Pán času - Série 8

Nový představitel Doktora je tu a je to docela změna. Jeho představení nebylo vůbec sympatické, ale pak se to naštěstí srovná. Už to není rozběhaný yippee yay mladík, ale lehce sarkastický "zralý muž". Jenna Coleman jako Clara zůstává, což je příjemné. Zajímavost jednotlivých dílů je podobná jako v předchozích sériích, tzn. dá se to, ale super díly nikde. (07.09.2022)

8/10: Na Capaldiho Doktora jsem si několik epizod zvykal a přestože se znatelně liší od Tennanta i Smithe, oblíbil jsem si ho stejně jako ty dva předchozí. Zatímco 7. série připravovala půdu pro velké finále jedenáctky, osmá stojí na začátku. Epizody jsou především standardní výplňová vata, těch vskutku nadprůměrných tolik není (Listen, Mummy on the Orient Express, Flatline) a otravovalo mě, jak Doktor neustále řeší, zda je "dobrým mužem". Na zabití byl i Clařin nový přítel. Ale Moffat si u mě hodně polepšil díky Missy, která je v podání Michelle Gomez jednou z nejlepších postav v rámci celého seriálu. (17.02.2019)

Deep Breath (8x01) 4/5: Capaldiho premiéra dojíždí na přestřelenou délku; slušela by tomu spíše stopáž běžné epizody. První komediální třetina sice pobaví, ale má příliš prostoru, točí se na místě a nikam nic neposune. Ovšem jakmile se od vstupu do restaurace přejde na vážnou notu, tak nezbývá než se hluboce nadechnout a zadržet dech spolu s postavami. Nejen díky skvělé gradaci a stupňujícímu se napětí, ale především kvůli tomu, že vůbec poprvé je z Clary plnohodnotná postava a ne vyděšeně se tvářící přívěšek. Into the Dalek (8x02) 3/5: Jako pastiš na Vnitřní vesmír/Fantastickou cestu nedotažené a především ve střední pasáží "odnikud nikam". Nejlepší na celém dílu je hned prolog; jakkoli je sympatické pokračování trendu Moffatovy éry, kdy se s Daleky pracuje svěžím přístupem. A Rusty měl skončit jako Doktorův společník, to mi nikdo nevymluví. Robot of Sherwood (8x03) 4/5: Pulpová jednohubka; nic více a nic méně. Listen (8x04) 4/5: Jednou za (dlouhý) čas se Moffat přepne do "god modu" a vyprodukuje památnou nadčasovou epizodu jako byly The Girl in the Fireplace či Blink. Tohle má dlouho náběh na přesně takovou epizodu. Škoda toho vyšumění do ztracena. Time Heist (8x05) 4/5: Heist žánrovka, která více než by bylo zdrávo stojí na tom "kdo a proč", byť je to jasné poměrně záhy. The Caretaker (8x06) 3/5: Škoda že to nezůstalo čistě civilní i ve druhé polovině. Tentokrát tam ten nucený sci-fi prvek dvakrát moc nesedl. Kill the Moon (8x07) 3/5: Další z těch epizod, která nedostála svému názvu; tentokrát však především kvůli závěrečné čtvrtině. Mummy on the Orient Express (8x08) 5/5: Are You My Mummy? strikes back v epizodě, která se sice zdá být pouhou kombinovanou vriací dílů Voyage of the Damned a The God Complex, ale je mnohem (ale mnohem!) lepší, rafinovanější i vyspělá než cokoli v posledních dvou sériích. Agátka by měla radost. Flatline (8x09) 5/5: Zabijácké graffity v epizodě, která dává celému seriálu zcela nový rozměr, protože mimo jiné dokazuje, že Doktor v ženském podání by nejen fungoval, ale byl by i přínosem. In the Forest of the Night (8x10) 4/5: (ne)Pohádka, která do planetárního telefonátu dělá vše správně a od něj vše špatně. Dark Water (8x11) + Death in Heaven (8x12) 4/5: This will be disturbing... RIP. Na to jak moc se tu hraje na velká odhalení vázající se k celé sezóně, je to až překvapivě nepřekvapivé a přímočaré, ale aspoň ne hloupé. Od Moffata to je až nezvykle "daviesovský" styl finále. Každopádně výtečné; tedy až na to zúčtování na hřbitově. Místo gradace to zastaví a vyšumí... Mnohé však napravuje neskonale smutná finální scéna v kavárně, jejíž veškerá působivost vezme za své, pokud by se ti dva měli ještě někdy v budoucnu vidět. Last Christmas (8x13) 4/5: Viz profil speciálu. (21.10.2016)

8. série - 80 %: Peter Capaldi naznačuje všechny možnosti, kam může jeho Doctor jít a exceluje v každém ohledu, v něm chyba není. To scénář vždycky v nejlepším znenadání hodí zpátečku, a dvanáctka tak nemůže pořádně nastartovat. Přitom mnohokrát naznačovaná linka učení se otevřít a důvěřovat plná pochybů o sobě samým má obrovský potenciál, obzvlášť po zakončené lince božského komplexu jedenáctky. Skoro všechny epizody jsou plné skvělých nápadů a námětů, bohužel se jen ve čtyřech skutečně povedlo je dotáhnout a nikde po cestě neklopýtnout. Ta klopýtnutí naštěstí nejsou nijak zásadní a finále je nakonec i dotáhne do zdárného konce. Problémem je jen fakt, že by to šlo ještě líp. (06.05.2021)

Jak v narozeninovém, tak ve vánočním speciálu přibylo zvratů a hlavně změn veškerých pravidel tolik, že by to jindy vystačilo minimálně na dvě sezóny. Já ale obě epizody hltal hned při několika projekcích a o to těžší úkol stál před celým týmem v čele s nově příchozím Capaldim. A nutno říct, že klopýtající úvod v podobě Deep Breath mu úlohu zrovna neulehčil. Stejně jako minulý, tak i osmý rok překvapuje tím, že epizody, které na papíře vypadají nejlépe, nakonec fungují jen napůl (prostřední dvojice The Caretaker a Kill the Moon) a naopak ze zdánlivě bezvýznamných výplňovek se stávají události, o kterých nadšeně vyprávím ještě celé týdny (Flatline a překvapivě i pro většinu diváků problematická In the Forest of the Night). Moje váhání nad tím, jestli Dvanáctkově úvodní anabázi více sluší přívlastek "nadprůměrný" nebo přece jen "úžasný" tak ke druhé možnosti definitivně překlápí dech beroucí finále. V něm Moffat zavírá ústa všem nevěřícím, nepokouší se brzdit živelnou Missy a pomocí Clařiných nafukovacích očí znovu dokazuje, že tenhle seriál vážně není (jen) o bláznovi v budce. (14.05.2024)