ke konci, kdy dojde k jejich oblouku. Edward je úžasná hlavní postava a díky němu se vždycky při narážce na moji výšku vždy povznesu. Al je možná někdy otravnější, ale při tom extrémně přiroste k srdci. Nemá sice taková charisma díky rebelismu jako Ed, ale i tak je nedílnou součástí. Finální ne pětka, ale rovnou jedenáctka epizod je fantastických a uzavření je přímo briliantní. Film sice to uzavře víc doslovně a je vlastně v pohodě, ale kdybych si měl vybrat, tak mi tento ending vyhovoval asi o něco víc. Nevím moc, co k tomu dál říct, snad jen, že pokud jste to neviděli, tak se na to rozhodně podívejte. A já se už nemůžu dočkat Brotherhood, který je prý ještě o několik mílí dál… (22.07.2021)

Napřed jsem viděl remakeovanou verzi, až po třech měsících jsem si pustil tohle, což můj výsledný dojem hodně ovlivnilo. Openingy a endingy jsou oproti FMA:B průměrné, celé je to až příliš epizodní, proč se homunculové jmenují po smrtelných hříších úplně ztrácí význam, navíc to na mě emociálně mnohem míň zapůsobilo (hodinky, pálení domu, připoutání duše k brnění). Vynechat úplně postavy z Východu, které jsem já osobně měl celkem rád + degradování Armstrongovy sestry (Ledová královna ze Severu), která byla v dvojce naprosto fantastická do průměrné blonďaté dvacítky, která se tam jen tak mihne... Ne, ne a ještě jednou ne. Navíc jsem měl celou dobu pocit, že scénáristi (zhruba po prvních deseti, dvaceti dílech) začali vymýšlet naprosto šílené dějové kotrmelce. == 60 % == Doporučuju tohle: http://www.csfd.cz/film/257242-hagane-no-renkinjutsushi/ (09.04.2011)

FMA: Brotherhood is for boys, FMA (2003) is for men. Verzi z r. 2003 preferuji oproti Brotherhood, byť asi budu v menšině. FMA (2003) je, jak to vystihnout, "rozbitá", uprostřed se toho zas tolik neděje, plyne daleko pomaleji, ale její filozoficko-melancholický nádech mě nakonec dostal emocionálně víc než Brotherhood. V konečném filmu (Conqueror of Shamballa) měli zůstat oba ve svém světě a mohl z toho být krásný happy end. (24.05.2022)

Tento seriál je zvláštní, nemohu říct že se mi na něm něco nelíbilo. Jedna z mála je to anime, z kterého si aspoň trochu něco odnesete. Na tento seriál nezapomenu, i když jsem na něj nekoukal přes rok, mám ho stale v paměti. Nejlepší na FMA bych řekl že jsou homunculové. I když jsou to záporáci, dokážou vás natolik oslnit, že si je oblíbíte mnohem více než kohokoli jiného. Skvělé anime! (02.05.2012)

Nemám slov. Po shlédnutí si člověk jen řekne že : děkuji za to že žiju a že existuje anime. FMA je pohled do duše nás všech, je to varování a nadčasovost vás provází celým seriálem.Zábavu střídá drama, drama střídá horor a zamyšlení a než se člověk naděje, je někde u 40.dílu a zjišťuje jak na světě funguje všechno špatně.A začne přemýšlet. A to je to, co je na tomto seriálu tak úchvatné, to poučení z něj. A je to zábava, neskutečně stylová zábava, odvázaná ale přitom vždycky nohama na zemi.Tady prostě necháte srdce. (04.12.2006)