Mr Harvey Lights a Candle
Režie:
Susanna WhiteObsahy(1)
Jednadvacet let už nebyl Malcolm Harvey, učitel na jedné střední škole, v salisburské katedrále. Celá ta léta organizuje pro své studenty exkurze, které pro ně mají být, řekněme, jakýmsi vytržením z konzumního způsobu života. Mají jim otevřít cestičku k něčemu duchovnějšímu, než je každodenní stereotyp. Navštívil s nimi už mnohá památná místa anglické historie, ale salisburské katedrále, mnohými považované za vůbec nejkrásnější v zemi, jakoby se vyhýbal. Letos poprvé po celé té době se odhodlal vstoupit na místa, která jsou pro něj spjata s tak osobními - a tak bolestnými - vzpomínkami. Jenomže nejsou už takovéhle výlety v jednadvacátém století tak trochu přežitkem? Jsou vůbec dnešní teenageři, odchovaní rapem, graffiti, marihuanou a volným sexem ještě ochotni nechat na sebe zapůsobit něčím od jejich běžného života tak vzdáleným, jako je návštěva katedrály? Pan Harvey chce věřit, že ano. Že to, že tyhle děti většinou nemají žádné náboženství, ještě neznamená, že by v sobě neměly alespoň kousíček laskavosti a spirituality. Že je jen zapotřebí dopřát jim setkání s něčím, co na sobě nemá cenovku. Možná ovšem, že se krutě mýlí. A že celá tahle akce bude jedno velké fiasko. O to větší, že pro něj tolik znamená... V panu Harveyovi, zatrpklém, zapšklém středoškolském učiteli, kterého jeho studenti asi nikoli neprávem obdařili přezdívkou Pan Neverley, dostal další skvělou hereckou příležitost Timothy Spall, jehož jsme na obrazovce viděli už v mnoha pozoruhodných rolích. (Připomeňme za všechny např. snímky režiséra M. Leigha "Všechno nebo nic" a "Tajnosti a lži", či Branaghovu muzikálovou verzi Shakespearovy Marné lásky snahy.) "Je to úžasný příběh," říká o tomto filmu. "Příběh muže, který se vykoupí ze svého neštěstí tím, že se o ně konečně dokáže podělit. A protože strávil celý život s dětmi, nemůže se přiznat nikomu jinému, než právě jim." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Pod svícnem bývá tma... v tomhle případě pod svícnem vrhajícím světlo na mnohem proslavenější a mnohem méně talentované (taktně řečeno) lidi než Timothy Spall a na daleko profláklejší a neskonale méně dobré filmy než je příběh pana Harveyho, který přestává mít svou třídu rád a já se mu vůbec nedivím. Řezat je málo. 9/10 ()
Velmi příjemné překvapení. Z názvu a televizního prostředí se toho moc odhadovat nedalo a proto mě velmi příjemně dostalo rozpracování charakterů postav. Myslím, že je to dokonalá reflexe, neznám sice mladou generaci v Británii ale znám tu naši a když vezmeme v úvahu, že pomyslný západ jde vždycky o krok napřed a my ho těsně následujeme, je to taková menší vize toho co nás brzo čeká :)) Vtipné až ostré poznámky teenagerů, příběh náboženské nesnášenlivosti s velmi paradoxně ironickým rozuzlením, což samo o sobě navozuje spíše úsměv na tváři, se střídá s vážným hlavním tématem. A opět se potvrzuje, že sdělená starost je poloviční starost. Můj obdiv patří hlavně způsobu, jak se bez nutnosti obrovských nákladů a pompézních scén dá sdělit tak zásadní myšlenka, citlivým a lidským způsobem. ()
Tak trošku JINÍ účastníci zájezdu... Bohu díky!... ;-) . . . Na televizní film v dobré víře za výbornou! - - - P.S. Škoda, že se na tohle bezesporu lidsky působivé dílko dívalo v tuhle pozdně noční hodinu zjevně tak málo >žáků darebáků< a stejně tak nejspíš i toho jejich pedagogického stavu. Možná by ráno šli do těch svých >nalíváren< a >pracovních procesů< všichni s trošku jiným pocitem. A někteří třeba i trošku poučeni a povzneseni... Díky, pane učiteli... - - - - - (Poprvé viděno 29.3.2009 na ČT2, pokorný a malý komentář zde jako první - 30.3.2009) ()
Povedený film, byl jsem velice rád, když jsem viděl, že spratci jsou všude, i v konzervetivní Británii a že se snad od mých školních let tolik nezměnilo a že školní výlety jsou od průserů a ne od vzdělávacího zážitku. Skvěle se podařilo vychytat tvůrcům filmu povahy jednotlivých postav, především učitelů, i "učitelská demence" ... co tím myslím? Myslím tím to, že učitelé mnohdy vůbec netuší, co svými skutky jsou schopni provést, protože své svěřence neznají osobně... to si ovšem pedagogové nemyslí a jednají neprofesionálně. V našem případě to nebyl jen životem, spíše jedním životním momentem zničený život pana Harveyho, ale i profesorka, která nepochopila, že profesionální je věnovat se prohlídce katedrály a ne jet léčit komplex jednoho člověka. Na posledním z pedagogů, nejmladším, bylo zase vidět, že ještě zcela není zdegenerovaný učitelským prostředím a žese snaží aby vše bylo profesionální. Samotná zápletka, kromě té omáčky, co jsem tu teď napsal je též velice hezká ... celý film tvoří světlou vyjímku v jinak tragicky končících filmech z filmového klubu. ()
Moc pěknej film. Ale musí vám sednout do nálady. Nakonec víc patosu, ale všechno se musí vejít do 85 minut, takže to ani zase tak moc nevadi. Ať jsme kdo jsme, všichni žijeme svůj život, kterej není nikdy jednoduchej. Bez vyjímky. Hláška: K životu je třeba víc odvahy než k jakékoliv sebevraždě! Nebo tak nějak. Já bych jen dodal, že to platí si myslím ke každému životu. Bohatý, chudý- je to jedno. I když se nám může často zdát, že to tak vůbec není- všechno jde proti nám. Na každého přijde řada....Všichni jsme na stejné lodi, i když se říká všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější. Můj názor teda je, že je to fakt jedno. Bojuj ()
Reklama