Reklama

Reklama

Welkeom tu Dongmakgol

  • Jižní Korea 웰컴 투 동막골 (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Všude kolem zuří válka mezi Severní a Jižní Koreou, zapadlá horská vesnička Dongmakgol však zatím zůstává stranou všeho dění. Když pak ale na nedalekém poli havaruje americká stíhačka, z níž vesničané zachrání pilota, dívka Yeo-il přivede tři severokorejské vojáky, kteří jediní přežili z celé čety a navíc se do vesnice dostávají i dva vojáci z jihokorejské armády, stávají se vesničané svědky mnoha vypjatých, absurdních i roztomilých situací. Počáteční nepřátelství mezi vojáky brzy opadne a tito pak chtějí žít pospolu s vesničany a zapomenout na válku. Dozvídají se však, že vesnice má být vybombardována a rozhodnou se ji zachránit i za cenu svých životů. Korejský snímek, kde se střídají poetické scény jakoby namalované štětcem některého z východních mistrů, se scénami roztomile absurdními i s těmi, ve kterých projeví odvaha a ryzí přátelství bez ohledu na barvu uniformy. (s.Predseda)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (265)

Marius 

všechny recenze uživatele

Je naozaj prekvapivé s akou ľahkosťou a odstupom je možné stvoriť film z tak traumatického obdobia, akou občianska vojna pre Kóreu isto bola. Traja vojaci severnej armády, dvaja južnej armády a jeden Američan sa náhodne stretávajú v dedinke Dongmakgol. Normálne by z toho bol menší masaker, ale má to jeden háčik . Dongmakgol je totiž dedinka, v ktorej zastal čas. Obyvatelia nemajú ani páru o tom, že začala vojna. Postupne pri práci vojaci prichádzajú na to, že na inom mieste a v inom čase by boli priatelia. Dedinčania ich vezmú za svojich, avšak vojna je všadeprítomná. WtD by som vytkol len tri veci. Za prvé, príbeh je mierne naivný . Za druhé, film v závere mierne (ale naozaj málinko ) citovo vydiera. A konečne ...toto je prvý kórejský film o ktorom vyhlásim, že je točený v hollywoodskom štýle. Napriek týmto miernym výhradám je WtD vynikajúci film, po formálnej stránke profesionálne zvládnutý, ba dokonca istým spôsobom inovátorský (scéna s diviakom je jednoducho perfektne natočená, napriek zadnej projekcii som sa váľal po zemi od smiechu). Po obsahovej stránke film môžem chváliť donekonečna. Za to ,ako ukázal, že radoví vojaci na ktorejkoľvek strane sú vlastne rovnakí, a keby si sadli a začali komunikovať s nepriateľom, radšej si s ním zahrajú karty a popijú čo to tuhého. Za to, že ukázal že vo vojne nie je víťazom ten, kto porazí nepriateľa, ale ten, kto zachráni životy civilov, nech už stojí na ktorejkoľvek strane. A práve preto poviem, že tento film je zatiaľ najlepšie čo som v roku 2006 videl a svoje miesto v tohtoročnej TOP 5 má už teraz isté. 10/10 ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Chtěl bych žít v zapomenuté horské vesnici, kde slova přátelství či vzájemná pomoc jsou samozřejmostí a dosud tam nepronikly nesmyslné výdobytky moderní civilizace - daně, Justin Bieber, chamtivost, rakovina, silikony či CIA. Internet bych ve své chatrči samozřejmě mít musel, aby zástupy křečků v točících kolech nevyráběly elektřinu nadarmo, ale tím by to končilo. A jak bych se smál, kdyby přišli na návštěvu nějací mužíci v maskáčích s pistolkami, protože nic směšnějšího bych do té doby neviděl. A já se smál u tohoto snímku, který nápadně připomíná kýčovitý doják, ale mému primitivnímu pohledu na svět připadá naprosto úžasný. ()

Reklama

Lacike 

všechny recenze uživatele

Neskutočne krásny poeticky film o tom, aká je vojna nezmyselná. Dve znepriatelené skupiny sú proste zhodou okolnosti donútené spolu vychádzať až postupne zisťujú, že keby nebolo tích blbcov na vysokých miestach, tak nemajú dôvod sa nenávidieť. Téma ktorá už bola viackrát spracovaná, ale v tejto verzii mi prišla najdokonalejšie podaná. Každá jedna postava a každá príhoda, ktorú spolu postavy zažijú ma neskutočne bavila. A k tomu tu máme perfektne vybalancovaný záver. Ani nie happy end ani nie tragédia. Proste niečo medzi tým. Jedná sa o ten typ filmu u ktorého by som kľudne prijal aj dvojnásobnú stopáž a mám chuť si ho neustále púšťať dookola. ()

HellFire 

všechny recenze uživatele

Jihokorejské filmy mám rád, protože se soustředí na příběh, vývoj postav a jejich kinematografie je ukázková, V tomto případě mi ale neučarovalo nic. Nenašel jsem žádnou postavu, která by mi ulpěla v paměti a tím pádem mi bylo jedno, co se s nimi stane. A to nevěstí nic dobrého. Přitom jsem z filmu cítil, jak moc se snaží být výjimečný, ale netrefil se do mého vkusu. Největším trumfem filmu je jeho příběh. Několik vojáků Severní a Jižní Koreje, tedy dvou na smrt znepřátelených armád, se setkává v zapomenuté vesničce v horách, kam se dostanou po odříznutí od armády. Aby to nebylo dost komplikované, ve vesnici se též ukrývá americký pilot havarovaného letadla. Přirozeně mezi všemi zavládne nedůvěra. S pomocí bezstarostných vesničanů a příhody s granátem, který vyhodí do vzduchu spižírnu, se ale všichni pouští do dlouhé sklizně, aby bylo co jíst. Časem se tedy mezi všemi vytvoří pouto a na nějaký čas se všichni stanou velkou rodinou. Vše ale rozsekne záchranná četa amerického námořnictva, která se snaží osvobodit svého pilota. Při vyhrocené situaci je až na jednoho vojáka celá jednotka zabita a naši hrdinové musí zabránit blížícímu se náletu na vesnici. V tuhle chvíli přišla jediná emocionální chvíle celého filmu, protože hrdinové musí opustit vesnici a vydat se na vrchol hory. Tam zabrání náletu, ale sami přitom zemřou. Za mě lehký nadprůměr. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Působivé drama spočívající na nám všem dobře známém pocitu souznění v situaci, kdy máme společného nepřítele a kdy proto jdou všechny zdánlivě kardinální nedorozumění a půtky stranou. Příběh se s vervou rozjíždí, ve střední části bohužel trochu ztrácí dech a tempo (proto hvězdičku ubírám), ovšem závěr je strhující. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (2)

  • Původním autorem celého koncepčního námětu je erudovaný a dobře známý jihokorejský filmový, varietní, ale i televizní a rozhlasový tvůrce, Jin Jang. Ten byl v roce 2002 natolik uchvácen krátkometrážním snímkem nazvaným My Nike, až se rozhodl oslovit jeho tvůrce, jihokorejského režiséra Kwang-hyeon Parka, jemuž posléze svěřil dokonce i svůj vlastní projekt, Welcome to Dongmakgol. A dokonce jen komplexní vyhotovení celého scénáře zabralo trojici jeho tvůrců celých osmnáct měsíců. Snímek byl původně kalkulován jen do rozpočtu celých čtyř biliónů korejských wonů, jak se ale nakonec ukázalo, vše bylo docela jinak, a posléze kritiky i samotnými diváky velmi dobře přijatý a oceňovaný snímek malé nezávislé filmové produkční společnosti Film It Suda stál dvakrát tolik. Tržby a rovněž i malá výpomoc externích investorů vše ale včas zachránili. A víte, jak vznikla spolupráce mezi celým tímto projektem se všemi jeho členy a japonským hudebním skladatelem Džó Hisaišim? Totiž, poměrně jednoduše... Protože byl režisér snímku, Kwang-hyeon Park, skladatelovým velkým obdivovatelem již od dob vydání dnes již kultovní animované série Future Boy Conan z roku 1978, napsal mu pocitově velmi intimní a osobně motivovaný dopis, který japonského skladatele přesvědčil, aby právě pro tento snímek vyprodukoval svůj hudební doprovod, a ten byl shodou okolností vůbec prvním jihokorejským, k němuž hudbu kdy zpracovával. (Conspi)
  • Vesnice jménem Dongmakgol skutečně existuje. Nachází se poblíž města Čečchon v jihokorejské provincii Severní Čchungčchong. (Bernhardiner)

Reklama

Reklama